Jsem ráda, že nám funguje stabilní valorizace důchodů. Tu si naši senioři zaslouží a potřebují to. Ale stejně jako podle inflace zvyšujeme starobní důchody, tak se máme zodpovědně postavit i k rodinám pečující o malé děti. Rodičovský příspěvek se totiž na rozdíl od důchodů pravidelně podle růstu inflace nenavyšuje, není to totiž ze zákona povinné.






Jak chceme pomoci? Navýšit rodičovský příspěvek alespoň o to, co rodinám inflace znehodnotila. Inflace stále roste, za zhruba dva roky už kumulovaně o 15%. Proto navrhujeme, aby se navýšil rodičovský příspěvek, a to z aktuálních 300 tisíc na 345 tisíc korun. Právě o těch inflačních 15 %. Podle mě je podpora rodin zcela zásadní, a to i s ohledem na to, že stát dlouhodobě selhává v rodinné politice obecně. I o tom mluvím v rozhovoru pro CNN Prima News.

Na konci roku 2019 se podařilo po mnoha letech navýšit hodnotu rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 300 tisíc, a to s účinností od roku 2020. Bohužel se jednalo pouze o jednorázovou změnu. Současně se nijak neměnily podmínky čerpání, mezi něž patří mj. jeho čerpání nanejvýš do čtyř let věku nejmladšího dítěte, možnost změny výše měsíčního čerpání nanejvýš jednou za kvartál apod. To zcela pomíjím celý proces v průběhu roku 2019, přijetí novely až na jeho konci, ne/informovanost směrem k veřejnosti a úřadům atp.

Tehdejší vládní novela také vůbec nemyslela na některé skupiny jako studující, osvč nebo ty, jimž skončil pracovní poměr během rodičovské. Dále se navýšení netýkalo těch rodičů, jejichž děti dosáhly věku čtyř let před datem účinnosti novely. Jako Piráti jsme zejména chtěli prosadit pravidelnou valorizaci příspěvku.

To vše jsme chtěli jako Piráti prosadit. Tedy dorovnat výši příspěvku na 300 tisíc všem, včetně těch, kdo jej vyčerpal dříve. Zahrnout do novely všechny dotčené skupiny, zahrnout pravidelnou valorizaci.

Některá výše vypsaná úskalí se nám však podařilo napravit, takže čerpání je u všech skupin možné za 2,5 roku. To vše díky navýšení měsíčního limitu z 7 600 Kč na 10 tisíc korun.

Podle expertky Aleny Zieglerové z Institutu pro sociální inkluzi jsou výše uvedené body nevýhodou této dávky. Konkrétně “nízká flexibilita jejího nastavení pro osoby bez nároku na peněžitou pomoc v mateřství, tedy pro OSVČ bez nepovinných odvodů na nemocenské pojištění, studující a krátkodobě zaměstnané, které nesplňují podmínku 270 dnů nemocenského pojištění. Ti mohou čerpat maximálně 10 tisíc korun za měsíc. Nevýhodou je také to, že umísťování dítěte do dvou let věku do jeslí či školky je omezeno 92 hodinami práce měsíčně".

Kouzlem nechtěného je tak to, že po dvou letech covidové pandemie (začala jen pár týdnů po přijetí novely), při válečném konfliktu nedaleko našich hranic a neustále rostoucí inflaci jsme ve stejné situaci jako před třemi lety. S tím rozdílem, že státní kasa je v rozvratu, a to výdaje minulé vlády dle NKÚ až z 90 % nesouvisely s covidovou pandemií. Takže fakticky podstatně horší.

Je tedy velmi důležité promýšlet kroky ze systémového hlediska a cílit je vždy na konkrétní skupiny obyvatel, kterým mají pomoct. I proto v tomto případě prosazujeme navýšení rodičovského příspěvku o inflaci, a valorizaci, která by vyplývala ze zákona a předešla dalšímu handrkování do budoucna.

Vaše Olga

P. S.: Zaujal vás tento text? Přihlašte si odběr osobního emailu - https://osobne.olgarichterova.cz/