Rád jezdím do zapadlých koutů světa a tak jsem rád přikývl na pozvání manželčiny kamarádky ze základky v Bratislavě do Gemeru. Její rod pochází z Ratkové a připomíná se třeba náhrobky na místním hřbitově již z počátků 18. století, kdy celá oblast, jakož i celé Slovensko, patřilo pod Uhry.

Boj Slováků o jejich řeč a proti maďarizaci byl mnohem svízelnější než boj českých buditelů a obrozenců proti poněmčování a za pozdvižení českého jazyka a jeho zrovnoprávnění. Zvlášť po rakousko-uherském vyrovnání přistoupila uherská vláda k drsné maďarizaci a národnímu útlaku. Přesto jako zázrakem a s velkou snahou slovenských obrozenců poštúrovské generace, církví i městeček a obcí bylo v Revúce založeno 16. září 1862 První slovenské gymnázium evangelicko-augsburského vyznání. Rakouskouherské mocnářství nepřispělo ani krejcar, i když sám císař František Josef I. nebyl proti. Byla to zcela první střední škola na celém Slovensku, kdy se všechny předměty vyučovaly a od roku 1868 se i maturovalo jen slovensky pod vedením štúrovce Augusta Horislava Škultétyho.

Hlavní úlohou gymnasia bylo zabránit odnárodňování a současně pro budoucnost připravit slovenskou inteligenci vychovanou jen slovenskými profesory. Škola byla ve velké nemilosti uherských vládců, kteří hledali různé příčiny na jeho zavření, zejména jako centra rozšiřování panslavistických myšlenek či protivlastenecké činnosti, což se jim podařilo v roce 1874. Přesto za toto období zde vystudovalo 566 studentů nejen z Gemeru a Malohontu, ale z celého Rakouska-Uherska. Vyučovaly se předměty jako slovenština, maďarština, němčina, náboženství, dějepis, počty, přírodopis, tělocvik a vše ve slovenštině. Zakládaly se mineralogické, přírodovědné, fyzikální i chemické sbírky, knihovny, spolky, hudební soubory, vydávaly se učebnice, studentské časopisy, publikovaly se básnické prvotiny, hrála se divadla. Docházelo tak k všeobecnému duchovnímu i hospodářskému povznesení místních obyvatel, což logicky bylo Budapešti silně nevhod. Významnými profesory byli vedle Škultétyho Ormis, Zoch či Botto, kteří vychovali celou generaci slovenských vlastenců a slovenské inteligence: Martin Kukučín, Miloslav Krčméry, Juraj Kmeť, Jozef Škultéty, Koloman Banšell, Jozef Fábry a další.

Písemné zkoušky zdaleka nebyly jednoduché, jak bychom si mohli myslet, že se jednalo o dobu před 150 lety někde v zapadlém městečku na středním Slovensku. Docela se při porovnávání nemohu zbavit dojmu, že úroveň našeho obecného vzdělání klesá. Pochopitelně, nemluvě o předmětech technického zaměření. Posuďte sami. Nehovořím o překladech ze slovenštiny do latiny nebo z latinského textu Cicera či řeckého textu Homérovy Iliady do slovenštiny nebo slohových prací ve všech třech jazycích, ale zarazily mně úkoly matematické. Jsem zcela přesvědčen, že málokterý dnešní gymnazista by při maturitě vypočítal například úlohu, kterou jsem v životě neviděl:



Samozřejmě, to vše bez logaritmického pravítka, kalkulačky nebo nedej bože počítače!

Kam to spějeme?