Šmírování lidí programem Pegasus a 5 minut pro opozici před volbami ve státem ovládaných médiích. I tak se projevuje alarmující eroze informační svobody v Maďarsku.
Prostor pro nezávislá média se zmenšuje. Jde o jasné symptomy obecného fenoménu zvaného „democratic backsliding“, který představuje značné riziko i v oblasti bezpečnosti.



Vývoj v Maďarsku sleduji už dlouho. Postupné Orbánovy kroky soustavně a promyšleně mění původní liberální demokracii v demokracii kašírovanou, v tzv. volební autokracii s úzkým vztahem mj. k Putinovu režimu. Podstatnou součástí této přeměny je postupné ovládání anebo umlčování nezávislých médií.

Maďarsko je České republice blízkou zemí, jsme součástí stejných mezinárodních organizací a na osudu Maďarska nám záleží. Proto je tamní znepokojivý stav informační svobody významným poukazem i pro nás. Byla jsem před několika měsíci v Budapešti, kde jsem měla příležitost hovořit s několika novináři. Právě od nich jsem se dozvěděla další šokující fakta o stavu demokracie a svobody v Maďarsku.

Proto jsem (9. 1. 2023) ve Sněmovně pořádala kulatý stůl pod názvem: „Eroze informační svobody v Maďarsku.“ Ve vzácné spolupráci s kolegy - Janem Lipavským, Markétou Pekarovou Adamovou, Janem Bartoškem, Evou Decroix a Josefem Coganem. Akce se zúčastnili i zástupci maďarského velvyslanectví.



Aktuální stav médií v Maďarsku

Od přijetí nového mediálního zákona krátce po nástupu strany Fidesz a Viktora Orbána k moci v roce 2010 dochází k postupnému vytváření vládního informačního monopolu ve většině médií v zemi. Členové klíčové mediální rady, která rozhoduje například o udělování/odebírání licencí, jsou dosazováni výhradně z řad osob loajálních straně Fidesz, a to na nezvykle dlouhé období devíti let.

Přibližně dvě třetiny maďarských médií jsou pod přímou či nepřímou politickou kontrolou vládnoucí strany Fidesz.

V žádném větším maďarském médiu v současné době neexistují debaty politiků s různými názory. Jinými slovy, debaty s účastí vládnoucích i opozičních politiků, kde by docházelo k opravdové názorové a politické konfrontaci.

Ministerský předseda Orbán se nezúčastnil žádné veřejné politické debaty od voleb v roce 2006. Tiskovou konferenci, kam jsou vpuštění nezávislí novináři, organizuje pouze jednou ročně. Odmítání nezávislých médií vysvětluje tím, že podle něj šíří „fake news“.

Opozice má ve státem ovládaných médiích před volbami minimální prostor (pouhých 5 minut pro každou stranu před volbami v roce 2022 i 2018).

Téměř 500 různých mediálních titulů v Maďarsku spadá pod jedinou provládní organizaci (KESMA), jíž byly „darovány“.

Maďarská vláda utratí ročně cca 160 mil. eur za reklamu v médiích, přičemž tyto peníze směřuje zejména do médií provládních.

Korupční skandály státních představitelů se do státních médií, jež jsou pod značným politickým tlakem, v současnosti prostě nedostanou.

Maďarská vláda finančně podporuje vznik regionálních médií v sousedních zemích s maďarskou menšinou, např. na Slovensku. I tato média jsou pod politickým vlivem Orbánovy strany Fidesz a nezaznívají v nich hlasy odlišné od maďarských vládních narativů.

Detailní report z kulatého stolu potvrdil znepokojivý vývoj i na sousedním Slovensku.



Klíčová vyjádření panelistů

Ministr zahraničních věcí České republiky Jan Lipavský zahájil diskuzi na téma Eroze svobody informací slovy, že svoboda médií je klíčovou součástí demokracie a důležitou součástí naší podpory lidských práv všude ve světě. Dále dodal, že naše politika spolupráce v oblasti lidských práv a transformace podporuje svobodu, pluralitu a nezávislost médií, offline i online. V této souvislosti upozornil, že musíme i nadále jednat opatrně. Na jedné straně musíme být zásadoví, to znamená trvat na pravidlech a jít příkladem ostatním. Na druhou stranu se musíme vyhnout riziku radikalizace maďarských pozic, která by mohla vést k rozdělení EU.

