Výrazné zdražení potravin je fikce
Pětadvaceti či ještě víceprocentní zdražení potravin v ČR v příštím roce, které avizoval v nedělním diskusním pořadu Václava Moravce prezident Agrární komory Jan Veleba je všechno možné, jen ne racionální odhad situace. Nereálná je jak výše, tak načasování, tak plošnost růstu potravinářských cen.
Ne že by důvody ke zdražování potravin neexistovaly – potenciál k růstu jejich cen evidentně je, přičemž mezi důvody skutečně patří nárůst poptávky po potravinách v asijských zemích, vyšší poptávka po zemědělských surovinách kvůli biopalivům, aktuální vysoké ceny obilí i předpokládaný novoroční nárůst DPH. Jenže ani všechny tyto důvody dohromady nepovedou k tak vysokému nárůstu cen, jak si to představuje Agrární komora.
V žádném případě například nepůjde o plošné zdražení potravin, respektive vývoj v jednotlivých potravinářských oborech bude různý. Největší potenciál k růstu cen skýtá pekárenské zboží, neboť jednak neexistuje levnější zahraniční konkurence, ceny obilí se do výrobků promítají přímo a navíc je pekařina celkem energeticky náročná. V této oblasti, jako jediné, by u jednotlivých druhů zboží mohlo snad dojít až k nárůstu cen o zmiňovaných 25 procent, avšak podle všeho se na takový rozdíl ceny oproti současnému stavu stejně nedostanou. Poměrně vysoký potenciál k nárůstu cen je také u mlékárenských výrobků, ale opět, jen u některých, a to především v oblasti jogurtů a sýrů – v této oblasti by se zdražení mohlo pohybovat kolem 10 procent, možná o něco víc. Zdražení přes deset procent nelze ani náhodou očekávat například v segmentu masných výrobků, především díky značné konkurenci na tuzemském trhu a na rozdíl od předchozích potravinářských segmentů také proto, že produkty masného průmyslu by bylo možné dovézt levněji ze zahraničí. U ostatních druhů potravin je možné očekávat zhruba inflační, tedy několikaprocentní zdražení, zájem o suroviny na biopaliva může o něco více zvýšit ceny snad jen výrobků tukového průmyslu.
To vše se ale odehraje do konce letošního roku, a ostatně, již se tak postupně děje. Počátkem nového roku by naopak k žádnému nárůstu cen dojít nemělo, zejména novoroční doprodeje a dočasný výrazný pokles spotřebitelské poptávky (lidé mají zásoby potravin ještě z Vánoc a Silvestra) táhne každoročně ceny potravin dolů. Zavedení DPH se s novým rokem podle všeho příliš neprojeví, protože šikovní výrobci již budou s tímto administrativním krokem počítat dopředu. Jediným možným projevem tak může být místo lednového poklesu stabilizace potravinářských cen.
V příštím roce je nicméně potřeba s postupným růstem cen potravin počítat. Rozhodně ale ne skokovým, rozhodně ne na počátku roku a rozhodně ne u všech výrobků. Jak to ale bude napřesrok doopravdy, nemůže dnes pravdivě říci nikdo. Vše bude hlavně záležet na tom, zdali Asie a možná i částečně Afrika bude v současném nárůstu poptávky pokračovat. A také, jak moc zelená bude díky biopalivům EU.
Ne že by důvody ke zdražování potravin neexistovaly – potenciál k růstu jejich cen evidentně je, přičemž mezi důvody skutečně patří nárůst poptávky po potravinách v asijských zemích, vyšší poptávka po zemědělských surovinách kvůli biopalivům, aktuální vysoké ceny obilí i předpokládaný novoroční nárůst DPH. Jenže ani všechny tyto důvody dohromady nepovedou k tak vysokému nárůstu cen, jak si to představuje Agrární komora.
V žádném případě například nepůjde o plošné zdražení potravin, respektive vývoj v jednotlivých potravinářských oborech bude různý. Největší potenciál k růstu cen skýtá pekárenské zboží, neboť jednak neexistuje levnější zahraniční konkurence, ceny obilí se do výrobků promítají přímo a navíc je pekařina celkem energeticky náročná. V této oblasti, jako jediné, by u jednotlivých druhů zboží mohlo snad dojít až k nárůstu cen o zmiňovaných 25 procent, avšak podle všeho se na takový rozdíl ceny oproti současnému stavu stejně nedostanou. Poměrně vysoký potenciál k nárůstu cen je také u mlékárenských výrobků, ale opět, jen u některých, a to především v oblasti jogurtů a sýrů – v této oblasti by se zdražení mohlo pohybovat kolem 10 procent, možná o něco víc. Zdražení přes deset procent nelze ani náhodou očekávat například v segmentu masných výrobků, především díky značné konkurenci na tuzemském trhu a na rozdíl od předchozích potravinářských segmentů také proto, že produkty masného průmyslu by bylo možné dovézt levněji ze zahraničí. U ostatních druhů potravin je možné očekávat zhruba inflační, tedy několikaprocentní zdražení, zájem o suroviny na biopaliva může o něco více zvýšit ceny snad jen výrobků tukového průmyslu.
To vše se ale odehraje do konce letošního roku, a ostatně, již se tak postupně děje. Počátkem nového roku by naopak k žádnému nárůstu cen dojít nemělo, zejména novoroční doprodeje a dočasný výrazný pokles spotřebitelské poptávky (lidé mají zásoby potravin ještě z Vánoc a Silvestra) táhne každoročně ceny potravin dolů. Zavedení DPH se s novým rokem podle všeho příliš neprojeví, protože šikovní výrobci již budou s tímto administrativním krokem počítat dopředu. Jediným možným projevem tak může být místo lednového poklesu stabilizace potravinářských cen.
V příštím roce je nicméně potřeba s postupným růstem cen potravin počítat. Rozhodně ale ne skokovým, rozhodně ne na počátku roku a rozhodně ne u všech výrobků. Jak to ale bude napřesrok doopravdy, nemůže dnes pravdivě říci nikdo. Vše bude hlavně záležet na tom, zdali Asie a možná i částečně Afrika bude v současném nárůstu poptávky pokračovat. A také, jak moc zelená bude díky biopalivům EU.