Zní to jako fráze, že o svobodu a demokracii je třeba neustále bojovat. Občas se ráda připomíná smutná úloha mlčící většiny v dějinách.

Mlčící většina by se právě teď měla ozvat k obraně svobody médií, právě totiž probíhá boj o další charakter České televize.

Pokolikáté už? Boj o objektivitu veřejnoprávního televizního zpravodajství v roce 2015 (to už je zhruba třetí vlna pokusů o ovlivnění tohoto média) již delší dobu probíhá v tichosti. Prezident Zeman mu ale řádně přidal na hlasitosti výrokem o tom, že Česká televize neplní veřejnoprávní poslání, její zpravodajství je neobjektivní, a proto by občané měli mít možnost koncesionářské poplatky dávat na jiné účely. O vztahu pana prezidenta k médiím není třeba nic vyprávět. Objektivně vzato, zpravodajství ČT jistě není jako CNN či BBC. Občas se člověk také nemůže ubránit dojmu, že si ČT v rámci přitahování diváků osvojila i některé bulvární prvky. Přesto je útok na zpravodajství ČT, které se těší důvěře 64% diváků, nebezpečná věc. Musíme ho číst nejméně ve čtyřech aspektech.

Zaprvé, blíží se volby do Rady ČT, její členy nyní volí Poslanecká sněmovna. Prezident může mít v tomto ohledu své plány… Ostatně demonstrace některých velmi podivných lidí na zasedáních Rady ČT hovoří samy za sebe.

Zadruhé, pokračuje proces berlusconizace českých médií, tj. jejich propojování s konkrétními magnáty, politiky a stranami. Útok na objektivitu zpravodajství veřejnoprávní televize a na koncesionářské poplatky směřuje k oslabení její důvěryhodnosti v očích diváků: právě objektivita je přece to, co mají dostávat za koncesionářské poplatky a tuto objektivitu už v žádném jiném médiu nenajdete a ani nemůžete požadovat. Komerční média jí v popisu práce nemají

Zatřetí – a v tom vidím hlavní důvod prezidentova útoku – jde hlavně o zpravodajství zahraniční, jmenovitě o informování o ukrajinské krizi. Výroky pana prezidenta se – diplomaticky řečeno – nekryjí s informacemi ČT, je to tudíž ČT, kdo je dle prezidenta neobjektivní. Střed vesmíru je přece znám.

Konečně nemohu ovšem vyloučit ani velmi nízký důvod prezidentova útoku – obyčejnou pomstu za pozornost, kterou ČT věnovala Zemanově trapné dehonestaci Ferdinanda Peroutky. ČT se bohužel ukázala nezávislá až příliš a na pokusu celou trapnost zaretušovat nespolupracovala.

ČT dostává opakovaně stížnosti na zahraniční zpravodajství. Asi by bylo dobré, aby spokojená mlčící většina občanů svoje mlčení prolomila a dala svoji spokojenost - třeba dopisem - najevo. Stejně tak není vůbec jedno, kdo bude zvolen do Rady ČT, toto všechno se ve skrytém boji o moc prolíná. Jde o tuhý mocenský zápas o charakter našeho státu – a veřejnoprávní médium leží přímo v jeho středu. Prosím tedy vážené zástupce mlčící většiny, aby přestali mlčet podle oblíbeného hesla: „Ti spokojení nikdy nepíšou“.