Když přednesl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker svůj projev o stavu Evropské unie, jeho tón byl velmi odlišný od toho, který jsme vyslechli minulý rok. Hovořil o silné a jednotné Evropě, v níž by si měli být všichni občané rovni. Česká média, i díky vyjádřením mnohých europoslanců, ale ovládlo množství kakaa v čokoládě. A ten pro nás nejrelevantnější vzkaz zůstal nepovšimnutě v pozadí.

V diskuzi kolem dvojí kvality potravin a kakaa, jakkoliv otázek podstatných a především populárních, totiž úplně zapadá to nejdůležitější. Junckerův projev byl ve vztahu ke střední a východní Evropě, a tudíž i k České republice, konstruktivně vstřícný až strategický. Natáhl k nám ruku a připravil základy mostu k epicentru Evropské unie. Nevymezoval žádnými způsoby eurozónu ke státům, v nichž se eurem neplatí. Naopak dal najevo, že se má počítat se všemi členskými zeměmi, které mají chuť se společné měnové unie účastnit.

Juncker rovněž nastínil hlavní směry, kterými by se měla reformovat eurozóna. Nejde o mezivládní změny, na které se chystá francouzský prezident Emmanuel Macron či německá kancléřka Angela Merkelová a které by otěže nechaly právě v jejich rukou. Jedná se o změny již stávajících evropských institucí. V projevu se tak objevil náznak reformy, která by mohla otevřít dveře k euru i České republice tak, jak o tom mimo jiné mluví i volební program favorita parlamentních voleb ANO. Samozřejmě, že záleží na tom, jak bude reforma v detailu vypadat. Ale rozhodně bychom se jí měli účastnit, abychom si podrželi, a hlavně posílili své místo v jednotné Unii.

Všechno výše zmíněné však v České republice zapadá. Důvod může být v celkové chuti Junckera spíše kritizovat i v atraktivnosti problematiky dvojí kvality potravin. Kakao tak zastínilo dokonce i fakt, že se změnil Junckerův přístup k migraci. Je rozumnější a odpovídá tomu, po čem jsme volali - po dohodách se třetími zeměmi o tlumení migrace, po návratové politice i po pomoci skutečně potřebným prostřednictvím legálního řízeného a kontrolovaného přesídlování lidí.

Měli bychom se zaměřovat i na tato pozitivní sdělení, kterých bylo v úterním projevu dost. Měli bychom umět tyto změny a posuny v přístupu předsedy Komise ocenit, přestat s hnidopišstvím a s nesmyslnými debatami o hordách migrantů, které k nám Brusel údajně zve. To již totiž dávno není pravda, protože se to povedlo mnohým, včetně kritizované Merkelové, zkorigovat. Musíme začít konstruktivně přemýšlet o tom, jak navržené reformy spoluvytvářet, jak se dostat do centra dění. V našem zájmu totiž je, abychom u takto důležitých změn byli.

Pokud nebudeme, je možné, že nám ujede vlak. A bohužel vyjádření českých politiků, nebo dokonce jejich absence, u takto klíčových záležitostí ukazují spíše na to, že ve vlaku nejsme. Nebo že váháme na schůdcích a ládujeme se čokoládou z nádražáckého bufetu.