Dovoluji si tentokrát poskytnout prostor na svém blogu pro svého náměstka pro veřejné rozpočty Jana Gregora, který reaguje na nepravdivé informace z článku, který byl minulý týden zveřejněn na serveru Aktualne.cz:

Ministerstvo financí je nuceno reagovat na článek pana redaktora Holuba „Sliby neplatí.
Když Nečas skončí, nechá nás Řecku blíž“. Svůj článek uvozuje úvahami o směřování české ekonomiky a veřejných financí řeckým směrem. Nesprávnost úvah pana redaktora potvrdily nejen mezinárodní instituce typu OECD či IMF, ale také investoři, kteří požadují na dluhopisovém trhu relativně nízkou rizikovou prémii. Ostatně konkrétní čísla hovoří za vše.

Článek je postaven na smyšleném argumentu, že vládní stabilizační kroky nefungují, protože se deficit veřejného sektoru mezi léty 2010 a 2011 prý nesnížil. Toto je však naprostý nesmysl. Podle mezinárodně srovnatelné a uznávané metodiky ESA 95 a podle údajů, které nedávno zveřejnil Český statistický úřad, deficit veřejných financí v roce 2011 dosáhl 117,9 mld. Kč, což odpovídá 3,09 % HDP. Stejný deficit o rok dříve činil 182,2 mld. Kč. Mezi roky 2011 a 2010 tak došlo ke zlepšení o 63,4 mld. Kč, nikoliv ke zhoršení o 2 mld. Kč, jak uvádí autor.

Pochopitelně nelze tvrdit, že by veškeré zlepšení bylo důsledkem stabilizačního úsilí vlády. Byl zde např. vliv odložené investiční aktivity místních samospráv. Nesmíme ale také zapomínat na jiné dvě zásadní skutečnosti. Zaprvé, tato vláda musela vázat výdaje státního rozpočtu již v roce 2010, aby splnila cíl, který by jinak schodek rozpočtu, nastavený ještě Fischerovou vládou, překročil. Zadruhé, úspory není možné posuzovat pouze meziročně, ale také oproti autonomnímu vývoji. Tedy oproti stavu, kdy by se vůbec nic nedělalo. Z tohoto pohledu byla v roce 2011 přijata opatření v objemu cca 70 mld. Kč, v drtivé většině na výdajové straně. Bez těchto opatření by se deficit nebezpečně přiblížil hrozivým 200 mld. Kč. Každopádně je ale nutno ve stabilizačním úsilí dále pokračovat.

Článek rovněž obsahuje celou řadu polopravd, informací vytržených z kontextu či nesprávných údajů. Namátkou uvádíme následující:

• „O tom, jak velké bude zpoždění, se rozhodne v polovině května, kdy Evropská komise přijede do Prahy zkontrolovat novou organizaci státního auditu.“ – S Evropskou komisí byl dohodnut v rámci akčního plánu termín ke konci června. Není proto zřejmé z čeho autor dovozuje, že EK se chystá do Prahy v polovině května.
• „Od ledna zastavila Evropská komise dotační kohoutek úplně“ – Není pravda, že by nebyly certifikovány žádné výdaje, opatření se např. netýká prostředků z významného Evropského sociálního fondu. Časový údaj taktéž není správný, opatření bylo oznámeno na přelomu března a dubna.
• „Do konce dubna zveřejní výroční zprávu o českém čerpání Evropský účetní dvůr, který se zaměřil hlavně na ministerstvo financí.“ – Evropský účetní dvůr zveřejňuje svoji výroční zprávu v listopadu za předchozí rozpočtový rok. V tomto konkrétním případě tedy jde o standardní auditní zprávu, jejíž návrh Česká republika prozatím neobdržela.

Bylo by proto vhodné, aby se autor v případě nejasností předem obrátil na pracovníky Ministerstva financí, kteří budou vždy připraveni a ochotni celou situaci vysvětlit. Nerad bych věřil tomu, že dochází k manipulaci s fakty záměrně s cílem informovat veřejnost neobjektivně.

Jan Gregor, náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty