Válka na Ukrajině, Rusko a Čínská lidová republika

02. 03. 2022 | 10:21
Přečteno 3042 krát
Ruský vpád na Ukrajinu nahlíží ČLR v duchu nedávno uzavřené koalice proti Západu a za demokracii podle vlastních představ. Optimismus, že by snad ČLR mohla přibrzdit Rusko v jeho expanzi, není na místě.

Rusko

Ruský vpád na Ukrajinu je další Putinův pokus posílit vlastní mocenské pozice a zasadit další ránu budoucnosti demokracie v Rusku. Je to amplifikace dřívějšího násilí proti potenciální konkurenci ve volbách, další krok po zavraždění Borise Němcova a po pokusu o otravu Alexeje Navalného. Je symbolické, že krátce před ruským vpádem na Ukrajinu byl Navalný postaven před další soud, kde mu hrozí nový trest ve výši 15 let vězení.

V těchto souvislostech se útok na Ukrajinu jeví především jako útok na stát, který byl dříve součástí Sovětského svazu, ale na rozdíl od Ruska se tam odehrávají volby, při nichž dochází k výměně politiků. Navzdory korupčním skandálům, prorůstání ekonomické a politické moci a dalším problémům, se Ukrajina hlásí k evropským normám, směřuje k nim a pro Rusy je příkladem toho, že i postsovětský stát může být součástí politické a kulturní Evropy.

Není snad třeba vysvětlovat, že i Rusové by si přáli být součástí Evropy, se všemi atributy, které s tím souvisí, včetně právního řádu a svobody slova, nemluvě o autoritě evropské kultury a evropského způsobu života. Ohrožení, které Putin cítí, nezpůsobuje NATO, ale občané Ruska, kteří touží po občanských svobodách a demokratických poměrech.

Čína

S tím, jak se Putin čím dál tím víc upevňuje v pozici autokrata, Rusko postupně stále víc tíhne k Čínské lidové republice, mocnosti, s níž sdílí obavy z demokracie a nechuť k USA. Postupné politické sbližování posledních let korunovalo společné prohlášení Putina a Si Ťin-pchinga podepsané a zveřejněné 4. února tohoto roku, krátce před slavnostním zahájením zimních olympijských her v Pekingu. Tento dokument stvrdil rusko-čínské přátelství, které „nezná hranic a nejsou v něm žádné zakázané oblasti spolupráce“ a v jehož duchu si Rusko a Čína budou pomáhat (v textu se objevuje nová fráze čínské politické rétoriky „vzájemně si krýt záda“).

Dokument nese název „Společné prohlášení ČLR a Ruské federace ohledně mezinárodních vztahů v nové éře a globálního udržitelného rozvoje“. Nabubřelá a v čínských politických dokumentech všudypřítomná fráze o „nové éře“ zde má věcný význam, oba státníci skutečně vyhlašují začátek nové éry mezinárodních vztahů.

Ten podle nich nebude „unipolární“, budou v něm panovat „demokratické vztahy“ a bude se řídit zásadami a autoritou Organizace spojených národů. Aby toho bylo dosaženo, konstatuje společné prohlášení, je třeba vymanit svět z vlivu Spojených států. Komentář k setkání Putina a Si Ťin-pchinga v čínském tisku je v tomto směru ještě konkrétnější: nová éra nahradí „hegemonii Západu vedenou Spojenými státy, která stále víc ohrožuje globální bezpečnost a stabilitu.“

V jádru nového světového řádu, který se pro blaho lidstva Rusko a Čína zavázaly budovat, není ekonomický rozvoj, jak jsme byli do nedávna zvyklí slýchat z čínské strany. Jsou to demokracie a lidská práva, hodnoty, které podle společného prohlášení „nejsou privilegiem omezeného počtu států.“

V této souvislosti se objevuje tak absurdní tvrzení, že ho světová média nechala bez komentáře: „Rusko a Čína jako světové mocnosti s bohatým kulturním a historickým dědictvím mají dlouhou tradici demokracie, založenou na tisíciletých zkušenostech rozvoje, široké lidové podpory a péče o potřeby a zájmy občanů.“

Podobných perel je v textu víc. S ohledem na ruský vpád na Ukrajinu, k němuž došlo tři týdny po podepsání společného prohlášení, je pozoruhodný zápal, s nímž se zde hovoří o boji za mír, a četné výzvy na adresu USA k odzbrojení.

Nalezneme zde i požadavek k NATO a situaci na Ukrajině: „Obě strany jsou proti dalšímu rozšiřování NATO a vyzývají Severoatlantickou alianci, aby upustila od svého ideologizovaného, studenoválečnického přístupu a respektovala suverenitu a zájmy ostatních států a jejich civilizační, kulturní a historickou rozmanitost.“

V kontextu oběma stranami proklamovaného boje za mír se ve společném prohlášení objevuje také požadavek „respektovat uspořádání světa po druhé světové válce“, jehož význam není na první pohled jednoznačně zřejmý. V širším kontextu dokumentu zavání podporou pro Putinovu představu „bezpečnostních záruk“, pro něž je nezbytná ruská sféra vlivu ve východní Evropě.

Ukrajina

Ruský vpád na Ukrajinu začal tři týdny po podepsání společného „olympijského“ prohlášení. Ještě před tím se čínská média vysmívala tvrzení amerického prezidenta Bidena, že se chystá invaze, a hojně při tom mimochodem využívala výroky českého prezidenta Zemana.

