V poslední době jsem se obával zpráv z Amazonie. Měl jsem nějaké neblahé tušení. Ano, cítím určité události na dálku, jako bych získal jisté indiánské iracionální schopnosti během mých pobytů v Amazonii. Každopádně na ně věřím. Před pěti lety jsem měl také podobné tušení a nutkání okamžitě odjet do Brazílie na horní Xingú. Někdo jakoby mne volal. Přijel jsem včas, abych stačil posvátný pohřební rituál kuarup za mého přítele šamana Takumy a mohl se s ním tak důstojně rozloučit. Duch zemřelého šamana si mně přivolal. Ani tentokrát mně mé tušení, bohužel, nezklamalo. Před pár dny jsem po delší době napsal mým přátelům do Brazílie a hned jsem od nich dostal velmi smutnou zprávu. Můj náčelník kmene Yawalapiti z horního Xingú v centrální Brazílii Aritana je po smrti.

Stal se mým velkým přítelem v roce 1989, kdy jsem u jeho kmene strávil nádherné chvíle poznáváním jejich tradic materiálních i spirituálních. Poznal jsem důvěrně všech tehdejších 110 členů kmene, abych se po čase stal jedním z nich. Rodina šamana Guňitzeho a jeho ženy Ayriky se stali mými adoptivními rodiči a já jejich adoptivním synem Atapanou. Bydlel jsem však stále v chýši náčelníka Aritany, který si mne oblíbil. Tehdy ještě žil jeho otec Paru se svými třemi manželkami. Byli to oni dva, kdo spolu s velkou brazilskou osobností, legendárním sertanistou Orlandem Villas Boasem, jenž mne ostatně za Aritanou poslal, zakládali Národní parku Xingú v počátcích 60. let 20. století. Právě touto jejich snahou byl kmen Yawalapiti, který byl na vyhynutí, zachráněn.

Velký vůdce indiánů
Aritana díky svému přirozenému charismatu, duchovní i fyzické síle, rozvaze a velkým znalostem kultury indiánů Brazílie patřil k největším vůdcům indiánského národa. Žádný významný obřad či událost se bez něj neobešly, protože on dobře znal, jak správně akce řídit, aby byly dokonalé a odpovídaly duchu indiánských tradic. Vedle portugalštiny hovořil plynně dalšími devíti indiánskými jazyky. Pro své schopnosti a přehled byl proto v otázkách indiánských záležitostí logicky poradcem řady brazilským presidentů (ovšem mimo současného). Byl to on, kdo se nepodřídil tlaku bělošské většiny, aby jejich děti chodily do internátních škol v brazilských městech. Věděl, že tím by ztratily svoji indiánskou duši a identitu a nadobro by splynuly s míšeneckou kulturou. Prosadil si vyučování na místě ve vlastní osadě a tak to stále funguje. Z těchto dětí opět vyrůstají hrdí Yawalapiti.

Tak jsem se o tom přesvědčil i v roce 2015. Tehdy jsem zjistil, že jeho vliv a přirozená autorita se rozšířila na všechny indiánské kmeny v celém oblasti povodí Xingú. Aritana své schopnosti a sílu vlastní osobnosti plně věnoval v boji za práva indiánských etnik během celého svého života. Právě proto se účastnil, spolu se svým bratrem Pirakumou a Raonim z kmene Txukahameo, cesty po Evropě, kde byl mj. přijat francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem či papežem Františkem.

Aritanův poslední boj
Bohužel koronavirus se v poslední době dostával i do Amazonie a zasáhl samotnou osadu mých Yawalapiti. Jeho syn Tapi prohlásil, že Aritana bojoval za zřízení malé nemocnice v oblasti horního Xingú, která by je chránila, ale marně. Aritana byl bojovník. Celý život bojoval proti kácení amazonských lesů, proti zlatokopům a nelegálním těžařům dřeva, proti bělošské nadvládě. Tento boj však již nezvládl. Virus zasáhl i náčelníka. Aritana ve svých 74 letech byl 18. července převezen s respiračními problémy na jednotku intenzivní péče nemocnice v Canaraná, kde mu byl diagnostikován covid-19. Později byl převezen do nemocnice São Francisco v městě Goiãnia, kde byl bezvýsledně léčen 18 dní, aby nakonec zemřel 5. srpna. Jeho tělo bylo převezeno do osady Yawalapiti na řece Totoari, aby byl pohřben dle tradic svého lidu během obřadu kuarup.

Amazonští indiáni mívají dva pohřby. Ten první je loučení s jeho fyzickou schránkou a probíhá asi 14 až 20 dní po pohřbu do země uprostřed osady. Mnohem důležitější je však druhý pohřeb, kdy dochází k loučení s jeho duší, která pak nadobro odchází do jiného světa. Jedná se o mnoho obřadů, tanců, zpěvů, zápasů, nočních ohňostrojů a plaček během sedmi dní. K tomu zpravidla dochází po dvou letech a doufám, že budu u toho, abych se s ním důstojně rozloučil.

Virus v Amazonii
Vzpomínám si na náš poslední rozhovor, když jsme se loučili po pohřebním rituálu kuarup za šamana Takumy. Tehdy jsme žertovali, že nyní jsme na řadě my. Aritana mi slíbil, že mi také připraví velký sedmidenní kuarup se všemi rituály. Situace je v Amazonii tragická. Jen v oblasti povodí Xingú je již 139 případů nakažení covidem, zatímco v dalších 120 indiánských etnikách v Brazílii se jednalo k 5. srpnu již o 16.161 případů. A to nehovořím o dalších amazonských státech v Jižní Americe. Musíme jen věřit, že indiáni Amazonie, kteří přežili množství ran osudu v průběhu 500 let, kdy se tam běloši objevili, zase přežijí.