Rod Psilocybe je poměrně rozšířený, jeho druhy se vyskytují v Severní, Střední i Jižní Americe, prakticky v celé Evropě, dále se vyskytují na několika místech Afriky, Indie, Japonska, Austrálie a Indonésie. Nejstarším písemným pramenem jejich užívání je záznam z roku 1502 o korunovaci aztéckého panovníka Montezumy II. Užívání psychoaktivních hub bylo tvrdě potíráno křesťanstvím a takřka upadlo v zapomnění.


Západní civilizací byl rod Psilocybe dlouho ignorován. Bylo popsáno pouze několik zástupců, kteří navíc tehdy patřili do rodu Agaricus. O účincích lysohlávek existovala jediná případová studie z roku 1799 – britská rodina zkonzumovala jídlo z nasbíraných hub, objevilo se rozšíření zornic a euforie. Houby byly podle tehdejšího atlasu určeny jako Agaricus glutinosus, který popsal roku 1780 Moses Ashley Curtis. Později se zjistilo, že tento druh je shodný s Agaricus semilanceatus, který popsal v roce 1838 švédský mykolog Elias Magnus Fries. Roku 1871 pak německý mykolog Paul Kummer tento druh přesunul do rodu Psilocybe a přejmenoval ho na Psilocybe semilanceata. Kromě události z roku 1799 nevěnovala západní společnost pozornost účinkům těchto hub až do roku 1955.

Gordon R. Wasson, viceprezident finanční společnosti J. P. Morgan a amatérský etnomykolog, třicet let cestoval se svou manželkou Valentínou a dokumentoval domorodé užívání divoce rostoucích hub. Cestoval opakovaně do Mexika s cílem najít houby, které byly místními nazývané „teonanacatl“ neboli „maso bohů“. Jeho snahy byly neúspěšné až do 29. června 1955, kdy se setkal s MarÍí Sabinou ve vesnici Huautla de Jiménez ve státě Oaxaca v jižním Mexiku. Přišel na radnici a zeptal se úředníků, jestli by mu byli schopni pomoct poznat tajemství posvátných hub. Úředník odpověděl: „Není nic jednoduššího!“ Zavedl ho na místo, kde houby rostly a poté k Maríi Sabině. Díky tomu se stal prvním bělochem, který kdy požil posvátné houby.

María Sabina se narodila pravděpodobně 22. července 1894 (Wasson udával 17. března) a posvátné houby požívala od věku sedmi let. Poprvé je užila se svou sestrou, když se u lesa staraly o dobytek. María Sabina našla několik plodnic a uvědomila si, že jsou to houby, které používal místní curandero Juan Manuel. Několik jich nasbírala a snědla. Poté pobízela svoji sestru Maríi Annu, aby udělala totéž. V následujících měsících požily sestry houby ještě několikrát.

Když bylo Maríi Sabině osm let, onemocněl její strýc. Přišla k němu domů a snědla několik hub. Ve stavu rozšířeného vědomí požádala duchy, aby jí řekli, co je podstatou strýcovy nemoci. Houby jí pověděly o zlém duchu, který ho postihl. Poradily jí, aby natrhala jistou bylinu, uvařila ji a dala strýci odvar. Zavedly ji na místo, kde bylina rostla. María Sabina postupovala podle rady hub a strýc se brzy uzdravil. V době Wassonova příchodu prováděla ceremonie s houbami zvané „velada“ již třicet let a byla respektovanou léčitelkou.

Velada je rituál trvající celou noc, jehož záměrem je komunikovat s Bohy a léčit nemocné. Houby rodu Psilocybe poživá nemocný i léčitel, který zpravidla požívá oproti nemocnému dvojnásobné množství. Duchové můžou v rámci ceremonie říct, co je podstatou nemoci a jak se má léčit. Nevolnost a zvracení nemocného je považováno za očistu a běžnou součást procesu. Stejný pohled má většina kultur užívajících psychedelické látky.

