Mnoho látek bylo vyrobeno v laboratořích pomocí syntézy. Některé z nich byly později objeveny v přírodě. Mezi příklady psychedelik, u kterých k tomu došlo, můžeme zmínit například tryptaminy DMT a DET.

Například DMT bylo poprvé syntetizováno v roce 1931 kanadským chemikem Richardem Maskem. V roce 1946 pak mikrobiolog Oswaldo Gonçalves de Lima objevil jeho výskyt v přírodě, konkrétně v domorodém přípravku nazývaném jurema (Mimosa tenuiflora).

V nedávné době se něco podobného stalo s ketaminem. Ketamin začátkem šedesátých let vzešel z chemické syntézy. Brzy byl registrován jako léčivo, konkrétně celkové anestetikum a analgetikum. Používal se např. během války ve Vietnamu, kde se využívalo jeho výhodných vlastností pro vojenskou medicínu a medicínu katastrof. Ketamin je jediným známým anestetikem, který má tzv. protišokový efekt. Zvyšuje tepovou frekvenci, krevní tlak a nevyřazuje reflexy nutné k zachování života (např. nemůže zapadnout jazyk). Může tedy být podán i v „polních podmínkách“.

Ketamin poprvé syntetizoval v roce 1962 Calvin L. Stevens, profesor chemie na Wayne State University a konzultant společnosti Parke-Davis. Dlouhých padesát osm let byl ketamin považován za čistě syntetickou látku. Až v roce 2020 byl objeven v přírodě. Jak už tomu tak bývá, jeho objevu pomohla náhoda a byl objeven tam, kde by ho asi nikdo nečekal.

Jeho objev vzešel z výzkumu, který měl za cíl najít nová antihelmintika, tedy léky sloužící k likvidaci parazitických červů. Konkrétně se jedná o hlístice (Nematoda), které způsobují onemocnění jak u člověka, tak u zvířat.

Je známo přes čtyřicet tisíc druhů hlístic, které mohou parazitovat na obratlovcích. Množství dalších druhů hlístic parazituje na bezobratlých a rostlinách nebo žije volným způsobem života. Zde jsou pro lepší představu uvedeny některé druhy, které se v ČR zřídka vyskytují: roup dětský, škrkavka dětská, svalovec stočený a další.

V některých případech nejsou antihelmintika účinná, a proto je nutné hledat nové molekuly s antihelmintickým potenciálem. Vstupním materiálem do studie byly látky izolované z houby Pochonia chlamydospora a byly testovány na třech druzích hlístic (Caenorhabditis elegans, Ancylostoma ceylanicum a Ascaris suum).

Některé izoláty vykázaly účinek proti hlísticím srovnatelný s lékem ivermektinem, což je širokospektrální antiparazitikum používané v humánní i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím a některým ektoparazitům, jako jsou vši nebo zákožky. Pravděpodobně s velkým překvapením bylo prokázáno, že jednou z takto izolovaných látek, byl ketamin. Efekt byl doložen jak in vitro, tak in vivo (na laboratorních zvířatech).

Mechanismus, jakým se podílí ketamin na interakci houby a hlístice, není znám. Autoři článku nabízejí hypotézu, že by se ketamin mohl podílet na znehybnění hlístice. Podobný účinek byl prokázán u mastných kyselin, které houby za tímto účelem produkují. Možný mechanismus účinku by mohl souviset se schopností ketaminu vázat se na GABA receptory, což následně může vést k paralýze hlístic. Nicméně bude třeba další výzkum.

Mohlo by dojít k zajímavé situaci: ketamin, který byl původně používaný jako anestetikum a analgetikum a později získal rozšíření indikací pro léčbu psychiatrických onemocnění jako např. deprese, by mohl v budoucnu začít býtí používán ještě jako prostředek na likvidaci hlístic.

Kromě tohoto teoretického rozšíření indikace je ale především zajímavý fakt, že se i tato látka vyskytuje v přírodě a podtrhuje význam přírodních látek v současné medicíně.

Vojtěch Cink
Česká psychedelická společnost
25. 5. 2022


Zdroj:
FERREIRA, Sebastiao Rodrigo, et al. Ketamine can be produced by Pochonia chlamydosporia: an old molecule and a new anthelmintic?. Parasites & vectors, 2020, 13.1: 1-9.


Pokud chcete podpořit aktivity CZEPS, můžete tak učinit na této stránce.