Slávii zdar, zdar, zdar!
U nás v rodině se vždy fandilo Slavii a já v tom pokračuji. Jelikož jsem věčný optimista, snažím se najít něco pozitivního i na její současné situaci. Co to může být? Těch věcí je více.
Zaprvé, možná je krachu Slavie zapotřebí k tomu, aby i v hospodách IV. cenové skupiny bylo jasno, jak na tom naše společnost je. Neprůhledné vlastnické struktury, zejména možnost vlastnit listinné akcie na majitele (Česko je dovoluje jako jediná země vedle Marshallových ostrovů a Nauru), přivedly náš stát i Slavii tam, kde jsou: k vytunelování. A zatímco v hospodách nikomu nevadí, že vláda např. obchází zákon o zákazu privatizace Letiště Praha a připravuje jeho vytunelování vytvořením jakéhosi aeroholdingu, tak hrozba zániku Slavie by už vadit mohla všem. Jako lidovec jsem hrdý na to, že KDU-ČSL dlouhodobě upozorňuje jak na rakovinu akcií na držitele, tak na tunelářská i bezpečnostní rizika toho, jak kolem pražského letiště krouží supi ze stran současné vládní koalice.
Zadruhé, vznikla občanská iniciativa k záchraně: občanské sdružení fanoušků SK Slavia Praha je připraveno ujmout se správy klubu a dát dohromady 40 milionů korun ročně na jeho provoz (na obdobném principu funguje např. slavný Arsenal - a zjevně to jde skvěle). Konečně lidé berou pozitivně věci do vlastních rukou a napravují škody po tunelářích. Je mi líto chování slávistických chuligánů při utkání s Olomoucí, ale na slušných slávistech a jejich záchranné akci je třeba ocenit, že se nezištně zasazují o dobrou věc. Vyhovuje to mé představě o fungování společnosti na principu subsidiarity: řešit věci co nejvíce na úrovni rodiny či občanských iniciativ, teprve poté v obci, kraji či státu. Potřebujeme proto silnou, hodnotově orientovanou středovou politiku, ne situaci, kdy středové strany paběrkují okolo hranice 5 %.
Konečně navrhuji tým Slavie Praha na cenu fair-play: v poměrech, kde se vše měří penězi a výkonem, je mužstvo hrající profesionální fotbal čtyři měsíce bez odměny vzorem pro společnost, ukázkou, že v životě nejde jen o peníze. Věřím, že to nakonec dobře dopadne a že z „údolí stínů“ vyjde posílena jak naše středová politika, tak i červenobílí fotbalisté. Oběma přeji zdar, zdar, zdar!
Psáno pro Lidové noviny
Zaprvé, možná je krachu Slavie zapotřebí k tomu, aby i v hospodách IV. cenové skupiny bylo jasno, jak na tom naše společnost je. Neprůhledné vlastnické struktury, zejména možnost vlastnit listinné akcie na majitele (Česko je dovoluje jako jediná země vedle Marshallových ostrovů a Nauru), přivedly náš stát i Slavii tam, kde jsou: k vytunelování. A zatímco v hospodách nikomu nevadí, že vláda např. obchází zákon o zákazu privatizace Letiště Praha a připravuje jeho vytunelování vytvořením jakéhosi aeroholdingu, tak hrozba zániku Slavie by už vadit mohla všem. Jako lidovec jsem hrdý na to, že KDU-ČSL dlouhodobě upozorňuje jak na rakovinu akcií na držitele, tak na tunelářská i bezpečnostní rizika toho, jak kolem pražského letiště krouží supi ze stran současné vládní koalice.
Zadruhé, vznikla občanská iniciativa k záchraně: občanské sdružení fanoušků SK Slavia Praha je připraveno ujmout se správy klubu a dát dohromady 40 milionů korun ročně na jeho provoz (na obdobném principu funguje např. slavný Arsenal - a zjevně to jde skvěle). Konečně lidé berou pozitivně věci do vlastních rukou a napravují škody po tunelářích. Je mi líto chování slávistických chuligánů při utkání s Olomoucí, ale na slušných slávistech a jejich záchranné akci je třeba ocenit, že se nezištně zasazují o dobrou věc. Vyhovuje to mé představě o fungování společnosti na principu subsidiarity: řešit věci co nejvíce na úrovni rodiny či občanských iniciativ, teprve poté v obci, kraji či státu. Potřebujeme proto silnou, hodnotově orientovanou středovou politiku, ne situaci, kdy středové strany paběrkují okolo hranice 5 %.
Konečně navrhuji tým Slavie Praha na cenu fair-play: v poměrech, kde se vše měří penězi a výkonem, je mužstvo hrající profesionální fotbal čtyři měsíce bez odměny vzorem pro společnost, ukázkou, že v životě nejde jen o peníze. Věřím, že to nakonec dobře dopadne a že z „údolí stínů“ vyjde posílena jak naše středová politika, tak i červenobílí fotbalisté. Oběma přeji zdar, zdar, zdar!
Psáno pro Lidové noviny