Co má společného Bém, Janoušek a návštěva eurokomisařů
Pokud ani události minulého týdne neprobudily našince z letargie, tak už nevím, co by to probuzení mohlo způsobit. To se musí objevit nový Palach?
Začalo to zveřejněnými odposlechy Béma a Janouška. Ta kauza klade řadu otázek. (1) V jiné než banánové republice by Bém okamžitě rezignoval na poslanecký mandát (jenže tím by přišel o imunitu, kterou bude teď hodně potřebovat), už nás, kde jsme zvyklí vidět i bývalého premiéra běhat nahého po pozemcích Berlusconiho, to ale očekávat nelze. Vzpomínáte, proč nedávno musel rezignovat německý prezident? Když si člověk čte o těch desetitisícových částkách (v Kč!), tak to srovnávat s našimi poměry nelze. (2) Jakou náhodou se odposlechy BIS dostaly do rukou ABL, jde vůbec o odposlechy BIS, anebo o nějakou sofistikovanou bártovinu? (3) Jaké další odposlechy jsou připraveny ke zveřejnění? (4) Proč se ten přepis objevil právě teď? (5) Jak to, že před pár lety nikoho nezajímalo, že noviny řadu měsíců přinášely informace o kauze Čunek, jež pocházely jen a jen z neveřejných vyšetřovacích spisů policie a státního zastupitelství, ale v případu Bém-Janoušek nás to najednou vzrušuje?
V tomto týdnu si také hned dva eurokomisaři udělali čas, aby si vzali na paškál našeho premiéra. Shodou okolností současně podal demisi ministr resortu, který byl eurokomisaři nejvíce kritizován, důvodem k této rezignaci „samozřejmě“ nebyla ale neschopnost čerpat eurofondy, ale nesouhlas s dalšími škrty v rozpočtu ministerstva, naordinované ministrem financí. Za normálních okolností, když si udělá jeden jediný eurokomisař čas k návštěvě některé země, tak je to přinejmenším událost měsíce, zde to byli komisaři hned dva. Řeč byla o akčních plánech v oblasti kontroly a auditu hospodaření s fondy, které je třeba realizovat v řádu měsíců. V záplavě diplomatických obecných vět na tiskové konferenci zazněla slova těžkého kalibru: čistí plátci (ti, kdo do rozpočtu EU více přispívají, než z něj berou) musejí mít jistotu, že země jako Česká republika jsou schopny řádně z fondů čerpat. Přeloženo: Česko není schopno čerpat řádně, kontrolní mechanismy (zejména ministerstvo financí) selhávají. Ještě jinak přeloženo: náš stát není schopen plnit své elementární rozpočtové funkce? Tak toto je práce „vlády rozpočtové odpovědnosti“ a nejlepšího ministra financí?
Obě události čtěme v kontextu: jak by mohlo Česko být schopno řádně používat evropské prostředky, když na ně číhají Janouškové, Bémové a jejich chobotnice?
Začalo to zveřejněnými odposlechy Béma a Janouška. Ta kauza klade řadu otázek. (1) V jiné než banánové republice by Bém okamžitě rezignoval na poslanecký mandát (jenže tím by přišel o imunitu, kterou bude teď hodně potřebovat), už nás, kde jsme zvyklí vidět i bývalého premiéra běhat nahého po pozemcích Berlusconiho, to ale očekávat nelze. Vzpomínáte, proč nedávno musel rezignovat německý prezident? Když si člověk čte o těch desetitisícových částkách (v Kč!), tak to srovnávat s našimi poměry nelze. (2) Jakou náhodou se odposlechy BIS dostaly do rukou ABL, jde vůbec o odposlechy BIS, anebo o nějakou sofistikovanou bártovinu? (3) Jaké další odposlechy jsou připraveny ke zveřejnění? (4) Proč se ten přepis objevil právě teď? (5) Jak to, že před pár lety nikoho nezajímalo, že noviny řadu měsíců přinášely informace o kauze Čunek, jež pocházely jen a jen z neveřejných vyšetřovacích spisů policie a státního zastupitelství, ale v případu Bém-Janoušek nás to najednou vzrušuje?
V tomto týdnu si také hned dva eurokomisaři udělali čas, aby si vzali na paškál našeho premiéra. Shodou okolností současně podal demisi ministr resortu, který byl eurokomisaři nejvíce kritizován, důvodem k této rezignaci „samozřejmě“ nebyla ale neschopnost čerpat eurofondy, ale nesouhlas s dalšími škrty v rozpočtu ministerstva, naordinované ministrem financí. Za normálních okolností, když si udělá jeden jediný eurokomisař čas k návštěvě některé země, tak je to přinejmenším událost měsíce, zde to byli komisaři hned dva. Řeč byla o akčních plánech v oblasti kontroly a auditu hospodaření s fondy, které je třeba realizovat v řádu měsíců. V záplavě diplomatických obecných vět na tiskové konferenci zazněla slova těžkého kalibru: čistí plátci (ti, kdo do rozpočtu EU více přispívají, než z něj berou) musejí mít jistotu, že země jako Česká republika jsou schopny řádně z fondů čerpat. Přeloženo: Česko není schopno čerpat řádně, kontrolní mechanismy (zejména ministerstvo financí) selhávají. Ještě jinak přeloženo: náš stát není schopen plnit své elementární rozpočtové funkce? Tak toto je práce „vlády rozpočtové odpovědnosti“ a nejlepšího ministra financí?
Obě události čtěme v kontextu: jak by mohlo Česko být schopno řádně používat evropské prostředky, když na ně číhají Janouškové, Bémové a jejich chobotnice?