Třetí zpráva z cesty na Ukrajinu
Hlásím se vám opět z Ukrajiny. Třetí den jsme začali jednáním s Krymskými Tatary. Mnoho z nich muselo odejít z Krymu do bezpečí, avšak situaci ve své zemi detailně sledují a vedou podrobné záznamy o zločinech ruských okupantů.
Jejich lídrem je Mustafa Džemilev, který vyslovuje radost z postoje České republiky. S uspokojením cituje prezidenta Petra Pavla a s hořkostí krátce zmiňuje Miloše Zemana, který přece doporučoval, aby se Krym stal ruským jako ústupek pro usmíření Putina. To se psal rok 2014 a Rusko zabralo východ Ukrajiny a Krym. Víme, jak to dopadlo.
Zlu se nemá ustupovat. Mustafa Džemilev to ví sám nejlépe – byl jedním z těch, kdo protestovali proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do naší země. To považuji za výraz velké osobní statečnosti. Krymští Tataři žádají o pomoc se vzdělávacími programy pro jejich talenty a předávají nám dopis pro předsedu Senátu Miloše Vystrčila. Dostáváme na památku krásný malovaný talíř – krymsko-tatarská kultura je právem zařazena na seznam UNESCO.
Jednání na MZV s náměstkem Jevhenem Perebyjnisem je srdečné od první chvíle. Všichni si živě vzpomínáme na jeho službu v roli velvyslance Ukrajiny v naší zemi. On i jeho manželka dokázali s lidskostí a profesionalitou vysvětlovat, co se děje a v čem Ukrajina pod vojenskou palbou ruského okupanta potřebuje nejvíce pomoci. Mluvíme o situaci v ČR – pan náměstek zmiňuje s uznáním Petra Pavla a jeho nedávnou iniciativu, kdy přijal na hradě školačku, která se stala obětí útoku svých spolužáků. Není to poprvé a je to stále nezvyk: jméno prezidenta ČR tu vyslovují s uznáním. A to je velmi dobrá zpráva pro občany České republiky.
Pokračujeme v jednání s náměstkyní ministra vnitra a zástupcem policejního prezidenta o spolupráci v oblasti bezpečnosti. Dostáváme briefing o kritické situaci pod rozbořenou přehradou. Evakuováno bylo dosud 2779 občanů, z toho 263 dětí a 77 osob se sníženou pohyblivostí. Nezvěstných zůstává 42, včetně sedmi dětí. Počet obětí je deset. Děkují vládě ČR za poskytnutí rychlé pomoci. Rozsah škod je nedozírný, zničen byl unikátní ekosystém. Je oslabena energetická soustava, rozsáhlé území je ohroženo přítomností min, které odnesla voda. Potřebují prostředky pro odminování i pro práci ženistů na souši i ve vodě. Zajímá nás postup při vyšetřování válečných zločinů – na tomto úkolu se podílejí i naši vyšetřovatelé z útvaru Vojenské policie. Mluvíme i o spolupráci pro boj s organizovaným zločinem.
Nakonec se setkáváme s desítkou zástupců občanské společnosti. Je velmi zajímavé slyšet jejich doporučení a analýzy. Věnují se sociálním otázkám, pomoci vojákům a jejich rodinám, zajišťují pobyty pro děti, které ztratily rodiče, nebo pomáhají v boji s dezinformacemi, hlídají reformu justice či pokroky v boji s korupcí. Ještě dlouho mi znějí v uších jejich slova – Ukrajině je opravdu třeba bez podmínek poskytovat pomoc humanitární a vojenskou. Ale podmínky dané Evropskou unií musí Ukrajina naopak splnit bez pardonu. Přeje si to většina občanů Ukrajiny. Měli bychom s tím odpovídajícím způsobem umět pracovat a nedávat Ukrajině na cestě zbytečně úlevy. Je to v zájmu Ukrajinců i nás, členů EU.
Jejich lídrem je Mustafa Džemilev, který vyslovuje radost z postoje České republiky. S uspokojením cituje prezidenta Petra Pavla a s hořkostí krátce zmiňuje Miloše Zemana, který přece doporučoval, aby se Krym stal ruským jako ústupek pro usmíření Putina. To se psal rok 2014 a Rusko zabralo východ Ukrajiny a Krym. Víme, jak to dopadlo.
Zlu se nemá ustupovat. Mustafa Džemilev to ví sám nejlépe – byl jedním z těch, kdo protestovali proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do naší země. To považuji za výraz velké osobní statečnosti. Krymští Tataři žádají o pomoc se vzdělávacími programy pro jejich talenty a předávají nám dopis pro předsedu Senátu Miloše Vystrčila. Dostáváme na památku krásný malovaný talíř – krymsko-tatarská kultura je právem zařazena na seznam UNESCO.
Jednání na MZV s náměstkem Jevhenem Perebyjnisem je srdečné od první chvíle. Všichni si živě vzpomínáme na jeho službu v roli velvyslance Ukrajiny v naší zemi. On i jeho manželka dokázali s lidskostí a profesionalitou vysvětlovat, co se děje a v čem Ukrajina pod vojenskou palbou ruského okupanta potřebuje nejvíce pomoci. Mluvíme o situaci v ČR – pan náměstek zmiňuje s uznáním Petra Pavla a jeho nedávnou iniciativu, kdy přijal na hradě školačku, která se stala obětí útoku svých spolužáků. Není to poprvé a je to stále nezvyk: jméno prezidenta ČR tu vyslovují s uznáním. A to je velmi dobrá zpráva pro občany České republiky.
Pokračujeme v jednání s náměstkyní ministra vnitra a zástupcem policejního prezidenta o spolupráci v oblasti bezpečnosti. Dostáváme briefing o kritické situaci pod rozbořenou přehradou. Evakuováno bylo dosud 2779 občanů, z toho 263 dětí a 77 osob se sníženou pohyblivostí. Nezvěstných zůstává 42, včetně sedmi dětí. Počet obětí je deset. Děkují vládě ČR za poskytnutí rychlé pomoci. Rozsah škod je nedozírný, zničen byl unikátní ekosystém. Je oslabena energetická soustava, rozsáhlé území je ohroženo přítomností min, které odnesla voda. Potřebují prostředky pro odminování i pro práci ženistů na souši i ve vodě. Zajímá nás postup při vyšetřování válečných zločinů – na tomto úkolu se podílejí i naši vyšetřovatelé z útvaru Vojenské policie. Mluvíme i o spolupráci pro boj s organizovaným zločinem.
Nakonec se setkáváme s desítkou zástupců občanské společnosti. Je velmi zajímavé slyšet jejich doporučení a analýzy. Věnují se sociálním otázkám, pomoci vojákům a jejich rodinám, zajišťují pobyty pro děti, které ztratily rodiče, nebo pomáhají v boji s dezinformacemi, hlídají reformu justice či pokroky v boji s korupcí. Ještě dlouho mi znějí v uších jejich slova – Ukrajině je opravdu třeba bez podmínek poskytovat pomoc humanitární a vojenskou. Ale podmínky dané Evropskou unií musí Ukrajina naopak splnit bez pardonu. Přeje si to většina občanů Ukrajiny. Měli bychom s tím odpovídajícím způsobem umět pracovat a nedávat Ukrajině na cestě zbytečně úlevy. Je to v zájmu Ukrajinců i nás, členů EU.