V průběhu zdokumentovaných dějin lidé projevovali tendenci modifikovat běžný stav vědomí pomocí konzumace určitých hub a rostlinných přípravků. Od paleolitického jeskynního umění až po současnou hudbu vedla nevyjádřitelnost změněných stavů vědomí vyvolaných psychoaktivními látkami k uměleckým projevům lidí, kteří se snažili zprostředkovat související subjektivní prožitky. Často se objevovaly analogie mezi prožitky vyvolanými určitými psychedelickými látkami a jinými neobyčejnými stavy vědomí jako např. sny, nočními můrami, mystickými zážitky apod.

Snad nejzajímavější ze všech fenoménů navozených psychedeliky, ale objevujících se i za jiných okolností (poranění, anestezie, hypoxie apod.), je zážitek „smrti“, resp. „umírání“. Takové srovnání je patrné už v etymologii slova ayahuaska („liána mrtvých“ v kečuánštině). Je zdokumentováno, že domorodé kmeny Tucano a Shipibo žijící v Amazonii věří, že ayahuaska umožňuje přechod do stavu přímé komunikace s duchy zemřelých. Některé společnosti původních obyvatel Severní Ameriky zařazují do svých obřadů peyotl (kaktus obsahující psychedelickou látku meskalin), aby umožnily nahlédnutí do posmrtného života. Bwiti, kteří žijí v dnešním Gabonu, používají kůru ibogy (rostlina obsahující atypické psychedelikum ibogain) v kombinaci s polyrytmickou hudbou k navození stavu „blízké smrti“. V současné západní společnosti jsou někdy zážitky vyvolané psychedeliky přirovnávány k umírání. Pocit smrti a znovuzrození připisovaný některým psychedelikům byl postulován jako součást jejich potenciálního terapeutického účinku.

„Umírání“ jako neobyčejný stav vědomí může souviset s událostmi známými jako tzv. zážitky blízké smrti (neboli near death experiences, zkráceně NDE). Tento pojem zavedl poprvé do angličtiny Raymond Moody Jr., který později napsal velmi populární knihu Život po životě, ve které shrnul vzpomínky lidí, kteří prožili klinickou smrt.

Zážitky blízké smrti můžeme popsat jako velmi intenzivní, živé a často život měnící zážitky, z nichž se mnohé odehrávají za extrémních fyziologických podmínek, jako je úraz, ischemie mozku, hluboká celková anestezie nebo srdeční zástava, kdy by podle neurovědců nemělo být možné vědomé prožívání jakéhokoli druhu.

NDE se u jednotlivých osob liší, avšak často obsahují tyto rysy:
- pocit velkého pohodlí a stav bez bolesti,
- pocit, že opouštíme své vlastní tělo (někdy lidé dokonce popisují, že byli schopni vidět fyzicky své tělo a vznášet se nad ním),
- pocit, že jsme vtaženi do tunelu nebo temnoty,
- zářivé světlo,
- pocit ohromujícího klidu, pohody nebo absolutní, bezpodmínečné lásky,
- pocit přístupu k neomezenému poznání,
- „životní přehled“ nebo vzpomínka na důležité události z minulosti,
- setkání se zesnulými blízkými nebo s jinými bytostmi, které mohou být identifikovány jako náboženské postavy.

Ve výčtu těchto rysů si můžeme povšimnout, že některé prožitky se nápadně podobají prožitkům, které můžeme zažít při změněných stavech vědomí. K tomuto tématu existuje řada výzkumů, které naznačují, že některé psychedelické látky dokáží tento stav skutečně napodobit.

Nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Psychology naznačuje, že psychedelická sloučenina obsažená v ayahuasce dokáže vyvolat zážitky blízké smrti. Hlavní složkou ayahuasky je dimethyltryptamin (DMT), který po vstřebání aktivuje stejné receptory jako diethylamid kyseliny lysergové (LSD) nebo psilocin obsažený v „magických houbách“. V této studii Robina Carharta-Harrise, vedoucího psychedelického výzkumu na Oddělení mozkových věd Lékařské fakulty na Imperial College London ve Velké Británii, a jeho kolegů, podali výzkumníci DMT nebo placebo 13 zdravým účastníkům studie, kterým bylo v průměru 34 let. Dobrovolníci se zúčastnili dvou sezení a dostali celkem čtyři dávky DMT. Vědci je také žádali, aby vyplnili standardní dotazník, který vyplňovali lidé, kteří v minulosti uváděli zážitky blízké smrti. Dotazník obsahoval otázky typu: „Vrátily se vám zážitky z minulosti?“ „Viděli jste zářivé světlo?“ apod. Carhart-Harris a jeho kolegové poté porovnali odpovědi účastníků s odpověďmi 67 lidí, kteří uváděli, že v minulosti tyto zážitky měli. Studie ukázala, že všichni účastníci dosáhli skóre 7 nebo více, což znamená, že DMT vyvolalo zážitek podobný smrti.

Carhart-Harris naznačuje, že výsledky podporují myšlenku, že zážitky blízké smrti mají více společného s tím, co se odehrává v našem mozku, než s jiným světem nebo „božskou“ říší.

V jiném výzkumu, který porovnával zážitky blízké smrti a zážitky vyvolané DMT, vědci zjistili, že se tyto zážitky do značné míry překrývají, přičemž obzvláště silné asociace jsou mezi zážitky typu NDE a těmi vyvolanými DMT v oblasti pocitů „rozpuštění ega“, „zážitku jednoty“ a „oceánské bezbřehosti“.

Výzkumníci v další studii porovnávali retrospektivně zprávy lidí, u kterých se vyskytly NDE, se zážitky osob pod akutním účinkem ketaminu. Pět nejčastějších kategoriálních pojmů ve vyprávěních lidí, kteří užili ketamin, se shodovalo s pěti nejčastějšími pojmy ve vyprávěních o NDE, což naznačuje společné fenomenologické rysy spojené se změněným stavem vnímání sebe sama a okolí. Jedním z nejvýraznějších rysů ketaminových zážitků jsou mimotělní zážitky, které jsou asi nejpodobnější zážitkům NDE. Vědci popsali stav po užití ketaminu těmito slovy: „... stát se odtělesněnou myslí nebo duší, zemřít a odejít do jiného světa. Může také dojít k opětovnému prožití událostí z dětství. Ztráta kontaktu s běžnou realitou a pocit účasti v jiné realitě jsou výraznější a hůře se jim odolává než například s LSD. Disociativní zážitky se často zdají být tak opravdové, že si uživatelé nejsou jisti, zda skutečně neopustili své tělo.“

V neposlední řadě existuje možnost, jak se dostat k NDE bez zapojení psychedelických látek, a to skrze meditaci. Nedávná studie zkoumala 12 buddhistických mnichů, kteří jsou v meditaci mistry. Výzkumníci studovali tyto mnichy po dobu 3 let a detailně zkoumali jejich stav během meditace, při níž se mniši dostávají do zážitků blízké smrti. Výzkum ukázal celou řadu zajímavých psychologických i fyziologických poznatků, které se tohoto stavu týkají. Mimo jiné však zjistili, že meditující mniši zůstávají na rozdíl od pacientů v nemocnicích do značné míry při vědomí, a dokonce mohou v některých případech průběh těchto stavů i jejich délku do jisté míry ovládat.

Všechna tato zjištění potvrzují postřehy některých slavných objevitelů psychedelického světa 20. století. Americký psycholog Timothy Leary popsal psychedelické zkušenosti jako „experimenty s dobrovolnou smrtí“ a spisovatel a filozof britského původu Gerald Heard o svém psychedelickém zážitku řekl: „Taková bude smrt. A jaká to bude zábava!“

Zážitky blízké smrti poutají od pradávna pozornost laické i odborné veřejnosti a vzbuzují spoustu otázek, které budou nejspíš navždy zahaleny tajemstvím. Šance na posmrtný život však naplňuje lidstvo nadějí a touhou po poznání. Názory na tyto zážitky se různí. Někteří je považují za zbytkovou aktivitu mozku, jiní jsou přesvědčeni o tom, že nahlédli do posmrtného života. Jedno je však jisté – psychedelické látky nám mohou umožnit podobný zážitek prožít na vlastní kůži a vytvořit si na něj vlastní pohled.


Eva Zientková
Česká psychedelická společnost




Zdroje:
1) CANTIZANI, Alberto. DMT and near-death experiences. In: Interdisciplinary conference on psychedelic research [online]. 14. 7. 2020 [cit. 20. 8. 2021]. Dostupné z: https://icpr2020.net/dmt-and-near-death-experiences-ndes/
2) MARTIAL, Charlotte et al. Neurochemical models of near-death experiences: A large-scale study based on the semantic similarity of written reports. Consciousness and Cognition [online]. 2019, 69, 52-69 [cit. 20. 8. 2021].
3) MIHULKA, Stanislav. Za světlem na konci tunelu: Vědci studovali buddhistické mnichy na prahu smrti. In: 100+1 zahraniční zajímavost. [online]. 12. 12. 2018 [cit. 20. 8. 2021]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/za-svetlem-na-konci-tunelu-vedci-studovali-buddhisticke-mnichy-na-prahu-smrti
4) PECHÁČEK, Pavel. Zážitky blázké smrti: Co se děje po odchodu na druhý břeh?. In: 100+1 zahraniční zajímavost. [online]. 24. 6. 2021 [cit. 20. 8. 2021]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/zazitky-blizke-smrti-co-se-deje-po-odchodu-na-druhy-breh
5) SANDOIU, Ana. Psychedelic compound triggers near-death experiences. In: Medical News Today [online]. 17. 8. 2018 [cit. 20. 8. 2021]. Dostupné z: https://www.medicalnewstoday.com/articles/322794
6) https://med.virginia.edu/perceptual-studies/our-research/near-death-experiences-ndes/



Chcete podpořit výzkum psychedelik v České republice? Můžete tak učinit skrze PSYRES Nadační fond pro výzkum psychedelik: www.psyresfoundation.eu. Děkujeme.