Opět krátký katolický insight, tentokrát k dnešní památce Panny Marie Guadalupské, která odkazuje na vůbec nejvýznamnější mariánské zjevení amerického prostředí, které ovlivnilo celý svět a stalo se univerzálním fenoménem.

Obecně vzato, tradice katolické církve je s mariánskými zjeveními spjata velmi silně. První zjevení Panny Marie se datuje někdy kolem roku čtyřicet našeho letopočtu, kdy se Panna Maria zjevila sv. Jakubovi během jeho misijní cesty na území dnešního Španělska, aby mu dodala odvahu. Vzhledem k tomu, že v té době Ježíšova matka byla patrně ještě na světě, jednalo se spíše o bilokaci, jak ji známe například z života velikého mystika a světce nešťastného 20. století svatého Patra Pia z Pieterciny.

Pomyslná zlatá éra mariánských zjevení začíná poměrně nedávno, v 19. století, patrně v reakci na rostoucí sekularismus, ateismus, racionalismus a všeobecný odpad od víry a morálky v západním prostředí.

Mezi suverénně nejvlivnější a nejslavnější zjevení té doby patří zjevení Panny Marie v Paříži Kateřině Labouré v roce 1830, při kterém Panna Maria představila světu tak zvanou zázračnou medailku, která změnila život už tisícům lidí a i já osobně s ní mám velmi silnou zkušenost.




Zjevení svaté Kateřině Labouré v Paříži je významné i teologicky, neboť zjevená zázračná medaile obsahuje nápis „Ó Maria, počatá bez hříchů, pros za nás, kteří se k Tobě utíkáme.“ O dvacet čtyři let později roku 1854 papež Pius IX. slavnostně vyhlásil dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie, které jsme slavili před čtyřmi dny, 8. prosince.

Teologickou podstatu dogmatu po čtyřech letech od jeho vyhlášení dále potvrdilo zjevení v Lurdech v roce 1858, kdy se Panna Maria představila právě jako Neposkvrněné početí.

Málokteré zjevení je tak prorocké jako zjevení Panny Marie ve Fatimě v roce 1917 na počátku století dvacátého. Jedná se o zjevení světového významu, které ovlivnilo celou církev, několik papežů a ještě po sto pěti letech se zdá býti mimořádně aktuální. Fatima varovala před Ruskem, které rozšíří bludy do celého světa, varovala před příchodem druhé, horší války, pokud se lidé neobrátí, předpovídala atentát na papeže, to všechno se zatím naplnilo.

Mariánská zjevení přichází v určitých dobových kontextech, vždy aktuálně jako duchovní lék pro svoji dobu. Mariánská úcta není herezí, neboť každé církví uznané zjevení odkazuje ke Kristu v tomto duchu: „konejte pokání a čiňte všechno, co Vám Kristus řekne“.

Nejinak tomu bylo i ve zjevení Panny Marie v mexickém Guadalupe. Tady se v šestnáctém století Panna Maria zjevila prostému indiánovi Juanovi Diegovi na kopci jako Svatá Maria, vždy Panna a Matka Boží, a požádala jej, aby vyřídil biskupovi, aby na tomto kopci byl k její cti postaven kostel a ona tak mohla projevovat své milosti. Při setkání s biskupem se na Juanově plášti zázračně objevil obraz snědé Panny Marie v modrém plášti stojící na půlměsíci, pokorně shlížející dolů. Biskup byl okamžitě přesvědčen a učinil vše, jak si Panna Maria přála.

Zjevení v Guadalupe přišlo po krvavých bojích mezi Španěly a Aztéky, které vedly k porážce Aztéků a zničení jejich kultu. Mariánské zjevení, jehož pověst se rychle rozšířila, mimořádným způsobem usnadnilo konverzi původního obyvatelstva k novému monoteistickému kultu: ke katolickému křesťanství.

Obraz Panny Marie Guadalupské svatého indiána Juana Diega se dochoval do dnešní doby a nepřestává udivovat. V minulém století proběhly nesčetné odborné analýzy obrazu, které přináší následující závěry: Obraz není vytvořen žádnou přírodní barvou, syntetické barvy v té doby neexistovaly. Pod mikroskopem nelze nalézt žádné tahy štětcem a obraz tedy nemůže být malbou. Co je ještě více fascinující, v očích Panny Marie lze při dostatečném zvětšení jasně rozpoznat několik postav, tak, jako by oko ctihodné Panny prostě zrcadlilo pozorovanou scénu, která se spolu s její postavou v jednu chvíli zázračně otiskla na nepříliš stabilní tkaninu agáve, která běžně vydrží tak sotva dvacet let. Nelze najít žádné rozumné vysvětlení, jakým způsobem obraz v 16. století vznikl a dodnes tak zůstává předmětem nejen údivu, ale i veliké úcty.

Tolik k dnešnímu méně známému mariánskému svátku. Mariánská zjevení nejsou samoúčelná, přicházejí v kontextu své doby, a pokud jsou pravdivá, jejich smysl je jediný: přivádět lidi ke Kristu a rozmnožovat víru. Panna Maria Guadalupská nás nepřestává udivovat a křesťanskou víru posiluje už po pět staletí.

Sancta Maria de Guadalupe, ora pro nobis.