Je to dnes přesně půl roku, co Jindřich Šídlo, hlavní analytik Hospodářských novin a jeden z renomovaných mediálních analytiků, jehož erudici a kvality máme možnost vídat a slýchat mimo jiné při každých volbách, publikoval v HN a na svém facebooku jeden ze svých fenomenálních analytických kusů pod titulkem: „Omluva MUDr. Pavlu Bémovi a JUDr. Romanu Janouškovi“. http://dialog.ihned.cz/c1-59602790-omluva-mudr-pavlu-bemovi-a-judr-romanu-janouskovi

Text byl zničující kritikou „všeho“, na co jsem kdy sáhl a hlavním obsahovým nositelem této kritiky, byť s „jemnou“ alegorickou nadsázkou, byla Opencard a stavba tunelu Blanka. Celý text pro jistotu nabízím v příloze.
Přiznám se, že po přečtení textu jsem před půl rokem propadl dojmu, že Jindřich Šídlo je ten nejhorší, nejsprostší, nejpodprůměrnější, nejméně objektivní, nezkorumpovanější novinář píšící pro obchodní zájmy svého vydavatele a chlebodárce pana Bakaly nerozlučně spojeného s politickým osudem TOP 09 v té době reprezentovaným také současným primátorem Prahy Hudečkem. Ten byl zrovna v té době, podobně jako dalších devět radních hlavního města Prahy, obviněn z trestného činu při schvalování osmdesáti milionové zakázky firmě Haguess na podporu kartového centra Opencard v jednacím řízení bez uveřejnění. Měla tak vzniknout škoda téměř 30 milionů korun.
Vážený a milý Jindřichu,
Dovol mi, abych se ti v této chvíli za sebe, a věřím, že i za řadu svých kolegů, upřímně omluvil. Musím totiž připustit, že za ten další půl rok se ukázalo, že se jednalo pouze o nevýznamný a drobný omyl, který na řízení české metropole nemá žádný podstatný negativní vliv. Za toho půl roku totiž primátor Hudeček ukázal, že je mužem na svém místě. Dokázal napravit všechny chyby, kterých jsem se v minulosti dopustil při osmiletém řízení města právě já.
Pravda, i já jsem se pokusil českou metropoli postavit na nohy z „povodňového bahna“ roku 2002 i z třicetimiliardových dluhů po mých předchůdcích. Sice jsem dokázal 8 let hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a ještě k tomu splatit 10 miliard historického zadlužení, za což Praha dostala nejvyšší možné ratingové ohodnocení od mezinárodních agentur, ale proti panu Hudečkovi to je fakt slaboučká káva. Teprve on ukázal, jak se má město spravovat s péčí řádného hospodáře. Otevřel nový úvěrový limit pro hlavní město Prahu v řádu deseti miliard korun a podepsal směnky za dalších 4 miliard pro Dopravní podnik HMP se splatností jednoho roku. Protože je DP HMP samozřejmě za rok nesplatí, čeká pana Hudečka podobná „velkorysost“ i v dalším roce. Nějakých 18 miliard sem, 18 miliard tam, co na tom? Vždyť za špatné hospodaření města i Dopravního podniku mohl přeci Bém. A zapomněl jsem na Janouška! A taky Janoušek! Že Dopravní podnik do roku 2010 hospodařil v černých číslech, bez dluhů a ještě k tomu se ziskem? Že v něm došlo v letech 2008 – 2009 k největší optimalizaci v jeho dějinách, bylo propuštěno téměř 15% zaměstnanců, snížily se dramaticky provozní náklady a přitom se zvýšily „vozokilometry“, tedy skutečná výkonnost firmy? Tedy, že se provozní i ekonomická efektivita výrazně zvýšila? A dnes je to přesně naopak? Méně výkonu, červená čísla, provozní ztráta a dluhy? A to všechno zásluhou pana primátora Hudečka?
Milý Jindro,
chtěl bych se ti také omluvit, že jsem se cítil dotčen tvojí větou, že neznáš žádné město na světě, které by za 6 kilometrů tunelu bylo schopno vydat částku, rovnající se téměř jeho ročnímu rozpočtu a že si moji nástupci rozmyslí tuto „velkorysý úspěch“ znevažovat. Opravdu až Tomáš Hudeček mi otevřel oči. Nejdříve podepsáním dodatku smlouvy na 36 miliard korun za cenu díla, když vysoutěžených bylo pouze necelých 29 miliard (včetně inflace). Potom svým odhodláním neplatit faktury těm zločinným firmám, které tunel tunelují. A nakonec prohlášením smlouvy za neplatnou a tím faktickým zastavením stavby. Až on v tom dokázal udělat pořádek. Že zpoždění výstavby přinese možná miliardu navíc za inflaci? Že neplacené faktury budou znamenat možná stovku milionů na sankčních poplatcích? Že budeme o pár let či desetiletí dýchat stále zkaženější vzduch? To vezmi čert. Důležité je, jak píšeš, že tu mojí „Mission Impossible“ teprve on dokázal proměnit v to tvoje obdivné „Impossible is Nothing“.
S Opencard je to přesně tak. Já byl fakt drahý. Za tu podporu kartového centra jsme platili na základě pitomého otevřeného výběrového řízení po 4 roky 4,5 milionů ročně. Až konečně přišel tvůj chráněnec primátor Tomáš a dokázal za to zaplatit z ruky, bez výběrka, jen tak mírnyxtýrnyx 37 milionů. To je panečku odvaha! Takže jsem vážně strašně rád, že je tady konečně schopný primátor Prahy, který město nezadlužuje, dobře hospodaří, pěkně se staví, město má perfektní a nový územní plán, a vůbec se pěkně rozvíjí. A taky se v něm nekrade. Snad jenom těm tvým počtům o 6,2 miliardách jsem neporozuměl, ale nemusím také rozumět všemu.
Závěrem, chci říci, že jsem přesto trošku naštvaný, Jindro. Už od kolébky mi doma rodiče, a pak všichni mí spolužáci, pak taky všichni mí přátelé, kamarádi, i spolupracovníci, dokonce i podřízení, dokonce i ti, co mě nikdy neměli rádi, tak ti všichni mně říkají „kolibříku“. Nevím proč, ale je to tak. Dokonce mi tak říkali i ve skautu. Jak jinak by se taková krásná přezdívka mohla dostat do těch zatrolených a zaručeně pravých a pravdivých odposlechů. Akorát ty si ze mě udělal „Mazánka“. A to je nefér, protože tam mi nikdy nikdo neříkal, dokonce ani ne ti pánové „Odposleši“. Tak to jsi mě vážně, milý Jindro, naštval.