Proč chce vláda likvidovat ochranu veřejného zdraví?
Šetřit na prevenci a předcházení nemocem je koledováním si o velký malér. Stačí se podívat na Německo, které se ještě stále vzpamatovává z epidemie způsobené právě nedostatečnou kontrolou státními orgány.
Rozhodnutí vlády o slučování zdravotních ústavů do dvou, je útok na fungující hygienickou službu. Tyto služby jsou i v systémech liberálního zdravotnictví, třeba v USA, pod garancí státu. Vláda sice proklamuje podporu preventivního charakteru zdravotní péče, ale ve skutečnosti směřuje první reformní opatření právě proti ní.
Vláda schválila návrh novely zákona o Ochraně veřejného zdraví, který se týká Zdravotních ústavů a Hygienických stanic. Původně byly zdravotní ústavy ve všech krajích, nově ministerstvo zdravotnictví navrhuje sloučení do pouhých dvou – v Praze a Ostravě. Vládní návrh je kopií pozměňovacího návrhu Marka Šnajdra (bývalého 1. náměstka ministrů zdravotnictví) z počátku letošního roku.
Z ročních výdajů veřejného zdravotního pojištění (cca 220 miliard korun) se na léčení nemocí, kterým by se dalo účinně předejít, vydá kolem 170 miliard. Kdybychom efektivní prevencí předešli pěti procentům těchto případů, ušetříme ročně skoro 8 miliard. Ve srovnání s tím je 850 milionů korun potřebných na primární prevenci zanedbatelnou částkou.
Nelze než souhlasit s Ludvíkem Hovorkou, že se jedná od roku 2007 o několikátý pokus dokončit zničení systému zdravotní prevence zajišťované státními organizacemi. Stát se zbavuje odborníků na primární prevenci a odpovědnosti za systém primární prevence. Chce tím zřejmě otevřít možnost pro soukromé firmy převzít ty činnosti, které jsou finančně zajímavé - to znamená očkování a laboratorní rozbory. Některé firmy se již těší, jak levně získají zajímavé nemovitosti a špičkově vybavené laboratoře.
O ostatní agendu se nebude starat nikdo. Přitom vyspělé státy si vždy nechávají zdravotní prevenci pod svou kontrolou! Domnělé úspory a zisky z případné privatizace majetku se nám vymstí nekontrolovaným nárůstem nákladů na léčbu nemocí, kterým by se dalo předejít.
Opět pěkný příklad, jak zprivatizovat lukrativní veřejný prostor a ten nelukrativní, ale potřebný buď nechat jako starost občanů- když to chtějí, tak ať platí,čím dochází k snížení motivace občanů o preventivní chování. Mnozí z okresních nemocnic známe paralely, kdy se výdělečná oddělení a přístroje privatizovaly a ty neziskové se platí z veřejných peněz.
Redukování kapacity pro výkonj v oblasti prevence v ochraně veřejného zdraví je nekoncepční a v důsledku se prodraží. Snaha o privatizaci veřejného sektoru pokračuje. Veřejný zájem nahrazuje podnikatelský zájem, tedy finanční zisk. Ten patří do byznysu, ne do veřejnéhosektoru
Vláda předvedla zase krok zpátky.
Rozhodnutí vlády o slučování zdravotních ústavů do dvou, je útok na fungující hygienickou službu. Tyto služby jsou i v systémech liberálního zdravotnictví, třeba v USA, pod garancí státu. Vláda sice proklamuje podporu preventivního charakteru zdravotní péče, ale ve skutečnosti směřuje první reformní opatření právě proti ní.
Vláda schválila návrh novely zákona o Ochraně veřejného zdraví, který se týká Zdravotních ústavů a Hygienických stanic. Původně byly zdravotní ústavy ve všech krajích, nově ministerstvo zdravotnictví navrhuje sloučení do pouhých dvou – v Praze a Ostravě. Vládní návrh je kopií pozměňovacího návrhu Marka Šnajdra (bývalého 1. náměstka ministrů zdravotnictví) z počátku letošního roku.
Z ročních výdajů veřejného zdravotního pojištění (cca 220 miliard korun) se na léčení nemocí, kterým by se dalo účinně předejít, vydá kolem 170 miliard. Kdybychom efektivní prevencí předešli pěti procentům těchto případů, ušetříme ročně skoro 8 miliard. Ve srovnání s tím je 850 milionů korun potřebných na primární prevenci zanedbatelnou částkou.
Nelze než souhlasit s Ludvíkem Hovorkou, že se jedná od roku 2007 o několikátý pokus dokončit zničení systému zdravotní prevence zajišťované státními organizacemi. Stát se zbavuje odborníků na primární prevenci a odpovědnosti za systém primární prevence. Chce tím zřejmě otevřít možnost pro soukromé firmy převzít ty činnosti, které jsou finančně zajímavé - to znamená očkování a laboratorní rozbory. Některé firmy se již těší, jak levně získají zajímavé nemovitosti a špičkově vybavené laboratoře.
O ostatní agendu se nebude starat nikdo. Přitom vyspělé státy si vždy nechávají zdravotní prevenci pod svou kontrolou! Domnělé úspory a zisky z případné privatizace majetku se nám vymstí nekontrolovaným nárůstem nákladů na léčbu nemocí, kterým by se dalo předejít.
Opět pěkný příklad, jak zprivatizovat lukrativní veřejný prostor a ten nelukrativní, ale potřebný buď nechat jako starost občanů- když to chtějí, tak ať platí,čím dochází k snížení motivace občanů o preventivní chování. Mnozí z okresních nemocnic známe paralely, kdy se výdělečná oddělení a přístroje privatizovaly a ty neziskové se platí z veřejných peněz.
Redukování kapacity pro výkonj v oblasti prevence v ochraně veřejného zdraví je nekoncepční a v důsledku se prodraží. Snaha o privatizaci veřejného sektoru pokračuje. Veřejný zájem nahrazuje podnikatelský zájem, tedy finanční zisk. Ten patří do byznysu, ne do veřejnéhosektoru
Vláda předvedla zase krok zpátky.