Vláda ČR se znovu pokusí dohodnout na osobě eurokomisaře. Zdá se, že v jednáních představitelů politických stran zatím dominovaly partajní linie, případně osobní preference či animozity. Jakého člověka ale hledáme z pohledu státního zájmu? Podle mého názoru takového, který má šanci zastávat co nejvýznamnější portfolio, aby mohl chod Unie co nejvíce ovlivňovat. Přitom by měl díky svým schopnostem dělat v Komisi a EU čest naší zemi (a aktuálně i napravovat škody, které napáchali jiní) a naopak, u nás být neúnavným komunikátorem aktuálních témat, jakýmsi pomyslným mostem důvěry mezi Evropskou komisí a českou veřejností.

Diskuse se dosud vedly o jménech, ale věřím, že vláda má i zmapováno, kdo jsou nominovaní či možní kandidáti z jiných zemí, na jaká portfolia aspirují a jaká by mohli mít šanci získat. Není tajemstvím, že u hospodářských resortů existuje přetlak, stejně jako to, že designovaný předseda Komise Barroso hodlá více než dříve přihlížet ke kvalifikaci kandidáta na příslušné portfolio. Lze také spekulovat o oblastech, na které by současná ČR mohla dosáhnout, v závislosti na kandidátech. Bohužel, není jich mnoho a nejsou nejvýznamnější.

I v českých médiích probleskla svého času zpráva, že ČR by mohla usilovat o agendu životního prostředí (kde je objem legislativy na úrovni Unie významný). Předseda Barroso hodlá zřídit i samostatné portfolio pro problematiku klimatických změn, která raketově nabývá i na politické důležitosti. Jsou-li mé informace správné, z ostatních zemí byla jmenována pouze jedna bývalá ministryně zastávající tento resort. Pokud by si na oblast životního prostředí vláda v neformálních jednáních s předsedou Komise věřila, silné kandidáty máme.