Pro růst cen vepřového nejsou v ČR žádné důvody
Naprosto chápu tuzemské chovatele prasat, že se snaží v situaci, kdy rostou ceny ostatních zemědělských (hlavně rostlinných) surovin a celé řady potravin, dosáhnout zvýšení cen i za jatečná prasata. Pravda navíc je i to, že v současné době jsou ceny za jatečná prasata v ČR nejnižší za poslední roky, jen oproti loňsku o více než 3 koruny za kilogram v takzvané živé hmotnosti. A pravda je i to, že výkupní ceny prasat v posledních týdnech a měsících neustále klesají.
Přes to všechno ale asi mají (nejen) naši chovatelé smůlu. Výkupní ceny prasat totiž klesají v celé EU, a v současné době dostávají zemědělci v zahraničí za prasata ještě méně než naši chovatelé. Nižší ceny jsou přitom v Polsku, Maďarsku, Německu, Slovensku, Belgii, Francii, Itálii, Španělsku, Litvě či Lucembursku, vyšší ceny pak v Bulharsku, Rumunsku, Švédsku, Estonsku, Lotyšsku a na Kypru. Podstatné ale je, že v bezprostředním okolí ČR dostávají za prasata zemědělci méně. A to je problém, protože kdyby se podařilo našim chovatelům vyšší ceny než ty současné opravdu vyjednat či vydemonstrovat, logicky by začali naši zpracovatelé vepřového masa, alespoň někteří, dovážet levnější surovinu ze zahraničí. ČR je mimochodem aktuálně celkem vysoko nad průměrnou cenou v EU, která činí 139,19 eur za 100 kg jatečně upravených těl (JUT), zatímco v ČR činí tato cena 150,17 eur.
Bohužel pro zemědělce, vepřové maso je také jedinou významnou zemědělskou komoditou, jejíž cena klesá na celém světě. Podle World Economic Situation ze září 2007 poklesla světová cena vepřového masa o sedm procent, z 68 centů za libru v roce 2005 na současných 63 centů za libru. Za stejné období se přitom světové ceny například sušeného mléka zvýšily o 122 procent, pšenice o 108 procent či ječmene o 95 procent.
Zpět ale k vepřovému. Specielně tuzemskou situaci ještě pro zemědělce komplikuje skutečnost, že v poslední době dost výrazně posiluje tuzemská měna. To zlevňuje dovozy čehokoli ze zahraničí, tedy i vepřové suroviny. Proti tomu nezmohou nic žádné demonstrace, které zemědělci připravují.
Naděje na oživení cen tu ale je, ale až v průběhu příštího roku. Pokud totiž bude EU striktně trvat na nulové toleranci případných příměsí geneticky modifikovaných organismů v krmivech dovážených zejména z USA, Brazílie a Argentiny, dojde k velkému propadu dodávek krmných směsí a následně ke značnému růstu cen krmiv pro hospodářská zvířata – prasata a drůbež. To by nepochybně vyvolalo v celé EU tlak na nárůst zemědělských cen. Problém je ovšem v tom, že tak se může stát evropská produkce vepřového a drůbežího cenově nekonkurenceschopná a následně může dojít k velkým propadům unijní výroby, neboť se bude dovážet více vepřového a drůbežího ze zahraničí. Generální ředitelství zemědělství v Bruselu (DG Agri) již vypracovalo analýzu možných rizik, přičemž katastrofický scénář počítá s propadem produkce vepřového v roce 2010 až o 35 procent.
Může tedy být i hůř. Jestli by přitom měli naši, ale i všichni evropští chovatelé prasat za něco demonstrovat, pak by to mělo být v Bruselu, a cílem by mělo být zejména uvolnění administrativních překážek pro dovozy krmiv a krmných směsí v roce 2008 do EU. To by fakt mělo smysl.
Přes to všechno ale asi mají (nejen) naši chovatelé smůlu. Výkupní ceny prasat totiž klesají v celé EU, a v současné době dostávají zemědělci v zahraničí za prasata ještě méně než naši chovatelé. Nižší ceny jsou přitom v Polsku, Maďarsku, Německu, Slovensku, Belgii, Francii, Itálii, Španělsku, Litvě či Lucembursku, vyšší ceny pak v Bulharsku, Rumunsku, Švédsku, Estonsku, Lotyšsku a na Kypru. Podstatné ale je, že v bezprostředním okolí ČR dostávají za prasata zemědělci méně. A to je problém, protože kdyby se podařilo našim chovatelům vyšší ceny než ty současné opravdu vyjednat či vydemonstrovat, logicky by začali naši zpracovatelé vepřového masa, alespoň někteří, dovážet levnější surovinu ze zahraničí. ČR je mimochodem aktuálně celkem vysoko nad průměrnou cenou v EU, která činí 139,19 eur za 100 kg jatečně upravených těl (JUT), zatímco v ČR činí tato cena 150,17 eur.
Bohužel pro zemědělce, vepřové maso je také jedinou významnou zemědělskou komoditou, jejíž cena klesá na celém světě. Podle World Economic Situation ze září 2007 poklesla světová cena vepřového masa o sedm procent, z 68 centů za libru v roce 2005 na současných 63 centů za libru. Za stejné období se přitom světové ceny například sušeného mléka zvýšily o 122 procent, pšenice o 108 procent či ječmene o 95 procent.
Zpět ale k vepřovému. Specielně tuzemskou situaci ještě pro zemědělce komplikuje skutečnost, že v poslední době dost výrazně posiluje tuzemská měna. To zlevňuje dovozy čehokoli ze zahraničí, tedy i vepřové suroviny. Proti tomu nezmohou nic žádné demonstrace, které zemědělci připravují.
Naděje na oživení cen tu ale je, ale až v průběhu příštího roku. Pokud totiž bude EU striktně trvat na nulové toleranci případných příměsí geneticky modifikovaných organismů v krmivech dovážených zejména z USA, Brazílie a Argentiny, dojde k velkému propadu dodávek krmných směsí a následně ke značnému růstu cen krmiv pro hospodářská zvířata – prasata a drůbež. To by nepochybně vyvolalo v celé EU tlak na nárůst zemědělských cen. Problém je ovšem v tom, že tak se může stát evropská produkce vepřového a drůbežího cenově nekonkurenceschopná a následně může dojít k velkým propadům unijní výroby, neboť se bude dovážet více vepřového a drůbežího ze zahraničí. Generální ředitelství zemědělství v Bruselu (DG Agri) již vypracovalo analýzu možných rizik, přičemž katastrofický scénář počítá s propadem produkce vepřového v roce 2010 až o 35 procent.
Může tedy být i hůř. Jestli by přitom měli naši, ale i všichni evropští chovatelé prasat za něco demonstrovat, pak by to mělo být v Bruselu, a cílem by mělo být zejména uvolnění administrativních překážek pro dovozy krmiv a krmných směsí v roce 2008 do EU. To by fakt mělo smysl.