Z návštěvy českých vojáků na Blízkém východě
Na Sinajském poloostrově, který býval dějištěm válek, už 40 let působí mise MFO, která pomohla vytvořit mírovou spolupráci mezi Izraelem a Egyptem. Posledních 10 let je součástí této mise i Armáda ČR.
Bezpečnostní spolupráce mezi oběma kdysi znesvářenými státy dodnes přináší velké výsledky. O této misi se moc nemluví, nevydávají se tu velká prohlášení, ale o to více se pracuje na tom, aby se omezil obchod se zbraněmi a drogami nebo působení teroristických skupin.
Blízký východ je totiž fascinující, ale nestabilní region. Krása přírody a památky velkých náboženství Evropy si tu podávají ruce s velkou světovou politikou, dialog a důvěra s nesnášenlivostí, terorismem nebo obchodem se zbraněmi.
Velení mezinárodní mise se nedávno se ujal generálmajor Pavel Kolář. Má na starosti každodenní koordinaci mezinárodních týmů, působí zde celkem 14 států. Jeho předchůdci byli Nor, Ital, Nizozemec, Novozélanďan, Australan a Kanaďan. Pro ČR je to obrovská pocta. Nikdy by se nám jí nedostalo, kdybychom zde už dříve úspěšně nepůsobili nebo neměli vysoké renomé u partnerů v Káhiře i v Tel Avivu.
Vyslání našich vojáků schvalujeme každoročně v Parlamentu. Naším cílem bylo na místě se přesvědčit, v jakých podmínkách slouží naši vojáci v leteckém kontingentu. Na jejich působení jsme slyšeli velkou chválu a můžeme na ně být právem hrdí.
I v této misi nejde jenom o nějaká prázdná gesta: naši zde slouží doslova s nasazením svého zdraví a života. V roce 2020 jsme se ostatně dozvěděli smutnou zprávu o smrti rotmistryně Michaely Tiché, která zde zahynula při havárii vrtulníku. Právě její památku i památku všech dalších obětí jsme tu při této příležitosti uctili.
Cestou nazpět jsme jednali s kolegy v obou komorách parlamentu Egypta, abychom se podrobně seznámili se situací v Egyptě a vývojem v celém regionu. A musím říci, že bylo o čem jednat.
Společná hranice s Libyí je pro Egypt více než tisíc kilometrů dlouhá linie dotyku se státem, který se zhroutil a který je zdrojem velké nestability. Na jihu Egypta leží Súdán, který se již několik týdnů zmítá v těžkých konfliktech začínající občanské války. Počty uprchlíků ze Súdánu v Egyptě strmě rostou.
K závažným problémům můžeme přičíst také obavy z hladomoru. Egypt patří k největším dovozcům pšenice z Ukrajiny, a tak na obyvatele Egypta velmi tvrdě dopadla ruská vojenská agrese proti Ukrajině, přerušení dodávek obilí a růst cen. V Egyptě žije 100 milionů obyvatel, k nim je třeba přičíst dalších deset milionů uprchlíků z celého regionu. I proto musíme žádosti o další pomoc ze strany Egypta brát velmi vážně.
Každý zahraniční partner, který usiluje o udržení stability v této tak neklidné době, si zasluhuje naši plnou podporu. Závěry našich jednání budeme projednávat v Parlamentu, budu také informovat vládu a prezidenta republiky. Řada témat totiž vyžaduje koordinovaný postup nejvyšších představitelů naší zahraniční politiky.
Bezpečnostní spolupráce mezi oběma kdysi znesvářenými státy dodnes přináší velké výsledky. O této misi se moc nemluví, nevydávají se tu velká prohlášení, ale o to více se pracuje na tom, aby se omezil obchod se zbraněmi a drogami nebo působení teroristických skupin.
Blízký východ je totiž fascinující, ale nestabilní region. Krása přírody a památky velkých náboženství Evropy si tu podávají ruce s velkou světovou politikou, dialog a důvěra s nesnášenlivostí, terorismem nebo obchodem se zbraněmi.
Velení mezinárodní mise se nedávno se ujal generálmajor Pavel Kolář. Má na starosti každodenní koordinaci mezinárodních týmů, působí zde celkem 14 států. Jeho předchůdci byli Nor, Ital, Nizozemec, Novozélanďan, Australan a Kanaďan. Pro ČR je to obrovská pocta. Nikdy by se nám jí nedostalo, kdybychom zde už dříve úspěšně nepůsobili nebo neměli vysoké renomé u partnerů v Káhiře i v Tel Avivu.
Vyslání našich vojáků schvalujeme každoročně v Parlamentu. Naším cílem bylo na místě se přesvědčit, v jakých podmínkách slouží naši vojáci v leteckém kontingentu. Na jejich působení jsme slyšeli velkou chválu a můžeme na ně být právem hrdí.
I v této misi nejde jenom o nějaká prázdná gesta: naši zde slouží doslova s nasazením svého zdraví a života. V roce 2020 jsme se ostatně dozvěděli smutnou zprávu o smrti rotmistryně Michaely Tiché, která zde zahynula při havárii vrtulníku. Právě její památku i památku všech dalších obětí jsme tu při této příležitosti uctili.
Cestou nazpět jsme jednali s kolegy v obou komorách parlamentu Egypta, abychom se podrobně seznámili se situací v Egyptě a vývojem v celém regionu. A musím říci, že bylo o čem jednat.
Společná hranice s Libyí je pro Egypt více než tisíc kilometrů dlouhá linie dotyku se státem, který se zhroutil a který je zdrojem velké nestability. Na jihu Egypta leží Súdán, který se již několik týdnů zmítá v těžkých konfliktech začínající občanské války. Počty uprchlíků ze Súdánu v Egyptě strmě rostou.
K závažným problémům můžeme přičíst také obavy z hladomoru. Egypt patří k největším dovozcům pšenice z Ukrajiny, a tak na obyvatele Egypta velmi tvrdě dopadla ruská vojenská agrese proti Ukrajině, přerušení dodávek obilí a růst cen. V Egyptě žije 100 milionů obyvatel, k nim je třeba přičíst dalších deset milionů uprchlíků z celého regionu. I proto musíme žádosti o další pomoc ze strany Egypta brát velmi vážně.
Každý zahraniční partner, který usiluje o udržení stability v této tak neklidné době, si zasluhuje naši plnou podporu. Závěry našich jednání budeme projednávat v Parlamentu, budu také informovat vládu a prezidenta republiky. Řada témat totiž vyžaduje koordinovaný postup nejvyšších představitelů naší zahraniční politiky.