Dr. Václav Štětka, sociolog médií z Loughborough University ve Spojeném království, představil výsledky svého dlouhodobého výzkumu vztahu mezi neliberální demokracií ve střední Evropě a médii. Maďarský případ, který nám může být v mnohém poučením, zasadil do širší perspektivy úpadku demokracie ve střední Evropě. Maďarsko klasifikoval jako hybridní režim, který si udržuje základní rysy demokracie (volební soutěž), zatímco zásadně omezuje její další pilíře (jako je vláda práva a systém brzd a protivah). Potvrdil také pokles skóre v hodnocení kvality demokracie ve střední a východní Evropě. V závěru Dr. Štětka vyhodnotil dopad ovládnutí mediálního prostoru v Maďarsku státem. Ten se projevuje rostoucí polarizací ve společnosti a poklesem důvěry v žurnalistiku.

Více například výzkum Dr. Václava Štětky o vztahu mezi neliberální demokracií ve střední Evropě a médii.



Nátlak na opoziční média

Pablo Gorondi, šéfredaktor maďarské redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda potvrdil, že Orbánův režim vytváří trvalý nátlak na opoziční média, zatímco mění celou strukturu systému médií v zemi. Také připomněl velmi vlivnou mediální radu, do níž jsou politicky nominovaní radní dosazováni na nezvykle dlouhé období devíti let. Zásadní podle něj je, že korupční skandály státních představitelů se do státních médií, jež jsou pod značným politickým tlakem, nikdy nedostanou. Přestože nedochází k fyzickému násilí na nezávislých novinářích, tito novináři se jen velmi obtížně dostávají k informacím od vládních úřadů. Chybí důvěra k novinářům, a proto se mnoho provládních novinářů označuje za aktivisty.

Szabolcs Panyi, maďarský investigativní novinář pracující pro nezávislou, neziskovou, investigativní novinářskou platformu Direct36, se proslavil zejména odhalováním aféry Pegasus v Maďarsku, kdy Orbánův režim využíval odposlechy ke sledování svých občanů vč. nezávislých novinářů. Upozornil, že sice (zatím) nedochází k fyzické likvidaci novinářů na ulici jako v Rusku či Mexiku, režim však překročil červenou čáru šmírováním svých občanů. Potvrdil, že nezávislí novináři nejsou zvaní na vládní tiskové konference a jsou terčem očerňovacích kampaní jakožto agenti USA a George Sorose. Varoval také před vřelými vztahy Orbána s putinovským Ruskem, kdy zmínil velmi nevyvážené vykreslování Putinovy války na Ukrajině v maďarských provládních médiích, která podporují ruské narativy.

Jak zdůraznil slovensko-maďarský novinář Márk Finta z redakce Deníku N (Napunk.sk.), maďarské flash news (jednominutové zprávy) jsou novým nástrojem k ovlivnění diváků v hlavním vysílacím čase pravidelnou propagandou.

Karin Köváry Sólymos a Márk Finta - slovensko-maďarští investigativní novináři upozornili na to, že Orbánův režim prostřednictvím finanční podpory šíří vliv mezi maďarské komunity v zahraničí. Maďarská média na Slovensku z velké části ovládá maďarská vláda. V takových médiích nejsou žádné kritické hlasy ani skutečné otázky. To je velmi efektivní nástroj pro ovlivňování preferencí maďarské komunity na Slovensku.



Česká zkušenost a požívání strašáků

Senátor David Smoljak se podělil o aktuální zkušenost. Řekl: „Nedávno jsme navštívili Maďarsko se Stálou komisí Senátu pro sdělovací prostředky a řekli nám – v Maďarsku nejsou žádná nezávislá média – všechna média zde jsou buď provládní, nebo protivládní – připomíná mi to komunistické časy, jste buď s námi, nebo proti nám.“

Novinář New York Times se zeptal: „Proč se USA staly v Maďarsku strašákem?“ S. Panyi vysvětlil: „Začalo to tím, že Orbán obvinil maďarskou opozici a opoziční média, že jsou financovány USA a později, když se Orbán stal více proputinovským, v jeho projevech se objevuje více protiamerické rétoriky.“

Tolik výběr z příspěvků panelistů diskuze pod názvem „Eroze informační svobody v Maďarsku“. Plná místnost s přítomností diplomatů, novinářů, zástupců nevládních organizací a dalších veřejně činných osob, stejně jako živá diskuze, podtrhly důležitost problému, o kterém je třeba dále diskutovat. Záleží nám totiž na svobodné žurnalistice, svobodě informací a na Maďarsku.

Navíc, celý kulatý stůl je možné si poslechnout na audiozáznamu a komplexní informace naleznete zde.