Tradiční české mediální nástiny událostí na Ukrajině, potažmo Krymu jsou čítankovým příkladem, jak důkladné opevnění si během desítek let zbudovala autorita zvaná Veličenstvo Jednostrannost či její věrný služebník Dvojí Metr. Prosazující se i tehdy, když existuje tisíc a jeden pádný důkaz, že situace je příliš komplikovaná na to, aby si vysloužila černobílá hodnocení. Karel Kryl zřejmě věděl, o čem také po Listopadu zpíval.

Uvedu dosti barvitý příklad. Minulý týden vynesl jeden mnohaletý zaměstnanec ČT neobvyklý informační trumf – vzbouřence na převážně rusofilním východě Ukrajinské republiky kritizoval věcně! Zdůraznil cosi ve smyslu, že povstalce na tamějších barikádách podněcuje i financuje Kreml. V pořádku, takovému podezření nutno popřát sluchu, Putinovi se zřejmě tyto separatistické figurky náramně hodí. Jenže proč dotyčný zpravodaj vynechal obdobnou charakteristiku stran jádra předchozích „prodemokratických lidumilů“ na Majdanu? A kterak to přijde, když už veřejnoprávně slýcháme „vše podstatné“, že opomněl, jak jsou si zmíněné bojůvky blízké také vizuálně…?

No dobrá, starého psa – ač si jeho prašiviny všímá stále víc diváků – novým trikům nenaučíš. Zafixoval si své cirkusové kousky ohledně Ukrajiny roku 2004, oplakal bleskovou porážku proamerické agrese Gruzínce Saakašviliho, mezi řádky dával znát zklamání, že zimní olympijské hry v Soči proběhly bez nového Beslanu (tudíž vytahoval „kausy“ místních záchodků) a měsíce otevřeně podporoval ozbrojený státní převrat proti legálně zvolenému prezidentu v Kyjevě.

Ani dál nemůže jinak. Angažovaně drží basu s těmi, kdo haraší protiruskými zbraněmi a sankcemi, přičemž se děsí dalšího západního skoku „ruského medvěda“. Zároveň snad ale ani netuší, že skutečně významní hráči pouze šlapou na plyn, aby zlepšili své vyjednávací pozice při brzkém licitování o nějakou formu rozdělení, řekněme federalizace nešťastné země. Acta est fabula. Kus je odehraný.


Glosu zveřejnily Britské listy