Pád premiantů III. - Lotyšsko

20. 10. 2009 | 09:25
Přečteno 7218 krát
Lotyšsko je na pokraji bankrotu. Co udělalo špatně?

Začátkem 90. let provedlo Lotyšsko velmi radikální reformy, jelikož nemělo jinou možnost. Reformy byly velmi úspěšné – ne neprávem byly pobaltské státy dávány za příklad. Ani z dnešního pohledu nelze nalézt mnoho chyb.

Kromě jediné, ale bohužel podstatné. V rámci reforem byly v pobaltských státech zavedeny pevné kursy domácích měn vůči cizím tvrdým měnám. V Lotyšsku fungovala od roku 1994 pevná vazba místní měny (latu) na SDR, což je zúčtovací jednotka MMF složená ze čtyř hlavních světových měn. V lednu 2004 byla vazba na SDR vyměněna za vazbu na euro.

V tehdejším prohlášení lotyšské centrální banky, které stále ještě visí na stránkách www.bank.lv, se pravilo:

„Mělo by být zřejmé, že rozhodnutí změnit vazbu latu ze SDR na euro nyní, kdy Lotyšsko vstoupilo do EU, pravděpodobně nezpůsobí žádné problémy a je v souladu s dlouhodobými trendy a potřebami lotyšské ekonomiky. (…) Takováto trvalá a důvěryhodná vazba omezuje nejistotu, eliminuje měnové riziko a poskytuje podnikům zdravý základ pro plánování a tvorbu cen. Stimuluje mezinárodní investice a mezinárodní obchod, což je zvláště důležité pro konkurenceschopnost malé otevřené ekonomikou, jakou je Lotyšsko.“

Lotyšští centrální bankéři nepřipustili ani stín pochybností ohledně měnového režimu, na který v roce 2000 doplatila Argentina, v roce 1998 Rusko, v roce 1997 celá plejáda ekonomik: Thajsko, Malajsie, Korea, Filipíny, Česká republika... Pevná měnová kotva má tu nectnost, že zbavuje centrální banku možnosti kontroly nad objemem peněz v ekonomice. Dokud objem peněz pouze roste, málokomu to vadí. Alespoň zpočátku.

V jistém bodě však příliv investic a tvorba úvěrů vyvolá vysokou inflaci. Inflace způsobí ztrátu konkurenceschopnosti. Ta se projeví hlubokým deficitem zahraničního obchodu. Následuje zpomalení tvorby úvěrů, zpomalení ekonomiky, hospodářská recese. A v důsledku výpadku daňových příjmů často i krize veřejných financí.

Několik čísel. Inflace spotřebitelských cen se během let 2007-08 pohybovala mezi 7 až 10 procenty. Ale mzdová úroveň vzrostla za stejné dva roky o 50,7 procenta! Mzdy ve veřejném sektoru rostly dokonce o velkorysých 60,6 procenta. Úvěrová inflace: od zavedení vazby na euro do počátku krize v říjnu 2008 vzrostl objem podnikatelských úvěrů o 143 procent, objem hypotéčních úvěrů dokonce o 448 procent. Realitní spekulanti se radovali z explozivního růstu cen nemovitostí. Ne nadlouho.

Cenová, mzdová i úvěrová inflace není tlumena fixním měnovým režimem: naopak, je jím způsobena. Inflační vývoj baltského typu nemůže vést jinam než k velmi těžké makroekonomické nerovnováze, podobně jako v Argentině nebo jako v případě asijské krize.

Fixace na SDR a později na euro přinesla Lotyšsku ztrátu cenové konkurenceschopnosti, hypotéční bublinu a její prasknutí, vysoké zadlužení a následnou vlnu platebních neschopností. Jedním z mála dostupných zaměstnání je nyní místo v ostraze hlídající objekty zabavené bankami jako propadlé zástavy.

