V těchto dnech vychází v nakladatelství Rowman&Littlefield kniha Dalibora Roháče “In Defense of Globalism”, neboli “Obrana globalismu.” Napsal jsem o ní recenzi, která vyšla v sobotní Orientaci. Tady uvádím jen pár hlavních bodů.

V těchto dnech vychází v nakladatelství Rowman&Littlefield kniha Dalibora Roháče “In Defense of Globalism”, neboli “Obrana globalismu.” V současné atmoféře zostřujícího se nacionalismu to může znít jako odvážný titul, ale Roháč se ukazuje jako důsledný a přesvědčivý analytik. Pomocí ekonomických, politických i historických argumentů ukazuje, že v dnešním světě je mezinárodní spolupráce nevyhnutelná. Roháč ale není rigidní zastánce dnešního uspořádání a ze své navýsost liberální pozice navrhuje pružnější, polycentrické mezinárodní instituce, které budou respektovat odlišnosti různých zemí či regionů a různorodost problémů, které před nimi stojí. Pro každého, kdo přemýšlí o vývoji mezinárodních vztahů bude Roháčova kniha inspirativním čtením.

Hlavním závěrem knihy je výzva mezinárodním institucím, které by podle Roháče měly akceptovat, že nebudou schopny detailně kontrolovat trh a společnost, měly by spíše pomáhat udržovat základní pořádek a soustřeďovat se na své úzce vymezené poslání. Například Světová banka by neměla prosazovat jeden model zdravotní péče, když podmínky se v různých regionech světa zásadně odlišují. Mezinárodní měnový fond by měl zůstat u sledování makroekonomických nerovnováh a neměl by se pouštět do genderových nebo klimatických otázek.

Dalibor Roháč končí svoji knihu “Obrana globalismu” varováním, že svět nemůže zůstat napůl svobodný a napůl zotročený, protože obě půlky se budou navzájem ohrožovat. Jako optimista vidí cestu vpřed v posilování té svobodné části světa, nejlépe cestou inteligentní, racionální a vzájemně výhodné mezinárodní spolupráce. Ta by měla být založena ne na nějaké centrální, celosvětové (nebo celo-kontinentální) autoritě, ale na dobrovolné spolupráci svobodných občanů pomocí vzájemně si konkurujících, překrývajících se a otevřených mezinárodních institucí. To sice může znít jako naivní přání, ale Roháč byl jistě potěšen, když na půdě OSN minulý týden vznikla “Multilaterální aliance” v které se angažují státy jako Německo, Kanada, Francie či Austrálie. Cíle této aliance jako by byly opsané z knihy “Obrana globalismu.” Je tedy možné, že myšlenky Dalibora Roháče si brzy získají ještě širší pozornost,než jaké se jim dostávalo doposud.