Psychologicko-psychedelická jednohubka o demenci
Mnohé výzkumy naznačují, že klasická psychedelika jako psilocybin, LSD nebo DMT, ale také sloučeniny jako MDMA nebo ketamin mohou být v kontrolovaném lékařském prostředí účinnou terapií. Výzkumníci zaznamenali významný přínos těchto látek například při léčbě deprese, úzkosti, závislostí, PTSD a v paliativní péči. Mohou však psychedelika přinést naději pro léčbu demencí?
Odhaduje se, že na celém světě má diagnózu demence 50 milionů lidí a prevalence v populaci se stále zvyšuje. Alzheimerova choroba pak představuje přibližně 50–70 % případů, a proto se jí věnuje nejvíce pozornosti.
V současné době neexistuje žádná kauzální léčba, která by mohla Alzheimerovu nemoc či jiný podtyp demence vyléčit, ani není možné významně zvrátit poškození mozku. Pro léčbu demencí aktuálně medicína využívá tzv. kognitiva, což jsou látky, které jsou schopny zpomalit vývoj onemocnění a do určité míry i zlepšit kognitivní funkce (např. piracetam či rivastigmin). Renesance psychedelického výzkumu v posledních letech však naznačuje, že psychedelické látky mohou mít terapeutický účinek u řady psychiatrických a neurologických stavů, a to díky svému potenciálu stimulovat neurogenezi (tvorbu nových neuronů), vyvolávat neuroplastické změny a snižovat neurozánět. To z nich nevyhnutelně činí zajímavé kandidáty na terapeutika u demencí.
Psychedelické látky jsou agonisty 5-HT2A receptorů, které se nachází ve vysokých koncentracích v oblastech mozku náchylných k poškození demencí, jako je prefrontální kůra a hipokampus. Objev protizánětlivých účinků těchto agonistů inspiroval vědce ke zkoumání psychedelických látek jako potenciálních léků proti neurodegeneraci. Od roku 2021 probíhají dvě studie zkoumající potenciál psychedelik u Alzheimerovy choroby a v případech mírné kognitivní poruchy.
Společnost Eleusis, která se zabývá výzkumem léčebných účinků psychedelik, v současné době provádí klinickou studii zkoumající účinky nízkých dávek LSD („mikrodávkování“) u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Navazuje na nedávno zveřejněné výsledky studie fáze I, v níž prokázala, že opakované mikrodávky (21 nepřetržitých dnů) jsou u zdravých dobrovolníků dobře snášeny s minimálními nežádoucími účinky. Tato zjištění umožnila společnosti Eleusis přejít do fáze II, v níž zkoumá účinky mikrodávek LSD na pacienty s touto chorobou.
Univerzita Johnse Hopkinse v USA je jednou z průkopnických institucí ve výzkumu psychedelické terapie duševních stavů. Její Centrum pro výzkum psychedelik a vědomí nedávno zahájilo studii, která zkoumá, zda terapie s pomocí psychedelik může pomoci při léčbě deprese u lidí s Alzheimerovou chorobou.
Společnost Eleusis nedávno zveřejnila podrobné vědecké informace o probíhající studii LSD u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Přibližně ve stejné době byl v časopise Frontiers in Synaptic Neuroscience publikován přehledový článek, který vysvětluje, proč se vědci začali zajímat o psychedelika jako prostředek léčby neurodegenerativních onemocnění. Hlavní mechanismy navrhované oběma skupinami výzkumníků lze rozdělit do tří hlavních kategorií.
1. Psychedelika snižují zánět v mozku. Agonisté receptorů 5-HT2A působí silně protizánětlivě tím, že snižují buněčný stres a modulují aktivitu prozánětlivých molekul.
2. Psychedelika mohou ovlivňovat neurogenezi a neuroplasticitu. Úbytek neuronů a spojů mezi nimi je spojen se všemi příznaky Alzheimerovy choroby. Není jasné, zda psychedelika mohou některé z těchto procesů zvrátit nebo naopak zhoršit. Na krysích modelech velké dávky agonistů 5-HT2A, jako je psilocybin a LSD, inhibují růst nových neuronů v hipokampu (oblast s největším významem pro úbytek neuronů u Alzheimerovy choroby). Na druhou stranu jiná studie na krysách prokázala, že nízké dávky inhibují odumírání buněk v této oblasti mozku. Z toho však není jasné, zda by čistý účinek u lidí byl pozitivní, nebo negativní. Kromě růstu neuronů však bylo zjištěno, že řada psychedelik zvyšuje nervovou konektivitu. Studie na kultivovaných lidských buňkách ošetřených vystavených různým psychedelickým sloučeninám prokázaly růst výběžků, které přijímají signály z jiných neuronů (dendritů), a také zvýšený počet spojovacích uzlů s jinými neurony (synapsí).
