Původně jsem si říkal, že hodnocení, komentáře a možné dopady nedělní demonstrace občanů ČR na Letné je především záležitostí politologů a lidí obvykle se k takovým protestům vyjadřujících. Vzhledem k tomu ale, že v těchto hodnoceních buď chybí, nebo je velmi nesprávně vnímán postoj našeho venkova, a speciálně zemědělců hospodařících na bázi rodinných farem, přece jen jsem se k několika řádkům odhodlal.

Především bych rád polemizoval s tezemi, že Letná ukázala, ba prohloubila rozpory mezi městy a venkovem, respektive Prahou a „zbytkem Česka“. To ovšem není pravda ani náhodou. Naopak – venkov, malá města a především komunity spojené s venkovem neměly nikdy od listopadu 1989 na žádné jiné demonstraci tak početné zastoupení. Skutečnost, že některé regiony (obce, komunity, občané) se s postoji demonstrujících neztotožňují, je problém dlouhodobý a s touto akcí nesouvisející. Základní dělící linka ve společnosti vedla vždy, a to jak před listopadem, tak po celé polistopadové období, mezi těmi, pro něž je hlavní hodnotou svoboda a odpovědnost, a těmi, kteří preferují sociální jistoty. Těch prvních přitom možná trochu přibylo, protože sociální jistoty také nejsou všechno.

Jedním z důležitých zástupců venkova na letenské demonstraci byli představitelé Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ), v praxi sedláci z rodinných farem. Tato skupina přitom zdaleka už nepředstavuje jen „hrstku lidí“, jak byl mimo jiné také označen dav na Letné. Moc se to neví, ale podíl soukromých zemědělců v ČR na obhospodařované půdě v ČR již v současné době činí 40 procent, a na počet členů tvoří „fyzické osoby“, jak jsou tito hospodáři označováni v kolonkách statistik, třicetinásobně rozsáhlejší skupinu (zhruba 30 000 subjektů) oproti „právnickým osobám“ – nástupnických firem po někdejších JZD (necelých 1 000 subjektů). ASZ se přitom k požadavkům demonstrujících nejenže hlasitě připojila, ale její představitelé dokonce avizovali možné budoucí protesty na traktorech. K takovým protestům doposud v polistopadovém období sahali jen zemědělci sdružení v Agrární komoře ČR (ta hájí především, byť nejen zájmy velkých průmyslových zemědělců), přičemž cílem byly dosud vždy ryze resortní požadavky, především nějaké navýšení dotací pro zemědělce nebo ochrana našeho zemědělského trhu. Sedláci z ASZ ale nemluví o penězích, ale o nepřijatelnosti současné podoby naší zemědělské politiky, která poškozuje naší krajinu. To je nejen něco úplně jiného, než vůči čemu zatím (jiní) zemědělci protestovali, ale také něco, s čím souhlasí mnohem více lidí, než kolik jich bylo na Letné přítomných – a opravdu hodně jich je z venkova.

Komentátoři akce na Letné obvykle zmiňují, že protestující nemají žádný konkrétní program, kromě odvolání některých čelních politických představitelů, a že je téměř nic nespojuje. Stav naší krajiny je ale zcela jistě spojuje, a to jak občany z měst, tak venkova.