Čtvrtá zpráva z cesty na Ukrajinu
Na poslední den pracovní cesty jsme se vydali na východ Ukrajiny do města Dnipro, několikátou noc jsme tak strávili ve vlaku. Dnipro leží několik desítek kilometrů od frontové linie a opakovaně je cílem rozsáhlých ruských útoků.
Česká republika si vzala patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti, kde se nachází centra ukrajinského průmyslu. Vyrábí se tu 40 % železa Evropy a 50 % oceli Ukrajiny. Česká republika tu navázala celou řadu kontaktů a aktivit, což je strategicky důležité. Právě Dnipro bude hrát při obnově Ukrajiny velkou roli.
Také sem tvrdě dopadají následky teroristického útoku proti Kachovské přehradě. Aktuální počet obětí je 12. Už sedm dní je tu 250 tisíc obyvatel bez vody. Vedle zničujících dopadů na zemědělství a život v obcích místní zmiňují s obavami důsledky pro Záporožskou jadernou elektrárnu. Chlazení je zatím zabezpečeno, ale nikdo neumí odhadnout, kde se zastaví hladina řeky a zda bude stačit na potřeby největší jaderné elektrárny v Evropě.
Na setkání s gubernátorem oblasti a předsedou rady procházíme seznam úkolů, na nichž dnes pracují. Tento týden museli řešit pomoc pro 40 tisíc osob, které na útěku před válkou z Chersonu našly přístřeší pod přehradou. Její výbuch je donutil hledat bezpečí jinde. Úsilí evakuovat občany do bezpečí komplikuje střelba ruské armády na ty, kdo ve člunech spěchají do bezpečí. Takové chování je naprostý výsměch pravidlům, která stanovil Červený kříž. Proč mlčí? A proč je reakce mezinárodního společenství a především OSN tak slabá? Pokud jsme potřebovali něco vůbec nejméně v této tak tragické chvíli, tak aby mezinárodní organizace přestaly plnit svoji roli. Na morálku Ukrajinců to nemá velký dopad, jsou odhodláni se bránit.
Mluvím tu s vojenskými analytiky a probíráme statistiky o cílech ruských okupantů. Celkem Rusko podniklo proti Ukrajině na 38 tisíc útoků ze vzduchu. Z toho jich mířilo na energetickou, dopravní a další infrastrukturu 660. Na obytné domy mířilo 2300 útoků. Na obydlené oblasti, kde se zdržuje civilní obyvatelstvo, šlo 31 tisíc útoků, zatímco na vojenské cíle 560 útoků. Pokud bychom začali srovnávat, tak vojenské objekty zajímaly Rusko na Ukrajině vůbec nejméně.
Procházíme spolu také videozáznamy z raketových útoků, ke kterým dochází většinou v noci. Rakety dnes mají takové schopnosti, že dokážou měnit kurs a dokonce kroužit nad územím, dokud nepřijde povel k útoku. Představa, jak nad městy Ukrajiny krouží sofistikované zbraně s cílem vyvolat co nejhorší paniku, je nesnesitelná. Záběry z videa jsou otřesné, u nás je ale neuvidíme - je zákaz šířit je na internetu nebo na sociálních sítích, aby nepřítel neviděl, kde se nachází protiraketové systémy.
Se starostou města Filatovem jednáme o potřebě modernizace hromadné dopravy a o průmyslovém a ekonomickém potenciálu města. Zajímá nás, jak fungují školy – zatím hlavně on-line, ale připravují se na běžný provoz. V celé oblasti však mnoho škol dostalo zásah bombou, a tak zdaleka nejsou připraveni. Zdravotnictví je přetížené, v největší porodnici tu od února 2022, kdy Rusko zahájilo novou etapu vojenské agrese, mají 2700 porodů, z toho 1300 dětí se narodilo maminkám na útěku před nepřítelem, který zbořil nemocnice a vyhnal je z domovů.
Když potom společně klademe kytici u domu, na který poslali Rusové raketu s tunou výbušniny, člověka mrazí. Byla sobota 14. ledna 2023 a lidé společně usedali ke slavnostnímu obědu na oslavu příchodu nového roku. Celé rodiny tu zahynuly v útoku, který nelze nazvat jinak než barbarský. Starosta vysvětluje, že jako pomoc město poskytlo rodinám několik milionů, aby měly prostředky najít si náhradní bydlení. Plánují tady památník jako připomínku všech 42 obětí.
Setkání s rektorem univerzity Olese Hončara bylo mimořádně srdečné. Přijali tu studenty a učitele z vysokých škol, kteří odešli z okupovaného území, a nedávno také podepsali dohodu s Univerzitou Karlovou. Neokázalost, s jakou o tom profesor Sergej Okovity vypráví, je odzbrojující. Tradičně je Dnipro městem raketového průmyslu. A právě na zdejší univerzitě si studenti mají možnost sestavit raketu pro civilní účely, tedy pro lety do vesmíru. Výkonnost jejich strojů trvale roste, dnes dostoupají až do výše desítek kilometrů. A tak jsme se zájmem navštívili laboratoře, kde na projektu pracují.
Naše poslední setkání bylo s gubernátorem okupované oblasti Luhansk. Odhodlání starat se o občany, kteří museli prchnout nebo nadále žijí v okupované oblasti, je obdivuhodné. Nemají to tam snadné - ruská okupační správa lidem bere ukrajinské dokumenty, svévolně může měnit registry občanů nebo katastr nemovitostí, ničit archivy a infrastrukturu. Mají tu obrovský zájem o naše zkušenosti s elektronizací různých agend.
Na Ukrajině má Česká Republika dnes velmi dobrý zvuk. Potřeby jsou tu obrovské, ale nejde jen o poskytování okamžité pomoci. Mají tu zájem o dlouhodobou vzájemně výhodnou kooperaci. A to jak s naší veřejnou správou, tak s nevládními sektorem, vysokými školami nebo s podnikateli a firmami.
Česká republika si vzala patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti, kde se nachází centra ukrajinského průmyslu. Vyrábí se tu 40 % železa Evropy a 50 % oceli Ukrajiny. Česká republika tu navázala celou řadu kontaktů a aktivit, což je strategicky důležité. Právě Dnipro bude hrát při obnově Ukrajiny velkou roli.
Také sem tvrdě dopadají následky teroristického útoku proti Kachovské přehradě. Aktuální počet obětí je 12. Už sedm dní je tu 250 tisíc obyvatel bez vody. Vedle zničujících dopadů na zemědělství a život v obcích místní zmiňují s obavami důsledky pro Záporožskou jadernou elektrárnu. Chlazení je zatím zabezpečeno, ale nikdo neumí odhadnout, kde se zastaví hladina řeky a zda bude stačit na potřeby největší jaderné elektrárny v Evropě.
Na setkání s gubernátorem oblasti a předsedou rady procházíme seznam úkolů, na nichž dnes pracují. Tento týden museli řešit pomoc pro 40 tisíc osob, které na útěku před válkou z Chersonu našly přístřeší pod přehradou. Její výbuch je donutil hledat bezpečí jinde. Úsilí evakuovat občany do bezpečí komplikuje střelba ruské armády na ty, kdo ve člunech spěchají do bezpečí. Takové chování je naprostý výsměch pravidlům, která stanovil Červený kříž. Proč mlčí? A proč je reakce mezinárodního společenství a především OSN tak slabá? Pokud jsme potřebovali něco vůbec nejméně v této tak tragické chvíli, tak aby mezinárodní organizace přestaly plnit svoji roli. Na morálku Ukrajinců to nemá velký dopad, jsou odhodláni se bránit.
Mluvím tu s vojenskými analytiky a probíráme statistiky o cílech ruských okupantů. Celkem Rusko podniklo proti Ukrajině na 38 tisíc útoků ze vzduchu. Z toho jich mířilo na energetickou, dopravní a další infrastrukturu 660. Na obytné domy mířilo 2300 útoků. Na obydlené oblasti, kde se zdržuje civilní obyvatelstvo, šlo 31 tisíc útoků, zatímco na vojenské cíle 560 útoků. Pokud bychom začali srovnávat, tak vojenské objekty zajímaly Rusko na Ukrajině vůbec nejméně.
Procházíme spolu také videozáznamy z raketových útoků, ke kterým dochází většinou v noci. Rakety dnes mají takové schopnosti, že dokážou měnit kurs a dokonce kroužit nad územím, dokud nepřijde povel k útoku. Představa, jak nad městy Ukrajiny krouží sofistikované zbraně s cílem vyvolat co nejhorší paniku, je nesnesitelná. Záběry z videa jsou otřesné, u nás je ale neuvidíme - je zákaz šířit je na internetu nebo na sociálních sítích, aby nepřítel neviděl, kde se nachází protiraketové systémy.
Se starostou města Filatovem jednáme o potřebě modernizace hromadné dopravy a o průmyslovém a ekonomickém potenciálu města. Zajímá nás, jak fungují školy – zatím hlavně on-line, ale připravují se na běžný provoz. V celé oblasti však mnoho škol dostalo zásah bombou, a tak zdaleka nejsou připraveni. Zdravotnictví je přetížené, v největší porodnici tu od února 2022, kdy Rusko zahájilo novou etapu vojenské agrese, mají 2700 porodů, z toho 1300 dětí se narodilo maminkám na útěku před nepřítelem, který zbořil nemocnice a vyhnal je z domovů.
Když potom společně klademe kytici u domu, na který poslali Rusové raketu s tunou výbušniny, člověka mrazí. Byla sobota 14. ledna 2023 a lidé společně usedali ke slavnostnímu obědu na oslavu příchodu nového roku. Celé rodiny tu zahynuly v útoku, který nelze nazvat jinak než barbarský. Starosta vysvětluje, že jako pomoc město poskytlo rodinám několik milionů, aby měly prostředky najít si náhradní bydlení. Plánují tady památník jako připomínku všech 42 obětí.
Setkání s rektorem univerzity Olese Hončara bylo mimořádně srdečné. Přijali tu studenty a učitele z vysokých škol, kteří odešli z okupovaného území, a nedávno také podepsali dohodu s Univerzitou Karlovou. Neokázalost, s jakou o tom profesor Sergej Okovity vypráví, je odzbrojující. Tradičně je Dnipro městem raketového průmyslu. A právě na zdejší univerzitě si studenti mají možnost sestavit raketu pro civilní účely, tedy pro lety do vesmíru. Výkonnost jejich strojů trvale roste, dnes dostoupají až do výše desítek kilometrů. A tak jsme se zájmem navštívili laboratoře, kde na projektu pracují.
Naše poslední setkání bylo s gubernátorem okupované oblasti Luhansk. Odhodlání starat se o občany, kteří museli prchnout nebo nadále žijí v okupované oblasti, je obdivuhodné. Nemají to tam snadné - ruská okupační správa lidem bere ukrajinské dokumenty, svévolně může měnit registry občanů nebo katastr nemovitostí, ničit archivy a infrastrukturu. Mají tu obrovský zájem o naše zkušenosti s elektronizací různých agend.
Na Ukrajině má Česká Republika dnes velmi dobrý zvuk. Potřeby jsou tu obrovské, ale nejde jen o poskytování okamžité pomoci. Mají tu zájem o dlouhodobou vzájemně výhodnou kooperaci. A to jak s naší veřejnou správou, tak s nevládními sektorem, vysokými školami nebo s podnikateli a firmami.