Trojský kůň v Dukovanech
Už několik měsíců veřejně upozorňuji na skandální kroky vlády, která se rozhodla za každou cenu stavět elektrárnu v Dukovanech. Právě na tomto tendru je dobře vidět, v jaké politické situaci se naše země nachází.
Stavba jaderné elektrárny Dukovany 2 má být nejnákladnějším projektem, jaký naše země pamatuje. Podle předpokladů bude stát nejméně 160 miliard. Od počátku je středem politického zájmu, protože výběr dodavatele ovlivní naše vztahy s nejmocnějšími zeměmi světa. A o to se právě v těchto dnech jedná: chce Česká republika posílit svou strategickou nezávislost, nebo chce být podřízena Rusku a Číně? Zmíněné země, které nás považují jako členskou zemi NATO za nepřítele, nám v posledních letech zatápěly víc než kdo jiný. Dukovany by se mohly stát jejich silnou zbraní. Přesto jim někteří politici otevřeně fandí. Kdo?
Miloš Zeman, který svou adorací totalitních států setrvale poškozuje naše spojenecké vazby, se opakovaně vyjádřil na podporu ruského Rosatomu. Dokonce už v roce 2015 obdivoval jeho neexistující elektrárnu na prázdném poli v Maďarsku, obdobně pokračoval v dalších letech. Ve shodě s ním postupují komunisté. Pro ilustraci: aby mohl být tendr zahájen, je nutné přijmout tzv. uhlíkový zákon. Vzniká tak pozoruhodná situace: předseda komunistů Filip obíhá poslaneckou sněmovnu a shání podpisy pod svolání mimořádné schůze, aby tento zákon prošel v rekordním čase. Komunistům, kteří tu čtyřicet let bezostyšně plundrovali krajinu, nyní záleží na uhlíkové neutralitě Evropské unie! To jsou paradoxy.
Co dělá vláda? Zahájila štěpnou reakci, jak je jejím dobrým zvykem. Zatímco ministr vnitra Hamáček vznáši bezpečnostní výhrady a ministr zahraničí zdůrazňuje stanovisko tajných služeb, dvojitý ministr Havlíček obhajuje účast Ruska a Číny, aby nám tu vytvořily konkurenční prostředí. Říká to tentýž ministr, který nyní s velkou parádou pohřbil další ze svých projektů, na nichž intenzivně „makal“ – příchod čtvrtého operátora. Na co pan ministr sáhne, končí fiaskem. Od kdy je odborníkem na bezpečnost a mezinárodní vztahy a proč má hlavní slovo v případě Dukovan, je mi záhadou.
Ministr Havlíček se fatálně mýlí i tentokrát. Před riziky, které představují Rosatom a CGN, varují nejenom naše bezpečnostní instituce, ale dokonce i odborná skupina, kterou si vláda svolala. Řekla jasně, že uchazeče z Ruska a Číny není vhodné oslovit, i to je příliš riskantní. Dodávám, že by vznikl prostor pro korupci a nekonečné soudní spory. Bezpečnostní strategie ČR z roku 2015 jasně říká, že by vláda měla zajistit energetickou bezpečnost tak, aby „projekty nepředstavovaly hrozbu jejich zneužití při prosazování hospodářských a politických zájmů cizí moci na úkor České republiky.“
Pro národní bezpečnost České republiky je nezbytné, aby byly v dokumentech a smlouvách k tendru důsledně zohledněny bezpečnostní garance. Ty podléhají utajení a do smluv je nemá zapracovat stát, ale společnost ČEZ! Vnucuje se otázka, kdo nyní ČEZu pomáhá, aby tak zásadní úkol, který dopadne na životy několika generací, zvládla. Jaké s tím má zkušenosti? A kdo bude za případné selhání odpovědný? Generální ředitel? Akcionáři? Nedává to smysl.
Co na to říká klíčový aktér, premiér této země? Napsal jsem mu otevřený dopis, jímž jsem ho vyzval, aby vláda upustila od projektu Dukovany a aby mi předložil informace o tom, jak konkrétně jsou zapracovány bezpečnostní garance do smluv a dokumentů. Andrej Babiš mi odpověděl, že na tyto informace nemám nárok, protože jsou tajné. Jeho stanovisko je však protizákonné! Jako senátor mám ze zákona právo do tajných dokumentů nahlížet a vláda má povinnost mi to umožnit. Premiér této země nerozumí zákonu, na který se odvolává, a nerozumí ani principu parlamentní kontroly. Vyžádali jsme si proto podklady znovu, tentokrát oficiálním usnesením bezpečnostního výboru Senátu. Zatím na ně čekáme, lhůta uplyne 9. prosince.
