Všichni za jednoho – Jiří Drahoš na Hrad
Pro všechny, kdo si nepřejí současného prezidenta na Hradě, skončilo první kolo lépe, než doufali. Obezřetnost a angažovanost po nejbližších deset dnů je ale urgentní.
Opakovat důvody, proč by současný prezident neměl v této funkci pokračovat, je nošení dříví do lesa. A pokud je významná část voličů odolná vůči dlouhému seznamu jeho prohřešků či činů vlastizrádné povahy (např. snaha o faktickou změnu výsledků předchozích parlamentních voleb podporou puče proti předsedovi vítězné strany B. Sobotkovi), pak i to je částečně výsledkem jeho působení coby relativizátora práva, etiky a slušnosti.
Odmítám úvahy o tom, že kdybychom bývali všichni hlasovali pragmaticky, mohli jsme již mít Jiřího Drahoše na Hradě. Nemám rád generálství po bitvě. Navíc můžeme totiž stejně tak tvrdit, že kdybychom si všichni racionálně porovnali seznam prezidentských pravomocí a profily kandidátů, měli jsme již v prvním kole zvolit za prezidenta Pavla Fischera.
Za důležité považuji to, že v prvním kole jsme se zachovali jako svobodní občané, volili jsme podle svého přesvědčení. To vytvořilo prostor pro spoustu nadšenecké politické aktivity ve společnosti. To je něco, co naše politika, která navenek vypadá jako pouhé politikaření, potřebuje jako sůl. Bylo by skvělé, kdyby alespoň část podporovatelů jiných kandidátů teď ještě po deset dnů napřela své úsilí na podporu Jiřího Drahoše.
Zemanovy lejnomety už začaly pracovat na plné obrátky. I když jsme to všichni čekali, nemohu popřít, že jejich schopnost útočit na nejnižší lidské emoce a manipulovat iracionálně strachem je vysoká. Ale u každé takové zprávy si má člověk říci spolu se starými Římany: cui bono – komu to prospívá? Jak to, že se to dozvídáme až teď? Jediným receptem na tuto žumpu je ignorovat ji.
Chci poděkovat pánům Fischerovi, Horáčkovi a Hilšerovi za důstojnou kampaň a následnou podporu Jiřího Drahoše. Touto podporou šli nám ostatním vzorem. Neboť teď platí „všichni za jednoho“ - Drahoš na Hrad. A věřím, že poté bude pro vítěze platit (na rozdíl od současnosti) „jeden za všechny“. Na prezidenta – sjednotitele čeká naše země jako poušť na rosu.
Opakovat důvody, proč by současný prezident neměl v této funkci pokračovat, je nošení dříví do lesa. A pokud je významná část voličů odolná vůči dlouhému seznamu jeho prohřešků či činů vlastizrádné povahy (např. snaha o faktickou změnu výsledků předchozích parlamentních voleb podporou puče proti předsedovi vítězné strany B. Sobotkovi), pak i to je částečně výsledkem jeho působení coby relativizátora práva, etiky a slušnosti.
Odmítám úvahy o tom, že kdybychom bývali všichni hlasovali pragmaticky, mohli jsme již mít Jiřího Drahoše na Hradě. Nemám rád generálství po bitvě. Navíc můžeme totiž stejně tak tvrdit, že kdybychom si všichni racionálně porovnali seznam prezidentských pravomocí a profily kandidátů, měli jsme již v prvním kole zvolit za prezidenta Pavla Fischera.
Za důležité považuji to, že v prvním kole jsme se zachovali jako svobodní občané, volili jsme podle svého přesvědčení. To vytvořilo prostor pro spoustu nadšenecké politické aktivity ve společnosti. To je něco, co naše politika, která navenek vypadá jako pouhé politikaření, potřebuje jako sůl. Bylo by skvělé, kdyby alespoň část podporovatelů jiných kandidátů teď ještě po deset dnů napřela své úsilí na podporu Jiřího Drahoše.
Zemanovy lejnomety už začaly pracovat na plné obrátky. I když jsme to všichni čekali, nemohu popřít, že jejich schopnost útočit na nejnižší lidské emoce a manipulovat iracionálně strachem je vysoká. Ale u každé takové zprávy si má člověk říci spolu se starými Římany: cui bono – komu to prospívá? Jak to, že se to dozvídáme až teď? Jediným receptem na tuto žumpu je ignorovat ji.
Chci poděkovat pánům Fischerovi, Horáčkovi a Hilšerovi za důstojnou kampaň a následnou podporu Jiřího Drahoše. Touto podporou šli nám ostatním vzorem. Neboť teď platí „všichni za jednoho“ - Drahoš na Hrad. A věřím, že poté bude pro vítěze platit (na rozdíl od současnosti) „jeden za všechny“. Na prezidenta – sjednotitele čeká naše země jako poušť na rosu.