Ještě minulý rok mi paní ministryně práce a soc. věcí slíbila v Otázkách V. Moravce řešení situace firem, které jsou brutálně trestané za drobné chyby. Např. poslaly odvody za zaměstnance sice v termínu, ale ty se o den později připsaly na účet OSSZ, a nyní musí vracet statisícové podpory mezd z programu Antivirus. Nedává to smysl, ten program měl firmám pomoci, ne je zničit.

K tématu jsem posílala písemnou interpelaci, ovšem odpověď na ni byla zamítavá.

Poté jsem se věci chtěla věnovat vyslovením písemného nesouhlasu a diskuzí ve Sněmovně, ale ta se opět neodehrála (na čtvrteční ráno, kdy se probírají tyto reakce, chodí ministři bohužel jen zřídka a premiér jen výjimečně).

Posílám dnes tedy opět písemnou žádost na ministerstvo, a kvůli spoustě takových případů bych ráda rozšířila povědomí, co s tím.

Jde o návrh řešení jedné firmy, které je od mého týmu potvrzené, a zní takto:

Podnět:

Zažádat o odstranění tvrdosti podle zákona, který se obecně vztahuje k platbám sociálního pojistného. Uvádí se v něm, že ministryně může odstraňovat tvrdosti, které se vyskytly v souvislosti s prováděním sociálního zabezpečení, což jsou oba dosud uvažované zákony, takže se tato možnost vztahuje na zákon č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zákon o prominutí) i zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zákon o pojistném), kterým se postupuje, není-li v zákoně o prominutí uvedeno jinak.


Ze zákona:

Ministryně může využít § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (zákon o organizaci) k tomu, aby vydala pokyn všem okresním správám sociálního zabezpečení, ve kterém uvede, v jakých případech mají k prominutí pojistného přistoupit, a to i zpětně, tedy v případech, kdy zaměstnavatelé pojistné již doplatili: "Ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech." Paní ministryně může například vydat pokyn týkající se výhradně nedodržení lhůty pro provedení platby.


Je pravda, že pokud zaměstnavatel odvedl platbu až v den podání přehledu, zaplatil zbývající pojistné (za zaměstnance) pozdě, protože v zákoně o pojistném se v § 19 odst. 2 písm. a) uvádí: "Za den platby pojistného se považuje v případě placení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení."


Podle zákona o pojistném však nejde o přestupek. Tím je jen nedodržení lhůty pro předložení přehledu (§ 9 odst. 2 zákona o pojistném), nikoli lhůty provedení platby (§ 9 odst. 1 zákona o pojistném: "Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.").


Až zákon o prominutí, který se v § 2 odst. 1 písm. d) odkazuje obecně na celý § 9 zákona o zabezpečení a v § 5 odst. 2 se odkazuje dokonce na celý zákon o pojistném, "není-li v tomto zákoně stanoveno jinak", činí kombinaci obou zákonů nepřiměřeně tvrdou pro naplnění účelu zákona č. 300/2020 Sb.


Kombinace zákonů č. 300/2020 Sb. a 589/1992 Sb. vedla k poškození minimálně několika desítek, ale spíše stovek příjemců pomoci státu i za malé pochybení a k faktickému popření jejího smyslu, když malým podnikům, které včas odeslaly přehled, ale podcenily datum připsání platby na účet OSSZ, hrozí nyní ukončení činnosti. Není nutné jakýkoli z uvedených zákonů měnit, protože zákon o koordinaci umožňuje paní ministryni využít nástroj, kterým může být tvrdost zákona odstraněna.

Poslala jsem paní ministryni opět písemný dotaz, zda tento postup využije.

Věřím, že stát tu je od toho, aby nastavoval předvídatelný systém, ne aby lpěl na obřích trestech za malé chyby.

Klidný den všem.