Ekologická organizace Greenpeace zveřejnila počátkem srpna obsáhlou zprávu o čínském rybolovu flotilami ve vzdálených vodách, která přibližuje povahu a důsledky státem podporovaného velkolovu na volném oceánu a ve výsostných vodách cizích států. Řada skutečností ve zprávě je přitom natolik závažných, že si zaslouží podrobnější představení.

Počet čínských lodí, které provozují dálkový průmyslový rybolov, dle zprávy Greenpeace prudce narůstá. Uvádí se zde, že po celém světě dnes operuje 2 460 takových obřích lodí, což představuje například desetinásobek počtu lodí provozovaných rybářským průmyslem z USA.

Počet čínských plavidel navíc stoupá velice rychle, v roce 2011 jich bylo 1628. Růst je výsledkem oficiální politiky ČLR. Firmám provozujícím průmyslový rybolov poskytuje čínská vláda dotace, které se podle údajů Greenpeace v období od roku 2006 do roku 2011 zdesetinásobily.

Vedle dotací od centrální vlády na náklady spojené s cenou pohonných hmot dostávají čínští rybáři další příspěvky od svých provinčních vlád. Údaje po roce 2011 nejsou k dispozici, protože čínská vláda je přestala zveřejňovat.

Greenpeace ve zprávě kritizuje netransparentnost čínského podnikání a také upozorňuje, že státní podpora vede k tomu, že rybolov ve vzdálených vodách je předimenzovaný a dlouhodobě neudržitelný – podobně jako se již stalo v případě ocelářství nebo těžby uhlí. Překotný růst zároveň dramaticky zvyšuje zátěž pro životní prostředí v oceánech a ohrožuje ekologickou rovnováhu, biologickou diverzitu i stavy hospodářsky využívaných ryb.

Jak připomíná Greenpeace dále, Spojené státy se kvůli dotacím letos obrátily k Mezinárodní obchodní organizaci s žádostí, aby přiměla Čínu přizpůsobit svou politiku podmínkám mezinárodní smlouvy o volném obchodu a dotace omezila.

Důsledkem prudce se zvyšujícího počtu čínských rybářských lodí ve světových mořích je také dle Greenpeace zvyšování mezinárodního napětí. Množí se konflikty zejména v případech, kdy čínské lodě zajíždějí do výsostných vod cizích států, aniž by k tomu získaly od příslušného státu oprávnění. V první polovině letošního roku byla jedna čínská loď potopena u břehů Argentiny a další dvě lodě byly zajaty v indonéských a jihoafrických vodách.

Greenpeace označuje státní dotace, netransparentnost, regionální podporu, neúměrné zvyšování kapacity a nárůst mezinárodního napětí, které s čínským rybolovem ve vzdálených vodách souvisí, za pět problémů čínského rybářského průmyslu a vládě ČLR doporučuje, aby přehodnotila svoji politiku dotací.

„Čínská strategie rozvoje rybářství ovlivní zdraví světových oceánů, které jsou již dnes pod velkým tlakem“, uzavírá komentář na stránkách Greenpeace k této správě.

Lov krilu a metody

Pekingský spolupracovník listu The Guardian Stuart Leavenworth připomíná v souvislosti se zprávou další problematické aspekty čínského rybolovu. Čína loni oznámila plány prudce zvýšit svůj lov krilu ve vodách kolem Antarktidy ze stávajících 32 tisíc tun ročně na dva milióny tun. Kril je důležitou součástí potravního řetězce pro živočichy žijící v oceánech a takový nárůst jeho lovu může trvale poznamenat mořský život.

Čínští rybáři jsou také známi nevybíravými metodami při lovu. Stuart Leavenworth v této souvislosti upozorňuje na nedávné rozhodnutí haagské arbitráže ve věci čínských nároků na Jihočínské moře. V obsáhlé zprávě soud také kritizoval praktiky čínských rybářů, které nenávratně ničí korálové útesy ve sporné oblasti.

Podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněné počátkem července je třetina populace průmyslově lovených ryb lovena v míře přesahující hranici biologické udržitelnosti, a průmyslový velkolov tak ohrožuje budoucnost mořských ryb jako celosvětově významného zdroje potravin. FAO proto vyzývá k rozvoji chovu ryb v pobřežních vodách místo extenzivního průmyslového rybolovu ve vzdálených vodách.

Čínský pohled

Čínské vládě soustředěné na domácí rozvoj a řešení domácích problémů je globální pohled zatím cizí. Také povědomí o závažnosti důsledků poškozování životního prostředí je v Číně obecně, zejména mezi méně vzdělanými lidmi, velmi nízké. Na straně vlády i významné části obyvatelstva stále převažuje nereflektovaný pohled na vítězné tažení, v němž si průmysl, věda a technika podmaňují svět.

Ve vztahu k průmyslovému rybolovu ve vzdálených mořích tento postoj dobře ilustruje heslo v čínské internetové encyklopedii Paj-tu (Baidu), kde se píše: „Rozvoj rybolovu ve vzdálených vodách zpřístupňuje nové zdroje, přispívá rozvoji průmyslu, technologií a vědy, zvyšuje produktivitu vodních produktů, zvyšuje příjem valut a je úzce spojen s národní ekonomikou v oblastech na mořském pobřeží.“

Podle čínské vlády je průmyslový rybolov strategickým odvětvím, vláda si nicméně zřejmě začíná uvědomovat část problému, která souvisí s poškozováním čínské pověsti v zahraničí. Alespoň tak si lze vysvětlit slova o regulaci z projevu náměstka pro rybolov čínského ministra zemědělství na nedávné konferenci v Pekingu věnované dalšímu rozvoji a transformaci „rybářského průmyslu“.

Podle oficiální tiskové zprávy je nicméně poselství této konference dvojznačné a regulace nutně neznamená omezení prudkého růstu. Čínská vláda prý hodlá „přijmout efektivní strategická opatření s cílem zvýšit celkovou sílu čínského rybolovu na vzdálených vodách, jeho mezinárodní konkurenceschopnost a schopnost vzdorovat ohrožení, bude soustavně posilovat regulace, rozvine tvrdou bitvu za regulovaný a spořádaný rozvoj odvětví, aby se naše zem z mocnosti vzdáleného rybolovu, kterou je dnes, proměnila v jeho světovou velmoc.“

DeníkReferendum 17. 8. 2016