Chlap se chlapem stává nejen svou silou, ale i myšlenkami a idejemi. Chlap je chlapem nejen v době svého životního vrcholu, ale i v době svých svízelných období a nepřízní, což je vlastně ještě silnější. Neskuhrá a nežehrá nad Jobovými ranami, jež na něj padají, a i když doslova utíká hrobníkovi z lopaty, přemýšlí nad osudem lidí a Země, co by ještě vytvořil a světu sám přinesl. A to je nádherný příběh těchto let Františka Kratochvíla, nestora a ikony českého divadelnictví, spoluzakladatele Černého divadla Jiřího Srnce.
Celý život, tedy prakticky od mládí jsem klientem České spořitelny, vlastně víc než půl století. To ještě byla Státní spořitelna. Byl jsem jejím věrným zákazníkem, i když se jiné bankovní domy různě podbízely výhodnými podmínkami. Jsem totiž konzervativně založený, a když něco funguje, tak hned neutíkám ani za lepším. Nakonec můj otec byl celý život zaměstnancem Spořitelny a tak jsem to považoval téměř za rodinnou firmu.