Kritické hlasy sílí a ozývají se nejen ze Senátu, ale také ze Sněmovny. A tak se stalo, že Andrej Babiš v pondělí 23. listopadu obrátil. Novinářům napsal v SMS, že projekt není připravený a před volbami by se o něm nemělo rozhodovat. Nyní už nic není jisté a situace je dokonale nepřehledná, protože každý člen vlády říká něco jiného. O názoru premiéra nevíme vůbec nic kromě toho, že ho mění ze dne na den a nemá čas cokoli vysvětlovat.
Základní otázky tak zůstávají nezodpovězeny:
Proč vláda Andreje Babiše tak spěchá s vyhlášením tendru?
Proč vláda nehledá politickou shodu a nevystupuje jednotně?
Proč má za bezpečnostní garance nést odpovědnost ČEZ, a ne vláda?
Proč se tak vehementně angažují komunisté?
Proč vláda neposlouchá bezpečnostní instituce státu a stále obhajuje pozvánku Ruska a Číny?
Vláda Andreje Babiše se v posledních měsících absolutně znemožnila. Zadlužuje celé příští generace, hrozí rozvrat státních financí. Fatálně podcenila pandemickou situaci a následky poneseme všichni ještě dlouho. Dopady na lidské životy nikdo nevyčíslí, zcela jistě jsou dalekosáhlé. Vládní činitelé si protiřečí a jednají zmatečně. Této vládě už nikdo nerozumí.
Vyzývám Andreje Babiše, aby tendr na Dukovany uložil k ledu. Měla by ho řešit silná a kompetentní vláda. Teď je nutné řešit pandemii. „Boj s virem“, o kterém premiér tak často mluví, zcela zřejmě vyžaduje veškeré síly tohoto kabinetu. Kéž by stačily alespoň na to.
Téma jsem podrobněji zpracoval v podcastu Téma Pavla Fischera, který najdete v podcastových aplikacích a na mém webu.
Stavba jaderné elektrárny Dukovany 2 má být nejnákladnějším projektem, jaký naše země pamatuje. Podle předpokladů bude stát nejméně 160 miliard. Od počátku je středem politického zájmu, protože výběr dodavatele ovlivní naše vztahy s nejmocnějšími zeměmi světa. A o to se právě v těchto dnech jedná: chce Česká republika posílit svou strategickou nezávislost, nebo chce být podřízena Rusku a Číně? Zmíněné země, které nás považují jako členskou zemi NATO za nepřítele, nám v posledních letech zatápěly víc než kdo jiný. Dukovany by se mohly stát jejich silnou zbraní. Přesto jim někteří politici otevřeně fandí. Kdo?
Miloš Zeman, který svou adorací totalitních států setrvale poškozuje naše spojenecké vazby, se opakovaně vyjádřil na podporu ruského Rosatomu. Dokonce už v roce 2015 obdivoval jeho neexistující elektrárnu na prázdném poli v Maďarsku, obdobně pokračoval v dalších letech. Ve shodě s ním postupují komunisté. Pro ilustraci: aby mohl být tendr zahájen, je nutné přijmout tzv. uhlíkový zákon. Vzniká tak pozoruhodná situace: předseda komunistů Filip obíhá poslaneckou sněmovnu a shání podpisy pod svolání mimořádné schůze, aby tento zákon prošel v rekordním čase. Komunistům, kteří tu čtyřicet let bezostyšně plundrovali krajinu, nyní záleží na uhlíkové neutralitě Evropské unie! To jsou paradoxy.
Co dělá vláda? Zahájila štěpnou reakci, jak je jejím dobrým zvykem. Zatímco ministr vnitra Hamáček vznáši bezpečnostní výhrady a ministr zahraničí zdůrazňuje stanovisko tajných služeb, dvojitý ministr Havlíček obhajuje účast Ruska a Číny, aby nám tu vytvořily konkurenční prostředí. Říká to tentýž ministr, který nyní s velkou parádou pohřbil další ze svých projektů, na nichž intenzivně „makal“ – příchod čtvrtého operátora. Na co pan ministr sáhne, končí fiaskem. Od kdy je odborníkem na bezpečnost a mezinárodní vztahy a proč má hlavní slovo v případě Dukovan, je mi záhadou.
