Je skutečně zajímavé monitorovat jásavé výkřiky příznivců obnovitelných zdrojů energie (OZE) nad povinností, kterou nám uložila EU – totiž aby se OZE v ČR podílely do roku 2020 na výrobě energie ve výši 13 procent. Stejně tak je zajímavá číst teze o tom, jak na tom ČR vydělá.
Jenže je to trochu jinak. Použiji-li jistou nadsázku, pak zabezpečení požadavku EU v praxi znamená, že buď budeme v budoucnosti v ČR pěstovat místo potravinářské pšenice na chleba nebo třeba ječmene na pivo energetickou biomasu, nebo bude naše země posetá stovkami, by tisíci větrníků a ježatá jak dikobraz. Kromě toho bude třeba rozorat travní porosty v podhorských oblastech a stavět mnohonásobně více domů na solární energii.
Málokdo ví, že podle podkladů pro jedno z jednání vlády v loňském roce, který je nazván „Potenciál obnovitelných zdrojů energie v ČR“ leží možnosti naší země při plném využití všech alternativních zdrojů ve výši 6,87 procenta podílu OZE. Materiál předložený Ministerstvem průmyslu a obchodu (a tedy zřejmě trochu přece jen podhodnocující možnosti OZE) přitom konstatuje, že při splnění požadavků na biopaliva zůstává (pokud bychom chtěli být soběstační v produkci zemědělských komodit na potravinářské účely) na pěstování energetických plodin něco přes 330 000 hektarů zemědělské půdy. Pokud bychom ale měli naplnit požadavek EU, museli bychom na tyto účely mít více než milion hektarů půdy. Jenže jí nemáme.
Respektive, mohli bychom jí mít na úkor potravinářských komodit nebo na úkor travních porostů. Aby přitom bylo možné vyprodukovat dostatečný hektarový výnos z energetických polí, musely by se použít intenzifikační metody. To znamená chemie, těžká technika, produkce v místech, kde to není v souladu s enviromentálními prioritami. Ochránci přírody přitom zcela správně upozorňují, že půda v celé Evropě a v ČR zvlášť je ohrožena postupující erozí, úbytkem humusu a úbytkem schopnosti zadržovat vodu. Je tomu tak, a to právě, nebo zejména kvůli intenzivní zemědělské produkci. Trochu rozpor a ochránci by si tedy měli vybrat.
Buď totiž budeme produkovat OZE podle diktátu EU a budeme dál intenzivním zemědělstvím a rozoráváním travních porostů ničit naší krajinu a devastovat půdu, nebo budeme půdu kultivovat, restartovat a možná časem výrazně snížíme rizika alespoň lokálních povodní. Obojí najednou nelze.
Někdo by mohl namítat, že jsou tu také vodní elektrárny, solární panely, větrné mlýny. To ano, ale nejsme na Chuang-Che, ani na rovníku, ani na pobřeží moře, takže potenciál těchto alternativních zdrojů je opravdu velmi malý a v budoucnosti by jejich podíl snad mohl dosáhnout pár procent. S tím nicméně zmiňovaný materiál MPO počítá.
Také by se mohlo namítnout, že nejsou jen pole, ale taky lesy a podobně. To jistě, ale pak je třeba říci, že budeme kácet podstatně více než nyní. Prostě by bylo vhodné říkat celou pravdu.
Samozřejmě je nicméně možná při jednotném celním a obchodním prostoru dovážet chléb ze zahraničí a doma si pěstovat energetické byliny a dřeviny a produkovat dřevní štěpku. Ale ať to někdo řekne!!!!!