Jedním z opatření na snížení deficitu státního rozpočtu mají být podle vládního konsolidačního balíčku škrty v dotacích, přičemž kromě výdajů Ministerstva průmyslu a obchodu na tyto účely se mají škrty týkat nejvíce resortu Ministerstva zemědělství, a to ve výši 10,2 miliardy korun. Na první pohled je přitom redukce zemědělských dotací logická, i v rámci EU jde totiž o resort, kam proudí nejvyšší objem veřejných peněz. Ke škrtům tedy nepochybně prostor existuje, důležité ovšem samozřejmě je, jakých oblastí se budou škrty týkat.

Ministr zemědělství zatím avizoval, že by mělo jít o dotační titul 13 a neinvestiční národní dotace. To je ovšem označení, které téměř nikomu nic neříká. O co by tedy mělo jít? Uvedený dotační program 13 má název „Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu“, přičemž jde skutečně o národní dotace. Program přitom existuje od roku 2008 a je určen jen pro velké zpracovatelské podniky (potravináře), což je patrně hlavní důvod plánovaného zrušení tohoto programu. K tomu je však třeba podotknout dvě věci: Jednak že v tomto případě nejde o neinvestiční dotace, neboť smyslem tohoto programu, jak ostatně vyplývá i z jeho názvu, je právě podpora investic (konkurenceschopnosti), a jednak, že jde dlouhodobě o jediný specielní program pro průmyslové potravinářské podniky, na rozdíl od dotačních programů pro zemědělce, kterých jsou desítky a v různých podvariantách stovky. Objem peněz v tomto programu se v průběhu času měnil, většinou šlo ale o celkové roční dotace v řádu přes miliardu korun ročně. Jinými slovy, zas tak velká úspora to zřejmě nebude.

Pokud se týká neinvestičních dotací v rámci „Národních dotací pro zemědělství“, pak původní jejich výše pro letošní rok v objemu 5 miliard korun byla již snížena na 2,7 miliardy korun. Z těchto 2,7 miliard korun vyčleněných na rok 2023 činí zhruba 2,3 miliardy korun zmiňované neinvestiční dotace a necelých 0,4 miliardy investiční dotace. Z neinvestičních dotací patří mezi nejvyšší položky „Nákazový fond“ (900 milionů korun), „Zlepšení životních podmínek v chovech hospodářských zvířat“ (600 milionů korun) a „Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat“ (200 milionů korun), všechny ostatní položky, snad až na program „Podpora ozdravování polních a speciálních plodin“ (162 milionů korun) ze spektra neinvestičních dotací jsou výrazně méně významné.

Z uvedeného přehledu tak vyplývá, že drtivá většina těchto finančních prostředků je směřována do podpory živočišné výroby, a to zejména do chovů prasat a drůbeže. I to je patrně důvodem plánovaných škrtů, neboť struktura a výše podpor na tyto účely byla v minulosti předmětem kritiky. Možná i z toho důvodu, že objem podpor prostřednictvím národních dotací v porovnání s objemem obdobně strukturovaných dotací v minulosti v posledních letech výrazně rostl. Ještě v období před covidem (v roce 2018) činil celkový objem národních dotací 2,8 miliardy korun (tedy zhruba stejně jako letos po škrtech), v roce 2012 to ale bylo jen 1,3 miliardy korun a v roce 2010 (po dodatečném navýšení) 1,1 miliardy korun. Pokud se pak týká Nákazového fondu, na něj bylo v minulosti vyčleněných v jednu chvíli dokonce jen 20 milionů korun (v roce 2012) a po dodatečném navýšení 100 milionů korun. Je však třeba také dodat, že konkrétní dotační programy se v průběhu let měnily, stejně tak jako název této části dotací, který v minulosti zněl „Dotace agropotravinářskému průmyslu“(Dotace APK). Nosné programy typu nákazový fond nebo podpora genetických zdrojů však přetrvaly.

Úplně na závěr je ale ještě vhodné dodat, že podle aktuálních dat porovnávající dotace v rámci EU má ČR páté nejvyšší národní dotace, a to nejen oproti Rakousku nebo Německu, ale i oproti „zemědělským zemím“, jako je Polsko nebo Francie. I když jsou národní dotace jen jednou z částí celkových dotací do zemědělství, může právě to alespoň částečně plánované škrty odůvodnit. Zcela jistě by se ale našly i jiné možnosti (snížení podpory bioplynových stanic, mírné snížení kofinancování, například z 65 procent na 60), ale to by bylo na delší a poměrně odborný rozbor.

Petr Havel