Za zmínku jistě stojí, že María Sabina byla celý život katolička a mísila do mazatécké tradice i křesťanské prvky. Rovněž je zajímavé, že místní kněží ani biskup neměli s rituály Maríe Sabiny problém. Otec Antonio Reyes Hernandez řekl: „Moudří a léčitelé nesoupeří s naším náboženstvím. Všichni jsou velmi zbožní a chodí na naše mše, dokonce i María Sabina.“

María Sabina měla původně z Wassonova příjezdu obavy, ale poté, co ji místní úředníci z radnice uklidnili, s rituálem nakonec souhlasila. Její počáteční neochota nebyla zapříčiněna ani tolik tím, že šlo o cizince, ale spíše tím, že chtěli rituál podstoupit, aniž by byli nemocní a potřebovali uzdravit. Po ceremonii si Wasson poznamenal: „Poprvé nabylo slovo extáze skutečného významu.“

María Sabina k sezení poznamenala: „Je pravdou, že Wasson a jeho přátelé byli prvními cizinci, kteří přišli do našeho města hledat děti svatých a nevzali si je, protože by trpěli nějakou nemocí. Jejich důvod byl, že přišli najít Boha.“

Wasson se vrátil do USA a jeho příběh zaujal časopis Life, který pak financoval jeho další návrat do vesnice. Článek zaujal rovněž CIA, která právě pracovala na projektu MK ULTRA. Wasson se stal v programu nevědomým agentem poté, co CIA v průběhu roku 1956 tajně financovala jeho cesty do Mexika v rámci krycí organizace s názvem Geschickterův fond pro lékařský výzkum.

Zásadní článek „Seeking magic mushrooms“ vyšel v roce 1957 a po zveřejnění se šířil jako lavina. Wasson se snažil chránit identitu Maríe Sabiny, v článku pro ni vymyslel pseudonym Eva Mendez a neuvedl jméno ani polohu vesnice. Není jisté, zda mu María Sabina dovolila použít svoji fotografii.

Wasson byl celkově svědkem devíti ceremonií s houbami. Při jedné ho doprovázel francouzský mykolog Roger Heim, který identifikoval druh houby jako Psilocybe caerulescens a vzorek poslal Albertu Hofmannovi. Hofmann dokázal v roce 1959 izolovat psilocybin a vymyslel způsob jeho syntézy. Farmaceutická společnost Sandoz, pro kterou pracoval, začala posílat dávky čistého psilocybinu výzkumným institucím a klinikám po celém světě.

Gordon Wasson a Albert Hofmann vedli ohledně použití hub a kapslí s čistým psilocybinem drobné spory. Rozhodli se navštívit Maríi Sabinu, dát jí syntetický psilocybin a zeptat se na její názor. Pro tento účel přivezl Hofmann do Mexika lahvičku se zásobou kapslí. María Sabina, její dcera a léčitel Don Aurelio požili každý kapsli s 30 mg čistého psilocybinu. María poté řekla, že vnímá mezi houbami a kapslí jen malý rozdíl. Přijala od Hofmanna celou lahvičku a poděkovala se slovy, že nyní bude schopna sloužit lidem, i když nebudou k dispozici žádné houby.
V roce 1960 si Wassonův článek přečetl Timothy Leary, který si následně obstaral dávku hub a požil ji ve svém letním sídle. Poté se vrátil na Harvard, zajistil dávky psilocybinu ze Sandozu a zahájil s kolegou Richardem Alpertem Harvardský psilocybinový projekt.

Leary s Alpertem vymysleli koncept terapie, stanovili set a setting a provedli celou řadu experimentů. Mezi nejvýznamnější pokusy patří experiment ve věznici Concord a experiment v kapli Marsh Chapel na Velký pátek.

Článek v časopise Life způsobil nebývalý zájem o Mexiko a posvátné houby. Nakonec byla odhalena identita Maríe Sabiny i místo jejího působení. Do vesnice Huautla de Jiménez se začali sjíždět vědci, vyznavači kultury hippies i celebrity jako John Lennon, Mick Jagger, Keith Richards nebo Bob Dylan. María Sabina pokračovala ve své práci a jen někdy vyjádřila pochybnosti o tom, zda bylo moudré Wassona do užívání posvátných hub zasvětit.

