USA uvalily sankce na Mezinárodní investiční banku se sídlem v Budapešti. Proč? Maďaři jsou spojenci. Ale i jediná země EU, která s Ruskem udržuje přátelské vztahy.



Velvyslanec USA v Maďarsku David Pressman oznámil ve středu 12. 4., že Spojené státy uvalily sankce na Mezinárodní investiční banku (MIB) se sídlem v Budapešti. Již tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi klesly na nejkritičtější úroveň od pádu komunismu. Proč k tomu došlo?

Po opakovaných varování USA uvalily sankce

Co je to Mezinárodní investiční banka? MIB vznikla v roce 1970 v rámci RVHP jako nástroj rozvoje států socialistického bloku. Putin v roce 2019 přesídlením tohoto sovětského pohrobka do Budapešti získal výhodnou špionážní platformu v členské zemi EU a NATO. V zemi, kterou navíc vede vláda spřáteleného „pragmatika“ Viktora Orbána. Pro dokreslení Orbánova převlékání kabátů stojí za to zmínit, že to byl právě on, kdo z banky v roce 2000 vystoupil, když ještě razil prozápadní, antikomunistickou politiku. Po obratu vlastní politiky směrem na východ se v roce 2015 opět připojil.

Zatímco po Putinově agresi proti Ukrajině v únoru loňského roku zbývající členské země EU a NATO setrvávající v MIB (Česko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko) téměř okamžitě oznámily svůj odchod, maďarská vláda kritiku MIB nadále odmítala. Navzdory opakovaným varováním z USA.

Ve vedení Ruskem ovládané banky, v níž má Maďarsko čtvrtinový podíl, sedí lidé napojení na ruskou tajnou službu FSB, ředitel MIB Nikolaj Kosov pochází z rodiny důstojníků KGB.

Slovy velvyslance Pressmana ohrožuje MIB bezpečnost Maďarů i jejich sousedů a spojenců v NATO.

První reakcí Orbánovy vlády na bezprostřední letošní hrozbu uvalení sankcí byla pokračující propagandistická pohádka o tom, jak USA chtějí zatáhnout Maďarsko do války a vměšují se do jeho záležitostí. Protiamerickou propagandu masivně šířila také provládní média (tedy asi 2/3 všech titulů v zemi). Nenávistná protiamerická rétorika je teď v Orbánem ovládaných médiích skutečně přítomná na každém kroku.

Sankce nakonec USA 12.4. uvalily. Jeden z nejčtenějších bulvárních serverů dokonce zveřejnil článek s titulem „USA se opět ukazují: zrada spojenců a kudla do zad“. Útokům se nevyhnul ani velvyslanec Pressman, který je ostatně terčem nevybíravé orbánovské kritiky a homofobní kampaně dlouhodobě.

Ve čtvrtek 13. 4. sice maďarský ministr hospodářství oznámil, že Maďarsko z MIB vystoupí, americko-maďarské vztahy však zůstávají na nule. Poprvé od roku 2022 došlo k tomu, že je oficiálně sankciována instituce sídlící v zemi, která je členem EU a spojencem USA v NATO.

Jediná země EU, která s Ruskem udržuje přátelské vztahy

A příběh pokračuje. Už v úterý 11. 4. podepsal ministr zahraničí Szijjarto v Moskvě dohodu o ruských dodávkách zemního plynu i investicích do maďarské energetiky vč. novely smlouvy o dostavbě jaderné elektrárny Paks. Ve stejný den přivítali v Budapešti i běloruského ministra zahraničí.

Maďarsko zůstává jedinou zemí EU a NATO, která s Ruskem udržuje přátelské vztahy. Vlastně to všechno u přítele agresora Putina a Trumpa nepřekvapuje. Je však třeba si uvědomit, že Maďarsko je v rámci NATO i náš spojenec a V. Orbán svou arogantní politikou ohrožuje bezpečnost nás všech.

Zásadní v tom všem je i Orbánův oportunismus, někdy mylně označovaný jako pragmatismus, protože právě ten ho činí v rámci obranné aliance absolutně nespolehlivým. Bez ohledu na to, zda je pro něj aktuálně výhodnější s proruskou politikou pokračovat, anebo zda provede ten diskutovaný obrat. Problém je v povaze jeho politiky hledání na to „kdo dá aktuálně víc“. To je špatně i bez ohledu na etické principy - je to krátkozraké.

Nové výzvy ve vzájemných vztazích USA a Maďarska

Po sankcích proti Mezinárodní investiční bance se sídlem v Budapešti, jakož i proti jejímu vedení, dokončuje americký Kongres přípravy na uvalení další sankcí – tentokrát proti některým osobám napojeným na vládu V. Orbána a vládní stranu Fidesz.

Není to poprvé, co by USA uvalily sankce na osoby napojené na Orbána. Už v roce 2014 zakázali kvůli podezřením z korupce několika maďarským představitelům vstup na území USA. Jejich jména však nebyla tehdy zveřejněna.

Vztahy obou zemí jsou už tak na bodě mrazu – kromě sankcí jsou poznamenané i Orbánovým trvajícím blokováním vstupu Švédska (a zpočátku i Finska) do NATO stejně jako jeho blokováním účasti ukrajinské delegace na setkáních NATO na vysoké úrovni od roku 2017.

Kongres by měl o dlouho připravovaných sankcích hlasovat pravděpodobně již příští měsíc.

Zpravodajské dokumenty uniklé z Pentagonu minulý týden ukázaly, že Orbán označil USA za jednoho ze tří největších nepřátel své strany.

Orbánovo Maďarsko jede zkrátka na skluzavce dolů. Je mi to líto. A je to bezpečnostní riziko. Proto se tomuto tématu věnuju.