Falešná, ale opravdu falešná a prázdná, to měl by o petici ODS proti euru „Pro korunu“ říci zakladatel této strany Václav Klaus. To proto, že volby do Evropského parlamentu nemají na naši měnu – korunu či euro – v podstatě žádný vliv.

ODS zapojila do eurovolební kampaně petici Pro korunu, v níž žádá, aby vláda vyjednala trvalou výjimku ze závazku přijmout společnou evropskou měnu – euro. Nebudu zde řešit otázku, zda euro ano, či ne. Zde se chci jen podívat na kontext té petice.

Zaprvé, ptejme se na (ne)výhodnost přijetí eura ekonomů, podnikatelských a spotřebitelských svazů, ne lidí na ulici, z nichž mnozí nemají potřebné ekonomické znalosti, aby mohli tak složitou otázku posoudit. Podle mě to mají chladně a pragmaticky vyřešit odborníci a to řešení má být prosté ideologických nánosů. Pokud z otázky eura uděláme emoční záležitost na úrovni fandění ve fotbale či hokeji, tak rozhodnutí v té věci pro nás výhodné nebude. Strašením z integrace do EU a ideologicky nesmyslnými akty vůči EU (např. zbytečná výjimka z Listiny základních práv EU) nás ODS zásobovala dříve, zaplaťpánbůh, že tato epocha je snad již minulostí.

Zadruhé, ODS s tou peticí přichází jako se součástí své eurovolební kampaně. Co ale může poslanec Evropského parlamentu na našem odloženém závazku přijmout euro změnit? Vůbec nic. Splnění tohoto závazku je především v českých rukou: (1) nejprve musíme splnit tzv. konvergenční kritéria a poté (2) musíme projevit vůli euro získat. Teprve pak o tom začne jednání s orgány EU, kde Evropský parlament je jen konzultován, ale o věci nikterak nerozhoduje. Chce-li totiž ODS trvalou výjimku, chce nový protokol ke Smlouvě o fungování EU, protokol podobný těm, jaký mají Spojené království či Dánsko. Jelikož měnová politika patří do III. části této Smlouvy, je možno k přijetí takového protokolu využít tzv. zjednodušený postup změny Smluv podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o EU, který Evropskému parlamentu přisuzuje pouhou konzultativní roli, jejíž výsledek nikoho nezavazuje. (Pokud někdo pochybuje o tom, že přijetí eura nemůže být členskému státu vnuceno, ať či přečte pozorně čl. 140 odst. 3 SFEU [„… stanoví Rada … hlasy členských států, jejichž měnou je euro, a dotyčného členského státu … přepočítací koeficient …] či preambuli protokolu č. 16 o Dánsku [„… než tento stát odvolá výjimku“] apod.).

Konečně splnění konvergenčních kritérií je v případě ČR poměrně daleká budoucnost, rozhodně ne otázka nejbližších necelých čtyř let, na něž má mandát současná česká vláda, která by o přijetí eura mohla rozhodnout. Proto se tato záležitost nedostane v nejbližším pětiletém období, jehož se eurovolby týkají, ani na stůl poslanců Evropského parlamentu.

Sečteno a podtrženo, petice ODS balamutí veřejnost, když se tváří, že přijetí eura je agenda, kterou budou řešit ti europoslanci, které budeme volit 23. a 24. května 2014. Spojovat tedy otázku přijetí eura s volbami do Evropského parlamentu je mimo mísu; to ovšem neznamená, že takový populismus nepřinese hlasy zmanipulovaných voličů. A kvůli nim to ODS dělá.