Nesmyslný konflikt kolem konzumace mléka z automatů

Setkání hluchého se slepým připomíná laickou veřejností příliš nevnímaná, odbornou veřejností ale cloumající válka zemědělců s výrobci baleného a tepelně zpracovaného mléka. Každá strana sporu, na straně zemědělců symbolizovaná prezidentem Agrární komory ČR Janem Velebou a na straně výrobců dodavatelem obalů na mléko, společností Tetra Pak, totiž hovoří o čemsi poněkud jiném. Tím vzniká naprosto nesmyslný konflikt, který titulní postavě dramatu, totiž mléku, ani náhodou neprospívá.
Tak především – lékaři, výzkumníci a veterináři hovoří o MOŽNÉM riziku zdravotních potíží při konzumaci mléka, který si spotřebitel koupí v mléčném automatu, následně jej nepřevaří a zároveň jej dostatečně rychle nezkonzumuje. Tedy o etapě, kterou má ve svých rukou sám spotřebitel. Zemědělci naopak striktně trvají na naprosté nezávadnosti mléka po celou dobu procesu výroby, zchlazení a dodávky do automatu – tedy o etapě před nákupem mléka spotřebitelem. Lékaři a výzkumníci navíc mluví především o prevenci, předběžné opatrnosti a o pro značnou část populace teoretickém riziku. Zemědělci hovoří o realitě konzumace mléka zejména na vesnicích, kde je to dodnes, na rozdíl od měst, obvyklé. Přestože mají obě strany ze svého pohledu pravdu, vypadá to při exponovaných prohlášeních týkající se vhodnosti konzumace mléka jako naprostý rozpor.
Naprostým mýtem je pak teze o konkurenčním boji. Prodej mléka z automatů žádnou tuzemskou mlékárnu vůbec neohrožuje, neboť celkový objem takto prodávaného mléka může tvořit za současné situace pouze 0,36 procenta z přímých prodejů mléka v ČR. Prodej mléka z automatů je totiž součástí mléčné kvóty pro přímy prodej „ze dvora“, a ta je u nás zmíněných 0,36 procenta, což je v praxi něco přes deset milionů kilogramů mléka ročně. Pokud by měla být tato kvóta zcela vyčerpána, znamenalo by to v praxi při prodeji mléka ze 400 automatů (o tomto počtu hovoří zemědělci) reálný prodej necelých 100 litrů mléka po 300 dní v roce v každém z nich. To znamená, že mlékárny nemají zapotřebí degradovat prodej mléka z automatů a vést o tuto marginální část mléka se zemědělci válku.
Faktem je, a v tom mají zemědělci pravdu, že lidé pili syrové kravské mléko tisíce let a lidstvo nevyhynulo. Na druhou stranu si ale současná společnost na konzumaci syrového mléka poněkud odvykla a naše tělo ztratilo schopnost vyrovnat se s množstvím organismů, které živé mléko obsahuje. Především když se při zvýšené teplotě rozmnoží. Že je přitom možné o imunitu možné přijít doslova za pár let, nebo si jí při nedostatečném tréningu ani nevytvořit, dokazují četné případy dnešních dětí, jejichž rodiče je ve jménu zdraví drží občas až ve sterilním, úzkostlivě čistém prostředí, přičemž finálním výsledkem je pak daleko vyšší četnost onemocnění takových dětí řadou virových chorob. Organismus takových dětí se proti nim neumí bránit, protože je "nezná".
Jak se tedy ke konzumaci syrového mléka postavit? Osobně si myslím, že na to stačí prostý selský rozum. Každý z nás by měl mít možnost svobodné volby mezi konzumací syrového nebo tepelně upraveného mléka a neměl by se rizik týkající se konzumace syrového mléka děsit. Měl by ale VĚDĚT, že pokud nebude mléko tepelně ošetřeno, mohou vzniknout problémy. Odpověď na to, zdali skutečně vzniknou, může ale dát jen praktická zkouška. Osobně bych tedy doporučoval – kdo chce pití syrového mléka vyzkoušet, ať tak v malém množství učiní, a uvidí. Nastanou-li potíže, nechť se takové konzumaci vyhne a konzumuje dále tepelně ošetřené mléko. Syrové mléko je sice o něco nutričně lepší, ne ale zase o tolik, aby to stálo za zdravotní potíže.
Vůbec nejlepším řešením ale je zvýšit konzumaci výrobků z mléka, například sýrů nebo jogurtů. Výběr těchto produktů na našem trhu je značný, a přestože virtuálním prostředím kolují mejly o tom, jak je ČR v nabídce potravin smetištěm Evropy, není to zas tak úplně pravda. Naši potravináři umějí vyrobit řadu kvalitních produktů, musí je ale taky někdo kupovat. Když bude většina nakupujících hledět především na cenu, nelze se divit, že bude v nabídce více takových potravin, kde kvůli nižší ceně musí logicky něco chybět.
Jinak je podle mne škoda, že to s kauzou mléka z automatů došlo tak daleko. Na většinu rizik spojených s konzumací syrového mléka jsem upozornil právě na tomto svém blogu už v září loňského roku, nikdo to ale nebral moc vážně. Šlo mi přitom právě o to upozornění, ne o nabádání k nekonzumaci takového mléka. Následovala ale půlroční mediální masáž spotřebitelů na téma „pijte mléko z automatů“, která příslušná rizika naprosto pomíjela. Logicky tak muselo dříve či později dojít k nějaké reakci. Teď tu máme zbytečně scénky téměř jako z ukrajinského parlamentu při diskusi o pronájmu Sevastopolu. Zbytečně.