3. Mohou psychedelika zlepšit učení a paměť? Léčba, která snižuje pokles kognitivních funkcí, patří mezi priority léčby u neurodegenerativních onemocnění. Doposud žádná studie jednoznačně neprokázala, že agonisté 5-HT2A mohou významně zlepšit kognici, i když údaje k tomuto tématu jsou omezené. Ačkoli mnozí uživatelé opakovaných mikrodávek psychedelik tvrdí, že tato praxe zlepšuje jejich paměť, dosavadní studie nezjistily, že by LSD a psilocybin v takových dávkách takové účinky vykazovaly. Výzkumníci však upozorňují, že ačkoli jsou tyto výsledky v rozporu se zprávami o zlepšení kognice v souvislosti s rekreačním užíváním, je třeba poznamenat, že ne všechny farmaceutické látky, které se zaměřují na kognitivní a behaviorální poruchy, mají nootropní (kognitivně posilující) účinky na zdravé účastníky.
Psychedelické látky jsou sice slibné, ale bohužel zatím neznáme žádný lék, který by dokázal obnovit odumřelé neurony, a fyziologický přínos psychedelik bude pravděpodobně omezený. Vykazují však mimořádné přísliby v oblasti duševních stavů, nelze je tedy jako potenciální pomocníky při léčbě neurodegenerativních onemocnění a zejména jejich psychických komorbidit zavrhovat. Mezi potenciálními cíli psychedelik v oblasti neurodegenerativních onemocnění by mohla být nejslibnější léčba neurozánětu. Výzkumníci zabývající se psychedeliky shromažďují další informace o tom, jak tyto sloučeniny modulují různé zánětlivé procesy. Časem to může vědcům umožnit maximalizovat potenciál psychedelických látek v různých terapeutických kontextech.
Eva Zientková
Česká psychedelická společnost
Zdroje:
1. GEORGE, Daniel R. Could Psychedelics Help Treat Dementia? In: Psychology today [online]. 3.1.2022 [cit. 5.3.2022]. Dostupné z: https://www.psychologytoday.com/us/blog/american-dementia/202201/could-psychedelics-help-treat-dementia
2. LY, Calvin et al. Psychedelics Promote Structural and Functional Neural Plasticity. Cell Report. 2018; 23.
3. VANN JONES, Simon Andrew, O´Kelly, Allison. Psychedelics as a Treatment for Alzheimer’s Disease Dementia. Frontiers in Synaptic Neuroscience. 2020; 12, 34.
Pokud chcete podpořit aktivity CZEPS, můžete tak učinit na této stránce.
Odhaduje se, že na celém světě má diagnózu demence 50 milionů lidí a prevalence v populaci se stále zvyšuje. Alzheimerova choroba pak představuje přibližně 50–70 % případů, a proto se jí věnuje nejvíce pozornosti.
V současné době neexistuje žádná kauzální léčba, která by mohla Alzheimerovu nemoc či jiný podtyp demence vyléčit, ani není možné významně zvrátit poškození mozku. Pro léčbu demencí aktuálně medicína využívá tzv. kognitiva, což jsou látky, které jsou schopny zpomalit vývoj onemocnění a do určité míry i zlepšit kognitivní funkce (např. piracetam či rivastigmin). Renesance psychedelického výzkumu v posledních letech však naznačuje, že psychedelické látky mohou mít terapeutický účinek u řady psychiatrických a neurologických stavů, a to díky svému potenciálu stimulovat neurogenezi (tvorbu nových neuronů), vyvolávat neuroplastické změny a snižovat neurozánět. To z nich nevyhnutelně činí zajímavé kandidáty na terapeutika u demencí.
Psychedelické látky jsou agonisty 5-HT2A receptorů, které se nachází ve vysokých koncentracích v oblastech mozku náchylných k poškození demencí, jako je prefrontální kůra a hipokampus. Objev protizánětlivých účinků těchto agonistů inspiroval vědce ke zkoumání psychedelických látek jako potenciálních léků proti neurodegeneraci. Od roku 2021 probíhají dvě studie zkoumající potenciál psychedelik u Alzheimerovy choroby a v případech mírné kognitivní poruchy.
Společnost Eleusis, která se zabývá výzkumem léčebných účinků psychedelik, v současné době provádí klinickou studii zkoumající účinky nízkých dávek LSD („mikrodávkování“) u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Navazuje na nedávno zveřejněné výsledky studie fáze I, v níž prokázala, že opakované mikrodávky (21 nepřetržitých dnů) jsou u zdravých dobrovolníků dobře snášeny s minimálními nežádoucími účinky. Tato zjištění umožnila společnosti Eleusis přejít do fáze II, v níž zkoumá účinky mikrodávek LSD na pacienty s touto chorobou.