Velkým paradoxem jsou veřejné finance. Baltské státy bývaly příkladem rozpočtové střídmosti. Lotyšský státní dluh dosahoval v roce 2008 výše pouhých 17 procent HDP. Baltická krize není krizí veřejných financí, nýbrž krizí měnového režimu. Nejistota, riziko, chorobné úvěrové bujení – toto vše přinesla Lotyšsku snaha o dosažení stability za každou cenu.

„Lotyšsko se stane plnoprávným členem EU, jakmile splní svůj závazek přijmout euro. (…) Podle předběžného plánu schváleného lotyšskou vládou [v roce 2003] se tak může stát v roce 2008.“ Tato slova stále ještě stojí na stránkách lotyšské centrální banky jako varování před důsledky neopodstatněné eurohorlivosti.

Je zajímavé, že nectnosti měnových kotev byly známy již dlouho. Během asijské krize v roce 1997 hodně vystoupily do popředí - a přece se od nich neustoupilo. Proč? Protože politika je někdy silnější než ekonomie. Bohužel.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

radek napsal(a):

vzor ODS, po právu...
20. 10. 2009 | 09:40

Jedla napsal(a):

A nebo to bylo naopak. Vazba měnového kurzu se dá snadno zrušit, vznikla krokem centrální banky, ten se dá revokovat, měna devalvovat. "Úspěšné" reformy změníte jedině pomocí stroje času.
20. 10. 2009 | 09:42

valdštejn napsal(a):

kdyby tady pokračovala od roku 1997 vláda ODS , vážený pane Kohoute , dopadli bychom stejně . A dopadneme stejně , dostane ´- li se k moci Kalousek , Topolánek , Dalík
a spol....
20. 10. 2009 | 10:36

medikolog napsal(a):

Co udělali špatně pane Kohoute? Nic moc. Jenom: socialismus, kapitalismus, privatisaci, ..... asi jako MY. Ale jsou stále o pár kroků před námi. Ale s TOP 09, ODS, ČSSD, KDU ČSL ... se sudeťáky a s EU ala Lisabonská smlouva je jistě brzy doženeme... Pan Krejčíř již opustil loď...
20. 10. 2009 | 10:59

petouch napsal(a):

Místo mnoha odstavců teoretických úvah možná stačilo napsat - Teď již to vím, rovná daň je cesta do pekel.
20. 10. 2009 | 11:01

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený pane Kohoute,
lotyšská vláda udělala zásadní chybu tím, že Vás neudělala svým hlavním finančním poradcem. Vaše články přece po dlouhou dobu vychvalovaly Lotyšsko jako náš nebetyčný vzor. Na to, že tam něco smrdělo, jste přišel až nyní, ještě po tom, co to věděl každý blbec z horní dolní.
Topolánkova vláda nechala na návrh ministra Kalouska ve sněmovně odhlasovat "významný projev solidarity" Lotyšsku ve výši 5,5 mld. Kč. A slavní NERVácii s Vámi jen přikyvovali. Přitom jde o mimořádně rizikovou operaci bez zajištěné návratnosti.
20. 10. 2009 | 11:03

yara napsal(a):

Zřejmě máte pravdu pane Kohoute, ale stejně si myslím, že rozhodující je, a to platí pro každou zem, že relevantní je umět něco poskytnout (služby) nebo umět něco udělat, vyrobit. Zkrátka vzdělanost a manuelní šikovnost národa je rozhodující veličinou pro prosperitu země. U nás se mi zdá, že všichni budem v blízké budoucnosti ovládat IT techniku, ale vše ostatní budou dělat cizinci a Češi budou úředníci, vojáci, policisti a děžurní!
20. 10. 2009 | 11:09

Paterik napsal(a):

radek:

nemám pocit, že by ODS propagovala přijetí eura za každou cenu. to je přeci parketa pana Paroubka, nemýlím-li se.
20. 10. 2009 | 11:33

Petr napsal(a):

Lotyši se nemají čeho bát. Česko je založí. Hlavně aby lotyščí šíšouni nepřišli o svůj přepych. Na to jim rádi půjčíme, na věčnou oplátku.
20. 10. 2009 | 11:48

IQ napsal(a):

Laik žasne, odborník se diví. Máme vynikající ekonomy. Moudré, přesvědčivé, všeobjímací a vševysvětlující. A že jsme prosím i my ve srabu, když to tak pěkně funguje?

Aby nenastaly pochybnosti, na závěr autor blogu odpověděl a stvrdil knstatováním : politika je silnější než ekonomie.

My ekonomové nic, my muzikanti. Kolik vystudovaných ekonomů je v politice?
20. 10. 2009 | 12:27

Gerd napsal(a):

Pane Kohoute,
jako obvykle píšete jen část a to jen svoji polovinu pravdy. Lotyšsko pochopitelně mohlo v nějakou dobu uvolnit pevnou vazbu na SDR/€. Ale moc by si tím nepomohli, jen by Lotyši měli jiný druh problémů. Přitáhli by spekulanty na devalvaci měny. Tak jako ČR, kterou ten jeden a nijak vážně míněný atak peněz z Austrálie stál tuším 400 mil. Kč. To je ta druhá strana věci směnného kurzu.
Za další, za problémy Lotyšska též stojí celosvětová krize. Zatímco podniky neprodukují, státní instituce (nemocnice a školy) potřebují stejný přísun finančních prostředků. Z toho vyplývá ona nerovnováha lotyšského rozpočtu. Čím menší země, tím větší možnost dramatického vývoje a tím větší míra nestability.

Dále píšete: "Lotyšští centrální bankéři nepřipustili ani stín pochybností ohledně měnového režimu, na který v roce 2000 doplatila Argentina, .... v roce 1997 celá plejáda ekonomik: ..... Česká republika."
Netušil jsem, že v té době měla ČR pevný kurz vůči nějakému koši měn. ČR spíše doplatila na zpackanou privatizaci a bankovní socialismus, kdy tehdejší půjčky kámoši nynějších politiků (ze všech politických stran) nemuseli vůbec splatit. Zato to zaplatili daňoví poplatníci na oddlužení bank, tuším kolem 580 mld. Kč, tehdejší státní rozpočet na cca. 2 roky provozu státu ČR.
Bohužel musím napsat, že až příliš často fakta vykládáte ve svůj prospěch a máte tendenci pomíjet důležité skutečnosti, které hovoří ve Váš neprospěch.
Také Vaše loňské předpovědi a nadšení pro ekonomický růst i v době, kdy již krize klepala na dveře nebudí příliš důvěry ve Vaše předpovědi.
Ale možná Vám křivdím a jste odborníkem na svém místě. Podělte se tedy s námi čtenáři Vašich blogů o nějaké perly ducha, které jste vypustil do světa v době působení NERV.
Děkuji
20. 10. 2009 | 12:32

Targus napsal(a):

Ano, ano, pan Kohout má pravdu. Jakákoli fixace měny je nanejvýš škodlivá. My v Česku o tom něco víme. Jak je skvělý pohyblivý kurz koruny vůči ostatním měnám, to vám všem řekne každý jeden exportér, který je blahem bez sebe, když ze svého zisku musí dotovat burzovní lumpy. Občas i některá firm padne na držku, ale to nevadí, hlavně, že to děláme "z dnešního pohledu" správně.
Tak tedy díky, pane Kohoute, já si dodnes myslel, že to je špatně. Konečně jsem prozřel.
20. 10. 2009 | 12:36

Jozef napsal(a):

Dobra sprava pre region

Jedenapolmiliardova investicia.
Na zaciatok v r. 2010.Potom sa strojnasobi.
Je to dobra sprava pre korunu i forint,pre ratingy v regione,kde kurzy mien sa pohybuju v jednom kosi.

"30 hektarovy komplex bude mat strategicku polohu na krizovatke dialnic do Viedne,Bratislavy,Budapesti a Prahy." /HN/
Investicia ma potencial az zdvojnasobit turisticky ruch len na Slovensku.
Europske Las Vegas.

Investori ocenili najma euro a profesionalny pristup vlady.

200 milionov na pomoc Svedom v Pobalti je tak uzitocnych,ako tie delostrelecke systemy na pomoc Saakasvilimu v Osetsku.
20. 10. 2009 | 12:45

hovorka11 napsal(a):

Trochu do historie se zabráněním směnitelnosti koruny Klausem z roku 2000:

OSOBNI ROZPORY mezi guvernérem České národní banky Josefem Tošovským a šéfem ODS Václavem Klausem jsou hodně starého data.
Václav Klaus přišel se svou teorií polštářů, které v podobě podhodnoceného kursu měny a levné pracovní síly měly dát českým podnikům prostor na adaptaci na tržní podmínky. Bankroty byly zablokovány se zdůvodněním hrozby dominového efektu a podniková sféra byla poměrně štědře sanována. Zahraniční investoři nebyli vítáni. Tošovský viděl budoucnost v co největším otevření ekonomiky a rychlém budování tržních institucí.
První otevřený spor se rozhořel na konci roku 1993, kdy guvernér na tiskové konferenci ohlásil, že ČNB se začala připravovat k zavedení vnější směnitelnosti koruny od roku 1995. Premiér Klaus reagoval okamžitě a velmi odmítavě. Plná směnitelnost není v tuto chvíli tím, co česká ekonomika potřebuje, prohlásil bez váhání a vše zablokoval. Liberalizace pohybů zejména na kapitálovém účtu totiž znamenala vzdát se značné části autonomie v měnové, ale de facto nakonec v tehdy existujícím systému fixního kursu i ve fiskální politice. Proto se nová podoba devizového zákona dostala do Parlamentu až na podzim roku 199G. Tento střet znamenal zásadní odborný rozchod obou reformátorů. Obzvláště, když Tošovský čím dál otevřeněji začal kritizovat hospodářskou politiku vlády, především expanzivní fiskální politiku a zanedbávání institucionálních změn.
V roce 1995 se začaly projevovat první negativní tendence, zejména ve vývoji platební bilance. Rok 1996 byl rokem volebním, a tak vláda jednoznačně odmítla jakékoli diskuse o rozpočtových restrikcích a utlumování domácí poptávky. Jenže v politice se nic nezměnilo ani po volbách. Zato se měnila ekonomika. Do sud slibné tempo růstu hrubého domácího produktu začalo poměrně prudce, klesat. Na druhé straně akceleroval schodek zahraničního obchodu, který v platební bilanci kryl vysoký objem krátkodobého zahraničního spekulativního kapitálu. Při tom všem vláda dál nechala prohlubovat schodek veřejných financí. Ekonomika se dostala do předkrizové etapy a Tošovský se opět tvrdě střetl s kabinetem.
Premiér Klaus prosazoval řešení situace silným znehodnocením koruny, což nebylo pro Tošovského přijatelné. Opět veřejně na tiskové konferenci prohlásil; že ze situace samozřejmé vede i inflační cesta. U toho však on ani bankovní rada nebude. Vynutil si na vládě první známý balíček ekonomických opatření v podobě silných rozpočtových škrtů. Václav Klaus si před televizními kamerami poprvé v životě v Kramářově vile posypal hlavu popelem. První balíček k odvrácení měnové krize nestačil. Vypukla před létem 1997 a Tošovský ji řešil masivní měnovou restrikcí v podobě prudkého zvýšení úrokových sazeb a povinných minimálních rezerv bank. Potěmkinova vesnice českého ekonomického zázraku se zhroutila a přes další balíček vedla cesta k pádu koaliční vlády a vstupu Tošovského do Strakovy akademie.
pokračování..
20. 10. 2009 | 13:28

hovorka11 napsal(a):

To byl okamžik už zcela zásadního osobního rozchodu obou mužů. Přesto, že guvernér velmi dlouho odolával tlaku prezidenta Havla a byl vlastně k souhlasu donucen. V kuloárech se nějakou dobu dokonce spekulovalo, že k tomuto nátlaku posloužila i hrozba odvolání Tošovského z čela ČNB.
Půlročním působením v čele vlády složené z politiků dnešní čtyřkoalice však Tošovský přišel o velmi cenný statut nepolitického technokrata a ostatní politici ho považují nikoli za úředníka, ale za svého soupeře. Klaus tak nikoli vlastní zásluhou získal spojence i v Miloši Zemanovi. Tošovský tento svůj handicap podepřel i nepříliš štastnou veřejnou podporou některým iniciativám blízkým čtyřkoalici a Hradu. Příkladem může být Dřevíčská výzva, pod níž se mimochodem přímo podepsali dva Tošovského viceguvernéři.
Václav Klaus dnes považuje guvernéra a celou bankovní radu za politického soupeře, jehož je třeba porazit. K tomu by měla posloužit novela ústavy v bodech týkajících se jmenování členů Bankovní rady ČNB. Samotná novela zákona o ČNB má zase posloužit k určitému omezení nezávislosti centrální banky a otevřít možnost odvolání jejích představitelů. Tento poslední spor se přenesl i do zahraničí. Německý list Handelsblatt přinesl koncem února rozhovor, v němž Tošovský otevřeně obvinil ODS ze snahy připravit ČNB o nezávislost a jeho osobně o důvěryhodnost. Klaus tato obvinění odmítl a obvinil Tošovského, že poškozuje zájmy republiky.
Některé kuloárové informace naznačují, že otištěný rozhovor vznikl na základě velmi neoficiální diskuse guvernéra s reportérem Handelsblattu Engelenem a jeho publikování ČNB zaskočilo. Nicméně válka dvou významných mužů pokračuje.

Zdroj: EURO číslo22, 29. května 2000
20. 10. 2009 | 13:29

hovorka11 napsal(a):

...dokládám, že pan Kouhout si dokáže historii ČR vykládat dle pouze svých potřeb. Přívrženci Klause ztratili paměť.
20. 10. 2009 | 13:45

Stan napsal(a):

Pan Kohout soustavně obchází to, co je v případě krizového vývoje v Pobaltí naprosto jasné, a co také v současné době plundruje české veřejné rozpočty na jejich příjmové stránce - a to je zavedení rovné daně (v ČR navíc díky stropům na SZP a konstrukci tzv. superhrubé mzdy s degresivním dopadem na odvody státu) a dlouhodobé soustavné snižování sazeb daní a SZP.

Rozvrat českých státních financí nezpůsobuje bankovní krize, hypotéční bublina nebo špatná měnová politika, ale naprosto zhovadilá neoliberální koncepce, které je pan Kohout zastáncem a vrchním propagátorem. A tak s poměrně snadno spočitatelným časovým odstupem následujeme Pobaltí v jeho osudu, navíc v daleko horší vnější situaci, bez ohledu na to, že máme na rozdíl od něj naprosto volný kurs koruny vůči hlavním světovým měnám.

Sakra, už i ten paličatý dědek Greenspan se přiznal, že to pohnojil, tak prokažte alespoň zlomek jeho pokory a přiznejte to, že tudy cesta nevede...

P.S. Osobně spíše očekávám, že tak za půl roku budeme na Aktuálně nuceni číst článek Pád premiantů - Česko...
20. 10. 2009 | 14:59

zdesta napsal(a):

P.Kohout.Ekonomové postrádají jedno poznání že úspěch je jako cirkus,vždy se sbalí a odjede jinam.
20. 10. 2009 | 15:13

schlimbach napsal(a):

