Nedávné výroky prezidenta republiky Miloše Zemana k řešení protiprávní anexe Krymu Ruskem, pronesené v Radě Evropy 10.10.2017 (např. zde) byly dostatečně komentovány z hlediska zahraničně-politického (např. zde) i z hlediska ústavních pravomocí prezidenta (např. zde). Pozornosti by ale neměl uniknout Zemanův komentář, že jde o jeho soukromý názor (zde), protože to vypovídá o jeho schopnosti vykonávat funkci prezidenta.

Nešlo o bonmot. Prezident ke svým výrokům o Krymu řekl, že jde o jeho osobní názor. Nabízejí se tedy tyto otázky: může prezident republiky vyjadřovat své odlišné osobní názory ve věcech, týkajících se jeho pravomocí, zejména když „zastupuje stát navenek“ (čl. 63 ústavy)? Byl snad prezident pozván do Rady Evropy jako soukromá osoba (platil si tedy náklady na cestu sám), anebo jako hlava státu? Záporná odpověď je nasnadě. Jako bývalý velvyslanec u Rady Evropy a současný europoslanec vím, že před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (podobně jako před plénem Evropského parlamentu) nemluví prezidenti z titulu své moudrosti, tedy jako soukromá osoba, ale z titulu své funkce jako hlava státu. Nic na tom nemění ani skutečnost, že prezident k projevu dodá, že vyjadřuje svůj soukromý názor. Stále platí, že „zastupuje stát navenek“. Mimochodem je také zajímavé, že prezident řekl, že šlo o jeho osobní názor, ale už nedodal, že tento názor odporuje zahraniční politice jeho země.

Není-li prezident schopen chápat, že před grémiem, jako je Parlamentní shromáždění Rady Evropy, nemluví ani vteřinu jako soukromá osoba, ale že zastupuje stát, že v diplomacii „slova znamenají činy“, pak je načase aplikovat čl. 66 ústavy. Podle něho: „…nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády“.

Jistě, existuje alternativa sankcionovat ho za „hrubé porušení Ústavy“ – zastupování státu v rozporu se státní zahraniční politikou – ústavní žalobou. Tu může Senát se souhlasem Poslanecké sněmovny PČR podat proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu dle čl. 65 ústavy. Mám však za to, že čl. 65 o velezradě by měl být namířen na vědomé jednání. Pro případy selhání podstatných kognitivních schopností prezidenta je čl. 66 nejen vhodnější, ale i šetrnější k důstojnosti úřadu prezidenta republiky (pokud ještě po Klausovi a Zemanovi nějaká zbyla).