Španělská cementová bublina
Řadu let se ve Španělsku nafukovala úvěrová bublina. Úvěry šly hlavně do nemovitostí. Nyní na to ekonomika doplácí.
Od září 1997 do září 2007 rostl objem úvěrů ve španělské ekonomice průměrným tempem 17,55 procenta ročně. To odpovídá nárůstu na pětinásobek během deseti let. Během „čtyřletky“ 2004-07 rostl objem úvěrů dokonce 21,76% ročním tempem.
Zdroj: ECB
Vidíte tu hezkou úvěrovou bublinkou? Jako z učebnice.
Takovýto dluhový sprint má některé hezké důsledky: rychlý hospodářský růst, pokles nezaměstnanosti, zlepšení daňového inkasa... Ekonomika prosperuje, jenže jak dluhy běží kupředu dvojciferným tempem, úvěrová kvalita zůstává kdesi vzadu.
Dynamika růstu dluhů se začala zpomalovat již v roce 2006, kdy nastal inflexní bod: míra růstu začala zpomalovat. Zpomalení přešlo do nulového růstu v prosinci 2008 a potom plynule do poklesu.
Je zajímavé, že světová finanční krize na podzim 2008 se vlastně Španělska nijak znatelně nedotkla. Názory, že americká hypoteční krize se Španělsku vyhne, byly koneckonců správné – až na to, že Španělsko si vyrobilo svoji vlastní úvěrovou a nemovitostní krizi. Na vrcholu konjunktury představovalo stavebnictví ve Španělsku 10 % hrubého domácího produktu, dvojnásobný podíl ve srovnání s USA.
Španělská vášeň pro cihly a cement vedla ke klasické krizi z nadvýroby v tomto odvětví, která se přesunula do ostatních sektorů ekonomiky. Vznikl termín „la crisis del ladrillo“, tedy „krize z cihel“. Pár ilustrativních čísel: v roce 2007 se ve Španělsku spotřebovalo 225 tisíc tun cementu denně. V roce 2009 již jen 118 tisíc tun denně. A v lednu 2010 již jen necelých 79 tisíc tun denně. Pro srovnání, v lednu 2007 byla spotřeba dvaapůlkrát vyšší, ne, nebylo to kvůli počasí.
Spotřeba cementu je mimochodem zajímavá makroekonomická statistika sama o sobě. Španělské statistiky ukazují, že k poklesu došlo již na přelomu let 2007-08. Krize odvětví tedy šla odhadnout s předstihem, a také na ni někteří již tehdy poukazovali. (Nemusíme chodit daleko, ale nechci vypadat, jako že se moc chlubím.)
Zdroj: Agrupación de fabricantes de cemento en España
Poté následovala těžká hospodářská recese, vzestup nezaměstnanosti na úroveň blízkou 20 procentům, dvojciferný nárůst deficitu státního rozpočtu, zhoršení úvěrové kvality bank a jejich zisků, a tak dále. Španělský státní dluh se podle projekce Evropské centrální banky v roce 2011 zdvojnásobí oproti stavu z roku 2008.
Zdroj: ECB
Úvěrová dynamika má vždy poměrně dlouhou setrvačnost, takže nelze očekávat, že by španělské potíže byly vyřešeny brzy. Nemovitosti byly dlouhou dobu zdrojem hospodářského růstu, nyní bude na několik let platit přesný opak. Čas teprve ukáže, jak se španělský stát vypořádá s evropskou krizí veřejných financí.
Od září 1997 do září 2007 rostl objem úvěrů ve španělské ekonomice průměrným tempem 17,55 procenta ročně. To odpovídá nárůstu na pětinásobek během deseti let. Během „čtyřletky“ 2004-07 rostl objem úvěrů dokonce 21,76% ročním tempem.
spanelsko dluhy 1
Zdroj: ECB
Vidíte tu hezkou úvěrovou bublinkou? Jako z učebnice.
Takovýto dluhový sprint má některé hezké důsledky: rychlý hospodářský růst, pokles nezaměstnanosti, zlepšení daňového inkasa... Ekonomika prosperuje, jenže jak dluhy běží kupředu dvojciferným tempem, úvěrová kvalita zůstává kdesi vzadu.
Dynamika růstu dluhů se začala zpomalovat již v roce 2006, kdy nastal inflexní bod: míra růstu začala zpomalovat. Zpomalení přešlo do nulového růstu v prosinci 2008 a potom plynule do poklesu.
Je zajímavé, že světová finanční krize na podzim 2008 se vlastně Španělska nijak znatelně nedotkla. Názory, že americká hypoteční krize se Španělsku vyhne, byly koneckonců správné – až na to, že Španělsko si vyrobilo svoji vlastní úvěrovou a nemovitostní krizi. Na vrcholu konjunktury představovalo stavebnictví ve Španělsku 10 % hrubého domácího produktu, dvojnásobný podíl ve srovnání s USA.
Španělská vášeň pro cihly a cement vedla ke klasické krizi z nadvýroby v tomto odvětví, která se přesunula do ostatních sektorů ekonomiky. Vznikl termín „la crisis del ladrillo“, tedy „krize z cihel“. Pár ilustrativních čísel: v roce 2007 se ve Španělsku spotřebovalo 225 tisíc tun cementu denně. V roce 2009 již jen 118 tisíc tun denně. A v lednu 2010 již jen necelých 79 tisíc tun denně. Pro srovnání, v lednu 2007 byla spotřeba dvaapůlkrát vyšší, ne, nebylo to kvůli počasí.
Spotřeba cementu je mimochodem zajímavá makroekonomická statistika sama o sobě. Španělské statistiky ukazují, že k poklesu došlo již na přelomu let 2007-08. Krize odvětví tedy šla odhadnout s předstihem, a také na ni někteří již tehdy poukazovali. (Nemusíme chodit daleko, ale nechci vypadat, jako že se moc chlubím.)
cemento
Zdroj: Agrupación de fabricantes de cemento en España
Poté následovala těžká hospodářská recese, vzestup nezaměstnanosti na úroveň blízkou 20 procentům, dvojciferný nárůst deficitu státního rozpočtu, zhoršení úvěrové kvality bank a jejich zisků, a tak dále. Španělský státní dluh se podle projekce Evropské centrální banky v roce 2011 zdvojnásobí oproti stavu z roku 2008.
spanelsko dluhy 2
Zdroj: ECB
Úvěrová dynamika má vždy poměrně dlouhou setrvačnost, takže nelze očekávat, že by španělské potíže byly vyřešeny brzy. Nemovitosti byly dlouhou dobu zdrojem hospodářského růstu, nyní bude na několik let platit přesný opak. Čas teprve ukáže, jak se španělský stát vypořádá s evropskou krizí veřejných financí.