čemu se kdo diví, když jsme republiku otevřeli cizímu kapitálu, nechali jsme si zruinovat zemědělství, za cizí měnu nakupujeme i to, co bychom sami dovedli v pohodě a kvalitněji vypěstovat ( kromě toho člověk je zdravý podle toho, co jí ), abychom na nákupy v cizí měně měli prostředky, musíme sem zvát další a další investory, kteří nás ještě více ovládají a nám zde téměř již nic nepatří. Naši lidé, podnikatelé vyklízejí pozice ve vlastní zemi, zatímco cizí kapitál sem teče a plundruje. nepochopím, proč není zájem u našich elit vytvořit podmnínky pro naše podnikatele, aby mohli snadno a s velkou podporou podnikat venku a cizí měnu vozid do naší republiky jako příjem ne jako pochybnou půjčku v podobě zahraničních invěstic, které tak jak přijdou, snadno zase odejdou a nám zbyde jen dluh, který nebude z čeho zaplatit -((
20. 10. 2009 | 15:38

grőssling napsal(a):

Není náhodou Lotyšsko ta země, co ji Černý na Entropě zobrazil jako partičku odbojníků s flintičkami na zádech čůrajících z hranic na území Ruska ?
A tuším tu taky někdo psal reportáž o tom, že po ulicích hlavního města Lotyšska jezdí víc medvědů a bavoráků než v Praze.
Tak dočůrali chlapcí.
20. 10. 2009 | 17:02

ms napsal(a):

Podíval jsem se na blog pana Kohouta co má na blogspotu. Velmi jsem tam hledal nějakou kritiku Lotyšska, jak to dělá podobně jako jiné státy v Pobaltí špatně. Bohužel nic takového jsem nenašel, Lotyšsko je předkládáno jako vzor, skvělý daňový systém, klesá nezaměstnanost atd. Ani slůvko o tom, že to ve skutečnosti dělají příšerně a že je měna potopí. http://pavelkohout.blogspot...
20. 10. 2009 | 17:26

ms napsal(a):

Můžeme také argument pana Kohouta otočit, fixace na měny přinesla Lotyšsku nejdřív obrovský hospodářský růst tažený úvěry. Toto je nezpochybnitelné, jenže v tom momentě celá dřívější argumentace pana Kohouta jak to prý rostou a mají se výtečně díky rovným daním je úplně k ničemu, protože kdyby Lotyšsko se chovalo tak, aby nevznikla ona chyba, kterou dnes pan Kohout vyčítá, tak by také v předchozích letech banka tlumila růst HDP a tím pádem by rovnodaňoví komsomolci neměli zemi, kterou by se mohli chlubit.
20. 10. 2009 | 17:38

ms napsal(a):

Dejme tomu, že některé ekonomika má skutečně problémy, které by bylo možné řešit zavedením slabší měny. Tento krok by ovšem mohl mít takové vedlejší efekty, že by nestál za riziko. Ekonomika, která se jako první odpoutá od eurozóny, bude zranitelná jako oslabená antilopa odloučená od stáda. Investoři budou požadovat od dluhopisů této země (státních i podnikových) rizikovou prémii. Ta se bezprostředně promítne do dražších úvěrů, což je vlastně ekvivalent měnové restrikce. Slabá národní měna se může stát snadným cílem mezinárodních spekulantů, což může vyústit v měnovou nestabilitu. To samozřejmě není dobré prostředí pro ekonomický růst. Alternativou může být omezení konvertibility, což je velmi nežádoucí pro otevřené ekonomiky.

Kohout 2005
Tehdy si uvědomoval, že mince má dvě strany.
20. 10. 2009 | 17:58

hovorka11 napsal(a):

Klausovo pomlouvání EURa jako měny umělé a neživotaschopné (jeho odborné tvrzení od roku minimálně 2001) a jeho tlak na nepřijetí, který vyústil v to, že Slovensko na rozdíl od nás přijalo, ačkoliv jsme mohli tuto měnu přijmout se Slovenskem,
nám přináší "výhody", které budou neustále více a více vidět.
20. 10. 2009 | 18:19

ewert napsal(a):

schlimbach: Ano, v tom také vidím problém. Dáváme pobídky obrovským kolosům, které mají rozpočet téměř větší než náš stát, ale vlastním podnikatelům vždy dáme maximálně přes držku.

