Proč v roce 1989 padl socialismus

20. 11. 2007 | 19:28
Přečteno 7955 krát
Jako kdyby to bylo včera. Šli jsme z poslední páteční přednášky: já, Lukáš, Markéta, Alice, Blanka a pár dalších studentů z kruhu. Zavazadla jsme nechali v samoobslužné úschovně na Hlavním nádraží. Jako číselný kód jsme použili datum toho dne: 17111989. A šli jsme rozvracet socialismus.

Ne, nebudu se chlubit šrámy z Národní třídy, protože jsem žádné neměl. Ale vrátil bych se k tomu, co nás tehdy vlastně vyhnalo do ulic. Bylo to přesvědčení, že socialismus musí nutně zkrachovat, a že už bylo vlastně dávno na čase.

K názoru, že socialismus se musí jednou zhroutit, jsem došel koncem května 1982. Pamatuji si to poměrně přesně díky tomu, že se tehdy právě chýlila ke konci krátká válka o Falklandy, kterým tehdejší komunistické sdělovací prostředky tvrdošíjně říkaly Malvíny. Komunisté totiž fandili argentinskému diktátorovi Galtierimu, který válku vyvolal. Lumpové zpravidla fandí jiným lumpům, tak už to chodí. Říká se tomu solidarita.

Mým tehdejším přelomovým zážitkem byla krátká školní exkurze do národního podniku Šroubárna v Žatci. Do tovární brány jsem vcházel jako mladý a naivní zastánce socialismu s lidskou tváří, za což mohla zásoba starých časopisů z roku 1968 deponovaná u babičky na půdě. Ven jsem vycházel s názorem, že kapitalismus se musí jednou vrátit, jinak všechno půjde do kytek. Když dnes slyším nebo čtu agresivní bláboly přemoudřelých levičáků, vždy si říkám, co dělali v roce 1982. Asi psali o "tvůrčím rozvoji marxisticko leninské politické ekonomie" a nikdy neviděli socialistickou továrnu zevnitř.

Co jsem v továrně viděl tak šokujícího? V zásadě nic moc: poklidné ležérní tempo běžného pracovního dne, dělnickou třídu popíjející pivko, hrající karty anebo spící tvrdým spánkem sociálně spravedlivých. To vše v kulisách malebného industriálního skanzenu, kde i školákovi muselo být jasné, že poslední velké investice byly provedeny před rokem 1948. Chloubou továrny pak byla výroba samořezných šroubů značky TEKS v americké licenci (http://www.thread-rite.com/teks/). Závěr: jestli ani šrouby nejsme schopni dělat bez pomoci imperialistů, pak socialismus musí skončit v průšvihu.

Režim ovšem nepadl proto, že by nastala ekonomická krize a lidé hladověli. Koneckonců, zdravotnictví i školství bylo zdarma, cestování bylo sice omezené, stejně jako nabídka v obchodech, ale kvůli tomu pokojní Češi revoluce nedělají. Důvodem, proč jsem já a mnozí jiní 17. listopadu šli do ulic, bylo opovržení hlupáky, kteří nám vládli. V onen rozhodující den překonalo nashromážděné opovržení pocit strachu a vyvřelo na povrch.

Proč tolik opovržení? Až do svých bezmála 23 let jsem žil v režimu, kde všechno bylo jen jako: namísto podniků od slova „podnikat“ socialistický šlendrián, namísto skutečných novin propaganda, namísto peněz poukázky na aušusové zboží ze státních obchodů, namísto vlády jen gubernátorský úřad řízený z Kremlu. A tak to bylo se vším. Slavné vyspělé české školství spočívalo ve výcviku opic učených nazpaměť jinými vycvičenými opicemi. A zdravotnictví? Pamatuji si na matku svého spolužáka ze šesté třídy. Lékaři ji nechali zemřít, protože dialýza byla drahá. Nešťastná paní neměla protekci od komunistů – takže sbohem. (I dnes nám chtějí někteří zločinci naordinovat socialistické zdravotnictví, že je prý úsporné. Ano, někdo tak uspoří třeba třicet let života.)

Toto jsem měl tehdy 17. listopadu na mysli. Šlo o opovržení hloupými panáky, kteří nám vládli, i vztek na sebe samotné, že jsme si to tak dlouho nechali líbit. Od té doby jsem nikdy neměl pocit, že všechno je jen jako. Zda něčeho lituji? Jen toho, že komunistická strana nebyla zakázána a její majetek zkonfiskován. Bylo by správné tento omyl napravit, a na dobrou věc není nikdy pozdě.

Význam 17. listopadu je zlehčován. Že prý šlo o předem připravenou akci StB. Ale houby s octem. Nešli jsme tam tenkrát jako zmanipulovaný dav, ale z dobře promyšlených důvodů. A jestli kolem tehdejší demonstrace StB kula nějaké pikle, tak se jim zatraceně vymkly z rukou.

A ještě terminologická poznámka: 17. listopadu se nezhroutil komunismus, ten nikdy nebyl, protože jde o utopii, která nikdy fungovat ani nemůže. Ten den padl socialismus ve smyslu státem řízené ekonomiky, což by si měli pamatovat socialisté všech barev: rudí, hnědí i oranžoví. Ten den ráno jsem ještě vstával jako nevolník socialistického režimu; večer jsem již uléhal jako člověk, který má svobodu na dosah ruky. A který si ji už nikdy nenechá vzít.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy