O chartě žen – rozhovor o Miladě Horákové

Michal Pullmann v úvodu své knihy Konec experimentu: Přestavba a pád komunismu v Československu (2011) napsal, že je spojena se snahou překonat některé problematické předpoklady, například, že komunistický režim a jeho „socialismus“ byl ze své podstaty „zavrženíhodný a nemorální“. O toto překonání se pokusil i jako děkan Filozofické fakulty UK, když odmítl občanskou iniciativu, která připomíná 70 let od justiční vraždy Milady Horákové, neboť byl ochoten vyvěsit pouze její portrét, nikoliv už nápis „Zavražděna komunisty“. Když však jeho postoj vyvolal „rozruch v médiích a na sociálních sítích“ vydal prohlášení, v němž se naopak píše, že Filozofická fakulta UK se samozřejmě plně hlásí k tomu, že komunistický režim v Československu byl „zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný“. V roce 2017 jsem při příležitosti vydání knihy inspirované osudem Milady Horákové poskytl níže uvedený rozhovor Františku Stárkovi Čuňasovi pro časopis Voknoviny (16/2018), kde kriticky hovořím i o Michalu Pullmannovi.

Více »