Ministr Havlíček se fatálně mýlí i tentokrát. Před riziky, které představují Rosatom a CGN, varují nejenom naše bezpečnostní instituce, ale dokonce i odborná skupina, kterou si vláda svolala. Řekla jasně, že uchazeče z Ruska a Číny není vhodné oslovit, i to je příliš riskantní. Dodávám, že by vznikl prostor pro korupci a nekonečné soudní spory. Bezpečnostní strategie ČR z roku 2015 jasně říká, že by vláda měla zajistit energetickou bezpečnost tak, aby „projekty nepředstavovaly hrozbu jejich zneužití při prosazování hospodářských a politických zájmů cizí moci na úkor České republiky.“
Pro národní bezpečnost České republiky je nezbytné, aby byly v dokumentech a smlouvách k tendru důsledně zohledněny bezpečnostní garance. Ty podléhají utajení a do smluv je nemá zapracovat stát, ale společnost ČEZ! Vnucuje se otázka, kdo nyní ČEZu pomáhá, aby tak zásadní úkol, který dopadne na životy několika generací, zvládla. Jaké s tím má zkušenosti? A kdo bude za případné selhání odpovědný? Generální ředitel? Akcionáři? Nedává to smysl.
Co na to říká klíčový aktér, premiér této země? Napsal jsem mu otevřený dopis, jímž jsem ho vyzval, aby vláda upustila od projektu Dukovany a aby mi předložil informace o tom, jak konkrétně jsou zapracovány bezpečnostní garance do smluv a dokumentů. Andrej Babiš mi odpověděl, že na tyto informace nemám nárok, protože jsou tajné. Jeho stanovisko je však protizákonné! Jako senátor mám ze zákona právo do tajných dokumentů nahlížet a vláda má povinnost mi to umožnit. Premiér této země nerozumí zákonu, na který se odvolává, a nerozumí ani principu parlamentní kontroly. Vyžádali jsme si proto podklady znovu, tentokrát oficiálním usnesením bezpečnostního výboru Senátu. Zatím na ně čekáme, lhůta uplyne 9. prosince.
Kritické hlasy sílí a ozývají se nejen ze Senátu, ale také ze Sněmovny. A tak se stalo, že Andrej Babiš v pondělí 23. listopadu obrátil. Novinářům napsal v SMS, že projekt není připravený a před volbami by se o něm nemělo rozhodovat. Nyní už nic není jisté a situace je dokonale nepřehledná, protože každý člen vlády říká něco jiného. O názoru premiéra nevíme vůbec nic kromě toho, že ho mění ze dne na den a nemá čas cokoli vysvětlovat.
Základní otázky tak zůstávají nezodpovězeny:
Proč vláda Andreje Babiše tak spěchá s vyhlášením tendru?
Proč vláda nehledá politickou shodu a nevystupuje jednotně?
Proč má za bezpečnostní garance nést odpovědnost ČEZ, a ne vláda?
Proč se tak vehementně angažují komunisté?
Proč vláda neposlouchá bezpečnostní instituce státu a stále obhajuje pozvánku Ruska a Číny?
Vláda Andreje Babiše se v posledních měsících absolutně znemožnila. Zadlužuje celé příští generace, hrozí rozvrat státních financí. Fatálně podcenila pandemickou situaci a následky poneseme všichni ještě dlouho. Dopady na lidské životy nikdo nevyčíslí, zcela jistě jsou dalekosáhlé. Vládní činitelé si protiřečí a jednají zmatečně. Této vládě už nikdo nerozumí.
Vyzývám Andreje Babiše, aby tendr na Dukovany uložil k ledu. Měla by ho řešit silná a kompetentní vláda. Teď je nutné řešit pandemii. „Boj s virem“, o kterém premiér tak často mluví, zcela zřejmě vyžaduje veškeré síly tohoto kabinetu. Kéž by stačily alespoň na to.
Téma jsem podrobněji zpracoval v podcastu Téma Pavla Fischera, který najdete v podcastových aplikacích a na mém webu.