Zlý výrostek Hugo
Zlý výrostek Hugo. Divím se, že tak u nás dosud nikdo nepřezval venezuelského prezidenta Chavéze. Má totiž stigma marxisty, který horuje pro socialistickou revoluci. A to se neodpouští ani za světové hospodářské krize, když ke všemu ČSSR pěstovala masivní spolupráci s levicovými režimy či proudy Latinské Ameriky.
Právě slib pokračování cesty ke spravedlivějšímu zřízení pomohl Hugo Chavézovi k víkendovému znovuzvolení hlavou státu. Nesmírně bohatého na naftu, leč přesto obtíženého chudobou, jež je typická pro země jižně od Rio Grande.
Již čtvrtý triumf generála výsadkových vojsk, který se kdysi bezúspěšně pokusil o puč a proti němuž byl i neúspěšný převrat organizován, vyhrál na své poměry těsně. Pretendent sjednocené opozice Henrique Capriles získal 45 procent hlasů. Hlavně od středních a vyšších vrstev. Kdežto chudina upřednostnila předáka takzvané bolívarovské revoluce, jehož jinak při kampani vážně znevýhodnila léčba zhoubného nádoru.
Je obtížné neporozumět výsledku klání, jelikož poslední léta dochází ke sbližování ostří pomyslně rozevřených nůžek mezi tamějšími společenskými vrstvami. Výnosy z občas dost problematické těžby surovin umožnily nemalé sociální projekty pro nejubožejší, nezanedbatelnou se stala i prezidentem oblíbená protiimperialistická agitace. Spolem v posledku překrývají dojem ze závratné zločinnosti a korupce, pomalého růstu národního hospodářství, inflace, klientelismu nebo „odklánění“ petrodolarových proudů k nejasně stanoveným cílům.
Volební zprávy z Venezuely přirozeně nijak nepotěšily Washington. Kdo najisto radost ze skrutinia měl, komu se bezmála ze srdce odvalil balvan, bylo kubánské politické vedení. Havana má totiž s Caracasem nadstandardní vztahy a udává se, že jejich loňská obchodní výměna dosáhla výše 6 miliard amerických dolarů. Suma pak zahrnuje hlavně výhodný dovoz ropy a jejích odvozenin, které jsou pro režim bratří Castrů zásadní.
Skoro šedesátiletý Chávez získal dalších šest let v úřadu a slíbil být „lepším prezidentem“. Možná mínil být prezidentem doživotním, ale to je pouze dohad z povzdálí.
Krácený text zveřejnil deník E15
Právě slib pokračování cesty ke spravedlivějšímu zřízení pomohl Hugo Chavézovi k víkendovému znovuzvolení hlavou státu. Nesmírně bohatého na naftu, leč přesto obtíženého chudobou, jež je typická pro země jižně od Rio Grande.
Již čtvrtý triumf generála výsadkových vojsk, který se kdysi bezúspěšně pokusil o puč a proti němuž byl i neúspěšný převrat organizován, vyhrál na své poměry těsně. Pretendent sjednocené opozice Henrique Capriles získal 45 procent hlasů. Hlavně od středních a vyšších vrstev. Kdežto chudina upřednostnila předáka takzvané bolívarovské revoluce, jehož jinak při kampani vážně znevýhodnila léčba zhoubného nádoru.
Je obtížné neporozumět výsledku klání, jelikož poslední léta dochází ke sbližování ostří pomyslně rozevřených nůžek mezi tamějšími společenskými vrstvami. Výnosy z občas dost problematické těžby surovin umožnily nemalé sociální projekty pro nejubožejší, nezanedbatelnou se stala i prezidentem oblíbená protiimperialistická agitace. Spolem v posledku překrývají dojem ze závratné zločinnosti a korupce, pomalého růstu národního hospodářství, inflace, klientelismu nebo „odklánění“ petrodolarových proudů k nejasně stanoveným cílům.
Volební zprávy z Venezuely přirozeně nijak nepotěšily Washington. Kdo najisto radost ze skrutinia měl, komu se bezmála ze srdce odvalil balvan, bylo kubánské politické vedení. Havana má totiž s Caracasem nadstandardní vztahy a udává se, že jejich loňská obchodní výměna dosáhla výše 6 miliard amerických dolarů. Suma pak zahrnuje hlavně výhodný dovoz ropy a jejích odvozenin, které jsou pro režim bratří Castrů zásadní.
Skoro šedesátiletý Chávez získal dalších šest let v úřadu a slíbil být „lepším prezidentem“. Možná mínil být prezidentem doživotním, ale to je pouze dohad z povzdálí.
Krácený text zveřejnil deník E15