Kdo tu škrtá matku? Stůj, zastavte všemi prostředky!
Z dílny ministerstva vnitra vyvstal návrh vyhlášky měnící současnou vyhlášku, kterou se provádí "zákon o matrikách, jménu a příjmení" s platností od 1. července 2023. Návrh je nyní v připomínkovém řízení.
Tato právní úprava počítá se vznikem nového formuláře, kterým je „rodný list pro rodiče stejného pohlaví“, kde se místo pojmů matka a otec objeví rodič a rodič. V jiných matričních tiskopisech se v případě potřeby počítá s přeškrtnutím matky a otce či náhradou slov „otec“ a „matka“ za „otec/rodič“ a „matka/rodič“.
Kdysi jsme v konzervativních kruzích žertovali, kdy i do našich končin dorazí onen „rodič 1“ a „rodič 2“ a ejhle, je to tady. Ale pozor! Za touto zdánlivě bezvýznamnou úředničinou stojí rafinovaná a nebezpečná snaha přehodnotit postoj k rodičovství, k roli otce, k roli matky. Otec je muž a matka je žena! Úmluva o právech dítěte říká, že dítě má právo znát své rodiče. Mými rodiči budou vždy můj otec a má matka, nikoliv například dva muži (nebo tři muži či dva muži a jedna žena), kteří se prostě rozhodli, že jsou a budou mými rodiči.
Fascinuje mne krása genealogických stromů, kde ze dvou hlavních tepen – z tepny matky a z tepny otce – se rozvíjí nekonečné kořeny, jež s narůstající hloubkou rostou do stále větší šíře, celé generace, staletí, tisíciletí zpět do minulosti. Tyto vyživující tepny života, ze kterých vznikáme, rosteme a jsme, nikdo, nikdy a žádným způsobem nemůže přetnout. Toto jsou prostě nerozrušitelné vazby!
Kdo se domnívá, že se rodičem prostě stane zápisem do vhodného formuláře rodného listu, hluboce se mýlí. Matku nelze škrtnout, mohou se o to snažit marxisti, komunisti a jiní pomatenci, ale matka bude stále matkou. Matka patří k dítěti a dítě k matce.
Ano, zcela jistě existují bolestivé situace, kdy je dítě odkopnuté vlastním otcem i matkou a je třeba hledat v této situaci pro dítě jiné způsoby ochrany, je třeba ovšem připomenout, že kromě situací mimořádných existují především situace řádné! V situaci řádné patří dítě k matce a otci. Nikdo nesmí vytvářet takový institucionální a právní rámec, ve kterém je rodičovství záležitostí pouhého chtění.
Aliance pro rodinu celkem trefně připomíná, že dítě je „něco, co si nelze koupit“. Je v tom veliká pravda. Jsou skutečně věci, které nás hluboce přesahují a básnicky popsáno "patří do sféry božského". Máme možnost využít svůj plodivý potenciál, ale nepřísluší nám zasahovat do velikého tajemství vzniku lidského života. Pokud existuje něco jako božství, kde jinde se manifestuje tak markantně, jako v temnotě ženského lůna, kde dokonalá souhra miliard molekulárních interakcí modeluje v božské choreografii nového člověka. Je to muž a žena, komu je svěřena kreativní moc tento božský tanec rozehrát.
Jsou „velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí,“ zpíval ostravský bard ve svých ještě mistrných časech. Jsou veliká tajemství člověka, veliké danosti tohoto světa, do něhož jsme byli vrženi. Dítě vzniká z otce a z matky.
I kdyby žádný osobní Bůh neexistoval, i kdyby neexistovalo nic jako božský zákon, odmítám žít v experimentální společnosti, která během pár desetiletí převrhne vše, co kdy lidem bylo svaté, a zvědavě bude vyčkávat, jak to celé dopadne.
Teď je čas mluvit, teď je čas křičet, teď je čas vzpouzet se. Jinak se ocitneme všichni v humanisticky vybíleném liberálním pekle spolu s progresivisty nejhrubšího zrna, kde i fyzikální zákony budou ohýbány podle společenské poptávky.
https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCNVJ2E26/
+ ještě geniální článek pana doktora Honzáka: Děloha není futrál na dítě
Tato právní úprava počítá se vznikem nového formuláře, kterým je „rodný list pro rodiče stejného pohlaví“, kde se místo pojmů matka a otec objeví rodič a rodič. V jiných matričních tiskopisech se v případě potřeby počítá s přeškrtnutím matky a otce či náhradou slov „otec“ a „matka“ za „otec/rodič“ a „matka/rodič“.
Kdysi jsme v konzervativních kruzích žertovali, kdy i do našich končin dorazí onen „rodič 1“ a „rodič 2“ a ejhle, je to tady. Ale pozor! Za touto zdánlivě bezvýznamnou úředničinou stojí rafinovaná a nebezpečná snaha přehodnotit postoj k rodičovství, k roli otce, k roli matky. Otec je muž a matka je žena! Úmluva o právech dítěte říká, že dítě má právo znát své rodiče. Mými rodiči budou vždy můj otec a má matka, nikoliv například dva muži (nebo tři muži či dva muži a jedna žena), kteří se prostě rozhodli, že jsou a budou mými rodiči.
Fascinuje mne krása genealogických stromů, kde ze dvou hlavních tepen – z tepny matky a z tepny otce – se rozvíjí nekonečné kořeny, jež s narůstající hloubkou rostou do stále větší šíře, celé generace, staletí, tisíciletí zpět do minulosti. Tyto vyživující tepny života, ze kterých vznikáme, rosteme a jsme, nikdo, nikdy a žádným způsobem nemůže přetnout. Toto jsou prostě nerozrušitelné vazby!
Kdo se domnívá, že se rodičem prostě stane zápisem do vhodného formuláře rodného listu, hluboce se mýlí. Matku nelze škrtnout, mohou se o to snažit marxisti, komunisti a jiní pomatenci, ale matka bude stále matkou. Matka patří k dítěti a dítě k matce.
Ano, zcela jistě existují bolestivé situace, kdy je dítě odkopnuté vlastním otcem i matkou a je třeba hledat v této situaci pro dítě jiné způsoby ochrany, je třeba ovšem připomenout, že kromě situací mimořádných existují především situace řádné! V situaci řádné patří dítě k matce a otci. Nikdo nesmí vytvářet takový institucionální a právní rámec, ve kterém je rodičovství záležitostí pouhého chtění.
Aliance pro rodinu celkem trefně připomíná, že dítě je „něco, co si nelze koupit“. Je v tom veliká pravda. Jsou skutečně věci, které nás hluboce přesahují a básnicky popsáno "patří do sféry božského". Máme možnost využít svůj plodivý potenciál, ale nepřísluší nám zasahovat do velikého tajemství vzniku lidského života. Pokud existuje něco jako božství, kde jinde se manifestuje tak markantně, jako v temnotě ženského lůna, kde dokonalá souhra miliard molekulárních interakcí modeluje v božské choreografii nového člověka. Je to muž a žena, komu je svěřena kreativní moc tento božský tanec rozehrát.
Jsou „velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí,“ zpíval ostravský bard ve svých ještě mistrných časech. Jsou veliká tajemství člověka, veliké danosti tohoto světa, do něhož jsme byli vrženi. Dítě vzniká z otce a z matky.
I kdyby žádný osobní Bůh neexistoval, i kdyby neexistovalo nic jako božský zákon, odmítám žít v experimentální společnosti, která během pár desetiletí převrhne vše, co kdy lidem bylo svaté, a zvědavě bude vyčkávat, jak to celé dopadne.
Teď je čas mluvit, teď je čas křičet, teď je čas vzpouzet se. Jinak se ocitneme všichni v humanisticky vybíleném liberálním pekle spolu s progresivisty nejhrubšího zrna, kde i fyzikální zákony budou ohýbány podle společenské poptávky.
https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCNVJ2E26/
+ ještě geniální článek pana doktora Honzáka: Děloha není futrál na dítě