Před deseti lety dostal Nobelovu cenu míru Liou Siao-po, spoluautor Charty 08. Dokument, který je v Číně zakázaný, výstižně pojmenovává čínskou situaci a stojí za přečtení i kvůli pochopení dnešní stranické politiky.

V těchto dnech by (možná) vyšel na svobodu Liou Siao-po odsouzený 25. prosince 2009 na jedenáct let vězení za „podvracení státní moci“. Svobody se však nedočkal a ve vězení zemřel.

Liou Siao-po byl vysokoškolský učitel, literární vědec, estetik a spisovatel, který se angažoval ve věci zlidštění čínského politického zřízení. Od 80. let minulého století publikoval kontroverzní studie o čínské kultuře a hlásil se k hodnotám emancipačního Májového hnutí čínských intelektuálů z počátku 20. století. V roce 1989 na sebe upozornil i mimo akademické a literární kruhy účastí v protestech na náměstí Tchien-an-men.

Byl vězněn a po propuštění začal psát o problémech čínské společnosti, nějaký čas se mu dařilo publikovat doma na internetu a zejména v zahraničí. Spoluzakládal Nezávislé centrum PEN klubu, jehož byl několik let předsedou, a nakonec se podílel na vypracování Charty 08, dokumentu inspirovaného někdejší československou Chartou 77.

V roce 2010 Liou Siao-po získal za svůj „dlouhý a nenásilný zápas za základní lidská práva v Číně“ Nobelovu cenu míru. Mezi těmi, kdo jej na toto ocenění nominovali, byla řada světových osobností, poslanci a senátoři z České republiky, čeští chartisté a prezident Václav Havel.

Oficiální představitelé Čínské lidové republiky ostře kritizovali rozhodnutí Nobelova výboru a čínská vláda následně bojkotovala import norských lososů a přijala další restriktivní opatření v zahraničním obchodě s Norskem. Tento spor se podařilo urovnat až po šesti letech a jak ukazuje analýza Ivara Kolstada z roku 2016, stalo se tak za cenu řady ústupků v zahraničně politických postojích, které si ČLR na Norsku vynutila.

Kolstad shrnuje výsledky svého výzkumu konstatováním, že „čínská vláda dokáže efektivně využívat ekonomické sankce k ovlivňování zahraničněpolitických postojů demokratických států, což potenciálně zmrazuje pokrok ve věci lidských práv ve světě.“

Od roku 2010 se nátlak a vydírání s cílem získat politické ústupky stalo běžným prostředkem svérázné čínské „ekonomické diplomacie“ a základní hodnoty lidských práv se Čínské lidové republice daří efektivně vyprázdnit a nahradit vlastním, údajně kulturně specifickým, pojetím.

Charta 08, na jejímž vzniku se Liou Siao-po podílel, je pozoruhodný dokument. Představuje autentický pohled vzdělaných Číňanů na problémy, s nimiž se jejich země musí vyrovnat, a navrhuje jejich řešení v duchu demokracie a lidských práv.

Přistupuje k tomu s vědomím historického vývoje v Číně za posledních sto let, kdy se demokracie a úcta k životu a důstojnosti každého jednotlivého člověka staly neodmyslitelnou součástí čínského projektu modernizace. („Modernizace“ je ostatně i heslem komunistické strany, ta však individuální práva nahrazuje kolektivním právem nekonkrétního „lidu“, jehož jménem vykonává „demokratickou diktaturu“.)

Výčet problémů a jednotlivé požadavky autorů Charty 08 překvapivě korespondují s tématy, kterými se dnes zabývá politické vedení Číny, pouze hodnoty jsou převrácené.

Jako příklad lze zmínit požadavek Charty na ústavnost a vládu práva. Generální tajemník KS Číny Si Ťin-pching se také zaklíná ústavou — ne však proto, že zaručuje rovná práva a základní občanské svobody všem občanům ČLR, ale proto, že je v ní ustanovení o vedoucí úloze strany. A volání Charty 08 po spravedlivém právním řádu se v „Si Ťin-pchingově myšlení socialismu s čínskými rysy pro novou éru“ stalo „řízením státu podle zákona“, jehož základní podmínkou je soudnictví podléhající vedoucí úloze strany.

Jako by stranický aparát pečlivě nastudoval, jak Charta 08 pojmenovává situaci a vyjadřuje přání lidí, aby se pak v reakci na to strana mohla pevně semknout k posílení svého výsadního postavení, přivlastnit si, co se přivlastnit dá, a ostatní umlčet a kriminalizovat.

Překlad úplného znění Charty 08

DeníkReferendum 16. 12. 2020