Mimochodem někteří diskutující, kteří zde popírají historii, to je opravdu něco.
20. 10. 2009 | 19:59

Rumcajs napsal(a):

Státy bohužel neřídí ekonomové, ale politici. Ekonomové si mohou říkat co chtějí, stejně nakonec přijde nějakej gauner, kterej tomu dá, tomu víc, tomu míň, až nakonec nezbude nic.

Bohužel, ekonomiky jsou tak provázané,že nevěřím, že nějaký trochu rozvinutý a malý stát mohl příliš ovlivnit svou situaci tou či onou ekonomickou strategií.

Docela by mě zajímalo, jak moc byla světová ekonom. stabilita ovlivněna pádem železné opony. Nakolik destabilizovala situaci hladová východní Evropa a Čína.
Bývalý komunistický blok zaplavil levným zbožím západní trh, což znamenalo masivní nástup ale na druhou stranu i podřezanou větev
ve formě "likvidace" konkurence, která si začala nakupovat na dluh, což při určité výši znamenalo kolaps a recesi.
20. 10. 2009 | 20:55

Gerd napsal(a):

Celý lotyšský problém má dvě možná řešení. Inflace nebo státní bankrot. Oboje znamená ožebračení střadatelů a věřitelů.
20. 10. 2009 | 22:55

Jozef napsal(a):

hovorka 11

Nielen Klaus brzdil prijatie eura.Zrejme bolo by spravne zviditelnit proeurovu mensinu ekonomov.

Slovensko islo nekompromisne za optimalnou bezpecnostou.
Myslim,ze to bol hlavne pocit premianstva,ktory sposobil,ze Cesku usiel vlak.

Je vseobecny celoeuropsky zaujem hladat pre kazdu ekonomiku optimalny model vyvoja.Preto by bolo potrebne/ s podobnou razanciou ako teraz funguje prezident/ hladat riesenie aj pre rychlejsie prijatie eura.Teda zmenit podmienky prijatia pre niekolko ekonomik.
21. 10. 2009 | 09:04

hovorka11 napsal(a):

Josef:
ano i to je pravda.
Každý je slyšet podle toho, jakou má funkci a jak o něm často píše tisk.
Od "vzdělaného specialisty" však čekám odbornost.
21. 10. 2009 | 19:35

N10-004 napsal(a):

nemám pocit, že by ODS propagovala přijetí eura za každou cenu. to je přeci parketa pana Paroubka, nemýlím-li se.
27. 03. 2010 | 03:39

sesli sohbet napsal(a):

Zřejmě máte pravdu pane Kohoute, ale stejně si myslím, že rozhodující je, a to platí pro každou zem, že relevantní je umět něco poskytnout (služby) nebo umět něco udělat, vyrobit. Zkrátka vzdělanost a manuelní šikovnost národa je rozhodující veličinou pro prosperitu země. U nás se mi zdá, že všichni budem v blízké budoucnosti ovládat IT techniku, ale vše ostatní budou dělat cizinci a Češi budou úředníci, vojáci, policisti a děžurní!
08. 04. 2010 | 16:31

TAG Heuer watches napsal(a):

I do NOT ordered a and I don’t confirmed anything.I ony generate a kind of a account on your side, because I want to know with option I have by the payments.If I make the decision to order a Alain Silberstein watches.... I am interest in the Baume & Mercier watches. So please give me a special price and inform me I witch way it is possible to pay.
09. 04. 2010 | 03:59

Maurice Yaws napsal(a):

It is quite interesting http://www.eammarsolar.com and very useful. Thanks.
12. 08. 2010 | 09:26

Katka napsal(a):

Neni to nahodou tak, že inflace zvyšuje konkurenceschopnost země?Když mam 1 eur za 25 kč nebo za 30 tak je to rozdíl. Při vyšší inflaci je pro zahraniční odběratele naše zboží levnější. Tak by se měl a i obchodní bilance zlepšovat.. nebo si to nějak pletu? Díky za názor.
25. 10. 2010 | 11:11

Prearkalo napsal(a):

[url=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz]payday loans[/url] - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 01:35

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy