Otázka fungování Lafferovy křivky v české ekonomice je uzavřena a zodpovězena. Kladně. Ale dosti slov, nechme hovořit čísla.

Původně jsem chtěl tento příspěvek nazvat ostřeji, ale pak jsem si řekl, že každý má právo nedůvěřovat jakémukoli tvrzení, pokud neuvidí fakta.
Fakta jsou zde:



Zdrojem těchto čísel je ministerstvo financí ČR a Český statistický úřad. Hodnoty inkasa daně z příjmu právnických osob jsou vyjádřeny ve stálých cenách roku 1996, přičemž pro úpravu na stálé ceny byl použit deflátor HDP. Pro objemy za období delší než jeden rok, kdy platila stejná daňová sazba, je použit aritmetický průměr daňového inkasa za dané období. Graf nejde před rok 1996, protože chybějí metodicky srovnatelná data.
Lze namítnout, že diskontování daňového inkasa deflátorem HDP je příliš mírné, a že korektnější by byl přísnější postup: přepočet inkasa jakožto podíl na velikosti ekonomiky. Budiž:



Jakožto měřítko velikosti ekonomiky byl použit hrubý disponibilní důchod (HDD), což je vlastně HDP v běžných cenách upravený o platby rezidentů a nerezidentů. Tento postup je metodicky korektnější. (Zisky odvedené do zahraničí vytvořené zahraničními společnostmi, které se zpravidla těší daňovým prázdninám, sice opticky zvyšují HDP, ale nepodílí se na růstu daňového základu.)
Přísnější přístup měl za následek „zalomení“ křivky v roce 2004. Nic to ovšem nemění na faktu, že v roce 2006 vybral stát při nižší daňové sazbě více daní než v roce 1996 – kdy mimochodem ekonomika rostla 4% tempem, takže daňové inkaso nemohlo být postiženo recesí. Zcela konkrétně, daňové inkaso vzrostlo v tomto relativním vyjádření mezi roky 1996 a 2006 o 35 %, zatímco daňová sazba poklesla o 31,4 % (neboli o 15 procentních bodů ze 39 % na 24 %, aby to bylo jasné úplně, ale úplně všem.)
Takže, vážení popírači Lafferovy křivky, probuďte se ze zimního spánku, podívejte se na kalendář a začněte se trochu vzdělávat. Potřebujete to jako sůl.