Vzniklá publicita byla pro komunitu Mazatéků pohromou. Domy v okolí si pronajímali „hipíci“a pod vlivem hub často běhali nazí po vesnicích, což starousedlíky silně pobuřovalo.
Místní vinili Maríi Sabinu z toho, že přinesla do vesnice neštěstí a zneuctila rituál velada. Vesničané vypálili její dům a poté u ní často probíhaly policejní razie. Byla obviněna z prodeje drog cizincům, několikrát byla zadržena a vězněna.

Přes to všechno se stávalo zřídka, že by María Sabina některého z cizinců odmítla. Nabízí se otázka proč. Někdo to připisuje její laskavosti, jiní rezignaci a přijetí její nové role kulturní velvyslankyně houbového rituálu Mazatéků. Bylo také známo, že příležitostně své služby turistům i účtovala.

V sedmdesátých letech mexické úřady používání hub obsahujících psilocybin zakázaly. Příliv turistů ustoupil, ale v očích Maríe Sabiny byla škoda již způsobena. Léčitelka se nechala slyšet, že nezřízeným užíváním Evropany ztratily houby svoji čistotu a sílu. Wasson souhlasil a po zbytek svého života vyjadřoval lítost nad svou rolí v popularizaci rekreačního užívání magických hub.

María Sabina zemřela v chudobě 22. listopadu 1985 ve věku 91 let. Dnes lze v Oaxace najít její portrét na turistických předmětech na trzích, v restauracích a na taxících. Robert Gordon Wasson zemřel o rok později – 23. prosince 1986. Za zmínku rovněž stojí, že Gordon a Hofmann se v Mexiku nezabývali pouze houbami – jako první také získali od Mazatéků šalvěj divotvornou.

Po šedesáti letech to nakonec vypadá, že psilocybin bude konečně sloužit v roli, kterou María Sabina propagovala – k léčbě nemocných. Psilocybin je v pokročilých fázích klinického hodnocení v indikaci deprese a mohl by silně změnit psychiatrii jako obor. Málokdo si uvědomuje, že cesta psilocybinu jako léku začala tehdy 29. června 1955 v malé vesničce v regionu Oaxaca.

Také bychom si měli být vědomi svého počínání a jeho vlivu na domorodé kultury. Sám jsem si to uvědomil při svých cestách do latinské Ameriky. Například mi místní léčitelé ukázali rostliny, které používají jako přísady pro přípravu ayahuascy. Později jsem se na místo vrátil, řekl místním, kteří mi je ukázali, že bych se chtěl na místo vrátit a rostlinu znovu prozkoumat a odebrat si vzorky pro další výzkum. Jejich chování se ihned změnilo a tvrdili mi, že takovou rostlinu neznají, v životě nic podobného neviděli a že na jejich pozemku určitě nic takového neroste.

V první chvíli mě tato reakce rozčílila, protože jsem měl pocit, že „ze mě dělají vola“. Nic jsem na sobě nedal znát, zkoušel jsme je ještě chvíli přemlouvat, ale brzy jsem rezignoval a uznal, že bude nejlepší, když si své tajemství ponechají. Je to jejich země a jejich tajemství, já jsem tam koneckonců pouze hostem. Především pak také vidím, co jsme tam jako Západní civilizace přinesli a že by místním bylo lépe bez nás. Pochopil jsem, že jediné, co můžu udělat, je vyprávět příběhy jako je příběh Maríe Sabiny a snažit se svůj vliv minimalizovat.



Vojtěch Cink
Česká psychedelická společnost
13. 1. 2021

Literatura:
ALLEN, John W. María Sabina, Saint Mother of the Mushrooms. Psilly Publications, 1997.
ESTRADA, Alvaro. Maria Sabina, Her Life and Chants. Ross Erikson, 1981.
WASSON, R. Gordon. Seeking the magic mushroom. Life, 1957, 42.19: 100-120.