Na sklonku léta se Evropa stává zajímavou politickou laboratoří. Hned ve třech významných zemích Evropské unie se odehrávají důležité politické události, které mohou už od horkého podzimu ovlivnit její směřování v budoucnosti.

Na prvním místě je určitě Velká Británie. Již probíhá odpočítávání do posledního říjnového dne, kdy by měla napodruhé definitivně opustit EU. Zvykli jsme si, že proces opouštění je hodně dramatický, mísí se v něm konflikty a emoce, což je umocněné i osobou premiéra Borise Johnsona.Britská Dolní sněmovna asi už dlouho nezažívala takovou vlnu vzpour poslanců konzervativní strany, neztotožňujících se se svým šéfem, který chce odejít z Unie za každou cenu.

Fareed Zakaria ve Washington Post k dění v Konzervativní straně napsal zajímavý postřeh: Johnson ji přeměňuje ve „stranu brexitu“, která chce spíše Británii izolovat, což vede k tomu, že jedna z nejstarších politických stran ve světě se rozpadá. K tomu lze dodat, že na druhé straně politického spektra přicházejí labouristé pod vedením Jeremyho Corbyna s radikálním levicovým programem počítajícím i se změnami vlastnických poměrů ve Velké Británii.

Takže britská politika a společnost se nevídaně štěpí. Nejde už jen o příznivce a odpůrce brexitu, ale i o celkové směřování. Divoký brexit by se za těchto okolností mohl stát i rozbuškou střetů, které by Británii a potažmo i Evropu mohly nebezpečně rozvibrovat.

Aspoň že si Evropa mohla trochu oddechnout po zažehnání vnitropolitické krize v Itálii. Hyperaktivnímu šéfovi italské Ligy Matteo Salvinimu nevyšel riskantní manévr na vyvolání předčasných voleb, jemuž předcházela velkolepá letní plážová kampaň. Společný nepřítel totiž spojil Hnutí pěti hvězd a levostředovou Demokratickou stranu do nové vlády. Jenže i tady je možná zaděláno na budoucí problém.

Bude spojenectví ještě nedávno se nesnášejících uskupení schopno pohnout s řadou politických, ekonomických a bezpečnostních problémů? Patří mezi ně ožehavé téma nelegální migrace, kde Salvini sbíral body za své nekompromisní postoje. Pokud nikoliv, může být posílený Salvini za necelé tři roky nebo i dřív zpět.

Dilema všichni proti mimořádně posílené Alternativě pro Německo dnes řeší po zemských volbách i na sever od našich hranic v Sasku a Braniborsku. Čtyři roky po otevření hranice nelegálním migrantům a legendárním heslu kancléřky Angely Merkelové „Zvládneme to“ protiimigrační strana získává hodně přes dvacet procent hlasů.

Politická éra Merkelové, která za dva roky již nebude v celoněmeckých volbách svůj mandát obhajovat, se zároveň chýlí k závěru. Určitě si ho představovala jinak.

Do popředí vyvstávají ožehavé otázky – nakolik se za dva roky promění po volbách do Spolkového sněmu politická mapa a zda si Německo udrží roli stabilizujícího prvku EU, nebo nikoliv s ohledem na potenciální nestabilitu politické scény.

Jedno je tak dnes v Evropě jisté. Míra politické a ekonomické nejistoty ohledně její budoucnosti stoupá. A kalkulujeme už nikoliv v řádu let, nýbrž dnů a měsíců.

(Právo 5.9.)