Univerzita Johnse Hopkinse v USA je jednou z průkopnických institucí ve výzkumu psychedelické terapie duševních stavů. Její Centrum pro výzkum psychedelik a vědomí nedávno zahájilo studii, která zkoumá, zda terapie s pomocí psychedelik může pomoci při léčbě deprese u lidí s Alzheimerovou chorobou.
Společnost Eleusis nedávno zveřejnila podrobné vědecké informace o probíhající studii LSD u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Přibližně ve stejné době byl v časopise Frontiers in Synaptic Neuroscience publikován přehledový článek, který vysvětluje, proč se vědci začali zajímat o psychedelika jako prostředek léčby neurodegenerativních onemocnění. Hlavní mechanismy navrhované oběma skupinami výzkumníků lze rozdělit do tří hlavních kategorií.
1. Psychedelika snižují zánět v mozku. Agonisté receptorů 5-HT2A působí silně protizánětlivě tím, že snižují buněčný stres a modulují aktivitu prozánětlivých molekul.
2. Psychedelika mohou ovlivňovat neurogenezi a neuroplasticitu. Úbytek neuronů a spojů mezi nimi je spojen se všemi příznaky Alzheimerovy choroby. Není jasné, zda psychedelika mohou některé z těchto procesů zvrátit nebo naopak zhoršit. Na krysích modelech velké dávky agonistů 5-HT2A, jako je psilocybin a LSD, inhibují růst nových neuronů v hipokampu (oblast s největším významem pro úbytek neuronů u Alzheimerovy choroby). Na druhou stranu jiná studie na krysách prokázala, že nízké dávky inhibují odumírání buněk v této oblasti mozku. Z toho však není jasné, zda by čistý účinek u lidí byl pozitivní, nebo negativní. Kromě růstu neuronů však bylo zjištěno, že řada psychedelik zvyšuje nervovou konektivitu. Studie na kultivovaných lidských buňkách ošetřených vystavených různým psychedelickým sloučeninám prokázaly růst výběžků, které přijímají signály z jiných neuronů (dendritů), a také zvýšený počet spojovacích uzlů s jinými neurony (synapsí).
3. Mohou psychedelika zlepšit učení a paměť? Léčba, která snižuje pokles kognitivních funkcí, patří mezi priority léčby u neurodegenerativních onemocnění. Doposud žádná studie jednoznačně neprokázala, že agonisté 5-HT2A mohou významně zlepšit kognici, i když údaje k tomuto tématu jsou omezené. Ačkoli mnozí uživatelé opakovaných mikrodávek psychedelik tvrdí, že tato praxe zlepšuje jejich paměť, dosavadní studie nezjistily, že by LSD a psilocybin v takových dávkách takové účinky vykazovaly. Výzkumníci však upozorňují, že ačkoli jsou tyto výsledky v rozporu se zprávami o zlepšení kognice v souvislosti s rekreačním užíváním, je třeba poznamenat, že ne všechny farmaceutické látky, které se zaměřují na kognitivní a behaviorální poruchy, mají nootropní (kognitivně posilující) účinky na zdravé účastníky.
Psychedelické látky jsou sice slibné, ale bohužel zatím neznáme žádný lék, který by dokázal obnovit odumřelé neurony, a fyziologický přínos psychedelik bude pravděpodobně omezený. Vykazují však mimořádné přísliby v oblasti duševních stavů, nelze je tedy jako potenciální pomocníky při léčbě neurodegenerativních onemocnění a zejména jejich psychických komorbidit zavrhovat. Mezi potenciálními cíli psychedelik v oblasti neurodegenerativních onemocnění by mohla být nejslibnější léčba neurozánětu. Výzkumníci zabývající se psychedeliky shromažďují další informace o tom, jak tyto sloučeniny modulují různé zánětlivé procesy. Časem to může vědcům umožnit maximalizovat potenciál psychedelických látek v různých terapeutických kontextech.
Eva Zientková
Česká psychedelická společnost
Zdroje:
1. GEORGE, Daniel R. Could Psychedelics Help Treat Dementia? In: Psychology today [online]. 3.1.2022 [cit. 5.3.2022]. Dostupné z: https://www.psychologytoday.com/us/blog/american-dementia/202201/could-psychedelics-help-treat-dementia
2. LY, Calvin et al. Psychedelics Promote Structural and Functional Neural Plasticity. Cell Report. 2018; 23.
3. VANN JONES, Simon Andrew, O´Kelly, Allison. Psychedelics as a Treatment for Alzheimer’s Disease Dementia. Frontiers in Synaptic Neuroscience. 2020; 12, 34.
Pokud chcete podpořit aktivity CZEPS, můžete tak učinit na této stránce.