Když invaze skutečně nastala, oficiální představitelé ČLR zaujali zdrženlivý postoj, zpočátku situaci nekomentovali a posléze začali vyzývat obě strany k dialogu a k řešení problémů mírovou cestou. Jedním dechem však ve svých prohlášeních dávali za pravdu ruským obavám o bezpečnost. Zatím ani jednou oficiální místa nepoužila označení „invaze“ nebo „vpád vojsk“ na Ukrajinu a místo toho hovoří stejně jako Putin o „zvláštní vojenské operaci“.

Čínské stanovisko je možné označit jako snahu zachovat zdání neutrality a zároveň podporovat ruskou stranu. Zahraniční média sice nedávno přinesla zprávu, že Čína se distancuje od Ruska a volá po ukončení násilí, není to však neproblematická interpretace. Zdrojem optimismu byla zpráva agentury Sin-chua, která informovala o telefonátech čínského ministra zahraničí Wang Iho s evropskými politiky, v nichž zaznělo, že Čína si nepřeje násilí a je třeba je zastavit. Wang I nicméně v téže zprávě potvrzuje postoje, které příliš naděje na to, že by se ČLR chtěla od Ruska distancovat, nedávají.

Konzistentně s dřívějšími prohlášeními hovoří o tom, že „bezpečnost jednoho státu nemůže být zajišťována na úkor jiných států,“ a odmítá „studenoválečnickou mentalitu NATO.“ Zmiňuje bezpečnostní požadavky Ruska, které jsou podle něj po „pateru po sobě jdoucím rozšiřování Severoatlantické aliance“ zcela legitimní.

Volá sice po zastavení násilí v zájmu ochrany života a majetku lidí, svou výzvu však neadresuje Rusku, ale „všem stranám“. A nezapomíná ani připomenout „složitý historický kontext“ dění na Ukrajině, který sice nekonkretizuje, ale z nedávného prohlášení mluvčí čínského ministerstva zahraničí je zřejmé, že představitelé ČLR nahlížejí historii ukrajinsko-ruských vztahů výhradně prizmatem ruské strany.

V telefonátech s evropskými politiky Wang I dále obhajoval, proč Čína v Radě bezpečnosti odmítla odsoudit ruskou agrese na Ukrajině, a tvrdil, že podobná prohlášení a sankce jen „přilévají olej do ohně“ a vedou k další eskalaci situace.

Čínský ministr zahraničí tedy rozhodně nijak nemodifikoval čínskou pozici a v zásadě dával za pravdu Rusku. Pohled do čínských médií ukazuje ještě zřetelněji, že vedení KS Číny se zatím nemíní vzdát svého slavnostně vyhlášeného přátelství bez hranic a snad i hodlá příteli „krýt záda“. Zpravodajství o válce na Ukrajině cituje ruskou agenturu TASS, pečlivě se vyhýbá slovům agrese či invaze a zatím ani jednou nezmínilo odhodlání Ukrajinců bránit svůj domov.

Rusko se v těchto zprávách objevuje jako ten, kdo je připraven jednat a navrhuje konstruktivní řešení. A Západ — zejména pak Spojené státy a NATO — jsou jednou „ti, kdo zapálili oheň,“ a podruhé zase ti, kdo nechávají prezidenta Zelenského na holičkách a nejdou mu na pomoc. A pak jsou tu zprávy o dopadu „ukrajinské krize“ na Evropu, o rostoucích cenách energií a uprchlících.

Všechno to jsou strohé zprávy bez dalších podrobností, občas s fotografií bez komentáře. Válce na Ukrajině věnuje zpravodajství agentury Sin-chua méně místa, než Si Ťin-pchingovu úsilí o prohlubování skutečné demokracie nebo zprávě čínské vlády o pošlapávání lidských práv v USA.

Zajímavý pohled na Ukrajinu nabízejí portály na okraji hlavních zpravodajských webů, v nichž má hlavní místo zábava. Ty se také musí řídit předpisy Oddělení propagandy ÚV KS Číny a na něj napojených úřadů, avšak mají určitou volnost, která umožňuje zahlédnout plastičtější pohled v pozadí oficiálních zpráv.

Zde se objevily články expertů o historii Ukrajiny, které zmiňují „lidové republiky“ na východě země a obranu legitimních zájmů ruského obyvatelstva na Ukrajině. Útoky na USA a Západ obecně jsou tu všudypřítomné a neurčité výroky ministra Wang Iho o bezpečnostních zárukách pro Rusko zde konkretizují jednoznačná tvrzení o tom, že Ukrajina se ocitá v područí Západu a Rusko ji div ne osvobozuje.

Pokud by se to vše snad někomu zdálo jako protismyslné, stačí si připomenout čínsko-ruské prohlášení citované na začátku tohoto článku, jehož tvrzení o demokracii také nedávají smysl. Svou úlohu to však plní, Rusko jako spojenec Číny z toho vychází dobře, Amerika a Západ dostávají další zásah, Čína se jeví jako významná mírotvorná mocnost globálního významu a v komentářích čtenářů se krátká poznámka, že se přece jedná o vpád ruských vojsk, objeví jen zcela výjimečně.

DeníkReferendum 1. 3. 2022

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy