Vůbec to nechápu, když slyším představitele našeho státu donekonečna omílat, jak nás chrání, když elektřinu a plyn zastropuje na 6 Kč a plyn na 3 Kč.

Máme jim tleskat ručičkami? Obyčejný člověk totiž netuší, co pro něj těch šest a tři koruny znamenají. Asi tak, jako se skoro nikdo nevyzná v celostránkových složitých fakturách energií, kdy po čase jejich studií beznadějně mávne rukou, protože mu dojde, že je mu to stejně na kočku i kdyby to pochopil. Jsme prostě v rukou velkých firem, korporátů, které si bezohledně dělají, co chtějí a stát jen tiše přihlíží. A de facto hraje jejich hry a ne naše. Měl by nás přece ochraňovat nebo ne? K čemu jsme si naše vládní představitele vlastně zvolili?

Jak však budou faktury za energie doopravdy vypadat třeba oproti loňsku, nikdo pořádně neví. Já jen vím, že nám včera přišlo oznámení od PRE, kdy místo původní měsíční zálohy elektřiny na náš byt o 65 m2 ve výši 310 Kč budeme platit 1110 Kč. To tedy není údajně proklamované zvýšení o 80 %, ale je nehorázně třikrát vyšší!! To pro valnou většinu občanů je katastrofální, likvidační! Pro lidi napojené na ČEZ jim zdražení naopak přivane ne koruny navíc, ale rovnou milióny korun. Mávnutím kouzelného proutku a bez jediné zásluhy panu Benešovi přistane na kontě 34.9 miliónů. Prostě jen tak. Ne 35 miliónů, to ne, to by blbě vypadalo. Jiní dnes obrací každou korunu a v této krizové situaci pánové z ČEZ si jen mnou ruce. A STÁT to schvaluje. Není jim stydno! Všem z ČEZ i z vlády, kteří tyto nezasloužené zisky schvalují? Fiala se brání, že prý na akcionáře nelze sahat! Prý nemohou nic dělat! Jen dělají tanečky a řečičky, aby nás uchlácholili, oblbli. Na jak dlouho?

Ty rozdávané milióny ČEZ je jako zlatá třešnička na dortu našeho rozkradeného hospodářství čímany z privatizace proměněnými v predátorské miliardáře, naivkou zrušujícím náš zbrojní průmysl, který tak vyklidil pole cizákům a neschopným vstupním jednáním do EU, jenž vybrakovala, co zbylo v zemědělství a průmyslu vyrábějícím vše od patentky po letadla, zaplavila náš trh řetězci a nenasytnými korporacemi mnohdy se zbožím nižší kvality a odvážející zisk pryč a nám milostivě dala skladiště a montovny. Prostě jsme si na papíře dohod sice všichni rovní, ale někteří jsou rovnější. Naštěstí jako naši současnou hlavní devizu máme moudré, chytré hlavy a umělce, což mně jako patriota velmi těší, které vynalézají, makají, tvoří a z tohoto marastu nás tlačí ven.

Pro pána krále, já měl vždy dojem, když v nějaké firmě má někdo přes 50 %, třeba jen 1 %, tak ve společnosti rozhoduje. A stát má v ČEZ 70 %! Je zjevně vidno, že stát, tedy vládní představitelé jsou na straně několika akcionářů ČEZ a miliardářů obecně, a ne na straně 10 miliónů občanů, kteří je zvolili, aby je hájili. No jo, tamty znají osobně, nás jen anonymně. S nimi si poklepávají po ramenou a třeba i tykají. stát nás veřejně oškubává a pár akcionářů, kteří se o nic, ale zhola o nic nezasloužili, zejména o tyto větrem naváté zisky z důvodů dramatické situace ve světě a vlastně i z důvodů, že existuje nějaký Putin, se topí v miliónech! Vlastně ty milióny pana Beneše a ostatních mají díky Putinovi! Co v tom bude za kulišárnu? Každopádně je to sprostá drzost.

U mých indiánů v Amazonii by se to stát nemohlo. Indián, když uloví víc, než spotřebuje, tedy když se mu daří a osud mu navěje hodně ryb, tak je cestou domů postupně rozdává. Je přirozeně solidární. To pan Beneš a jemu podobní by se asi těmi větrem navátými rybami raději udávili, než by se podělili. A vláda a celá EU o solidárnosti jen plká, ale nečiní. Když, tak jen cestou složitých žádostí, formulářů, kódů, hesel přes SMS, počítačů, chytrých telefonů, v kterých se ti potřební žadatelé utápí a vše raději vzdají.

A jen se diví, že naši lacinou elektřinu, kterou vyrábíme, jsme nuceni posílat na nějakou, pro obyčejné lidi zcela abstraktní, burzu někde v Německu, která milostivě rozhodne, že si ji můžeme od ní zas koupit za mnohonásobek původní ceny. To je ten původně vyhlašovaný systém konkurence, kdy ti schopnější čím víc vyrobí laciněji, tím víc vydělají? My musíme lacino odevzdat a draho získat, tedy prodělat. A kdo tu tedy na nás vydělává? Další kulišárna.

To jsou ty solidární hodnoty EU výhodné jen pro některé, tzn. silné státy EU, zatímco ty slabší státy musí držet hubu a krok? O solidárnosti představitelé EU neustále a rádi hovoří, zvlášť když tlačí na malé postkomunistické státy ve střední Evropě, jako jsme my, kteří jsme v pokleku „díky“ poddanským výsledkům vyjednávání o přístupu do EU vedených zaprodanými neumětely typu Teličky. Nás, tedy naše trhy a naše vstřícné podmínky, potřebují hlavně pro prodej svého zboží, mnohdy i nižších kvalit, a dokonce za vyšší ceny než u nich. A tak se jim u nás pohodlně vydělává, zisky si stahují k sobě a pak nám dají nějaké to pozlátko ve formě unijní dotace, za kterou se jim submisivně klaníme a tleskáme. Určitě na ní neprodělají, ba právě naopak a nás jen balamutí.

Proč se musíme vždy k někomu klanět a tleskat mu ručičkami? K Východu, k Centru, k Západu? Proč nemůžeme být hrdi na sebe, na své schopnosti, na své vynálezce, na své vědce, na své umělce, na své lékaře, na své firmy, na své výrobky, na svou minulost? A máme na co být hrdí!