Připravovaný systém prevence rizik eroze je složitý a bude nefunkční
Snižovat rizika vodní a větrné eroze patří nejen v ČR, ale i v rámci EU a na celém světě mezi opatření, která jsou v zájmu jak hospodařících zemědělců, tak celé společnosti. V naší zemi se ale připravuje pro prevenci rizik eroze systém, který nemá na celém světě ani v EU obdoby, nejen pro hospodařící zemědělce bude složitý a v konečném důsledku velmi pravděpodobně nefunkční.
Uvedený systém, který vzniká na Ministerstvu životního prostředí (MŽP), počítá s vytvořením nákladného softwarového programu, s jehož pomocí budou zemědělci vypočítávat míru erozní ohroženost pozemků, na nichž hospodaří, a obce s rozšířenou působností (ORP) budou zemědělci zpracovanou míru ohroženosti kontrolovat a udělovat sankce v případě, že údaje dodané zemědělcem nebudou odpovídat realitě a na obhospodařovaných pozemcích se eroze reálně projeví. K tomu je však třeba dodat, že příslušný software bude muset MŽP zaplatit, což bude znamenat další výdaje v současných napjatých státních a resortních rozpočtech. Ještě důležitější však je, že současná podoba prevence rizik eroze nepočítá se stanovením erozního potenciálu některých hospodářských rostlin (například máku), a nabízená půdoochranná opatření neobsahují množství erozi reálně snižujících postupů, jako jsou třeba medonosné pásy nebo agrolesnické postupy. Nejen kvůli tomu se tak mohou výpočty rizik eroze na stejném pozemku, a to i při stejné metodice zásadně lišit, nejen v řádu procent, ale dokonce v řádu násobků míry ohroženosti příslušných pozemků. Ke zcela jinému výsledku tak může dojít hospodařící zemědělec a zástupce ORP, nehledě na to, že představitelé ORP nemají s výpočtem ani tématem rizik eroze, až na výjimky, žádné zkušenosti.
Míra eroze by se měla vypočítávat podle takzvané protierozní kalkulačky, kterou si lze jako aplikaci stáhnout na stránkách Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP), aktuálně je ale veřejně nepřístupná. I podle hospodařících zemědělců, kteří měli možnost se s kalkulačkou seznámit, je ale systém výpočtu velmi složitý, přestože se původní rovnice o šesti (!!!) neznámých transformovala do jednoduššího algoritmu. Jen pro připomenutí – původní podoba zmiňované rovnice zněla: G = R ⋅ K ⋅ L ⋅ S ⋅ C ⋅ P, přičemž překročení míry erozního ohrožení mělo být počítáno prostřednictvím podvzorce C . P > Cp . Pp.
Příslušnou protierozní kalkulačku by přitom měly využívat i pracovníci ORP, kteří k tomu mají absolvovat potřebná školení. I tak je vysoce pravděpodobné, že míru erozní ohroženosti bude každý počítat podle svého, což mimo jiné zakládá rizika lokální korupce (buď loajální a já Ti to spočítám podle toho, jak Ti to vyhovuje), případně rizika soudních sporů. Navrhovaný systém také na rozdíl od verbální podpory malých a středních zemědělců tyto subjekty diskriminuje – například sedláci na rodinných farmách si musí vše propočítat po nocích sami, zatímco velcí průmysloví zemědělci na to mají, podobně jako na jiné administrativní práce, specializované zaměstnance. Úplně na závěr lze připomenout, že erozní kalkulačka byla původně vytvořena pro specializované poradce, a ne tedy pro zemědělské podnikatele a představitele obcí.
Jak již bylo na začátku řečeno, předcházet rizikům eroze je samozřejmě správné a nutné. I proto, že v ČR je vyšším či nižším rizikem vodní eroze ohroženo zhruba 60 procent veškerých zemědělských pozemků, větrnou erozí, která se mimochodem projevuje zejména na velkých plochách polí, je pak podle odhadů ohroženo nejméně 20 procent ploch zemědělské půdy a podíl těchto ploch stále roste. Řešení problému však nespočívá ve složitých a nejednoznačných softwarových výpočtech, ale v reálném uplatňování zemědělských postupů, které riziko eroze evidentně snižují.
K tomu, aby se tak stalo, je ovšem třeba do protierozních opatření doplnit řadu takových, která dnes za protierozní opatření oficiálně považovaná nejsou, a hospodařícím zemědělcům umožnit svobodný výběr z takto doplněných možností, bez plošné povinnosti na konkrétním pozemku či při pěstování konkrétní plodiny závazně nějaké opatření použít. Pokud pak dojde prokazatelně ke zvýšení eroze (což lze kontrolovat, a navíc jsou erozí nejvíce ohrožené pozemky zmapované), lze následně přistoupit k sankcím, například v podobě krácení části dotací na plochu. K tomu přitom není třeba ani nový software, ani zemědělcem a ORP používaná protierozní kalkulačka, a navíc jsou hospodařící zemědělci na takový systém z minulosti zvyklí. Takový systém by navíc neznevýhodňoval naše zemědělce vůči jejich konkurenci z EU. Ti žádnou protierozní kalkulačku nepoužívají a musí se jen řídit doporučenými technologiemi, které erozi zabraňují.
Petr Havel
Uvedený systém, který vzniká na Ministerstvu životního prostředí (MŽP), počítá s vytvořením nákladného softwarového programu, s jehož pomocí budou zemědělci vypočítávat míru erozní ohroženost pozemků, na nichž hospodaří, a obce s rozšířenou působností (ORP) budou zemědělci zpracovanou míru ohroženosti kontrolovat a udělovat sankce v případě, že údaje dodané zemědělcem nebudou odpovídat realitě a na obhospodařovaných pozemcích se eroze reálně projeví. K tomu je však třeba dodat, že příslušný software bude muset MŽP zaplatit, což bude znamenat další výdaje v současných napjatých státních a resortních rozpočtech. Ještě důležitější však je, že současná podoba prevence rizik eroze nepočítá se stanovením erozního potenciálu některých hospodářských rostlin (například máku), a nabízená půdoochranná opatření neobsahují množství erozi reálně snižujících postupů, jako jsou třeba medonosné pásy nebo agrolesnické postupy. Nejen kvůli tomu se tak mohou výpočty rizik eroze na stejném pozemku, a to i při stejné metodice zásadně lišit, nejen v řádu procent, ale dokonce v řádu násobků míry ohroženosti příslušných pozemků. Ke zcela jinému výsledku tak může dojít hospodařící zemědělec a zástupce ORP, nehledě na to, že představitelé ORP nemají s výpočtem ani tématem rizik eroze, až na výjimky, žádné zkušenosti.
Míra eroze by se měla vypočítávat podle takzvané protierozní kalkulačky, kterou si lze jako aplikaci stáhnout na stránkách Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP), aktuálně je ale veřejně nepřístupná. I podle hospodařících zemědělců, kteří měli možnost se s kalkulačkou seznámit, je ale systém výpočtu velmi složitý, přestože se původní rovnice o šesti (!!!) neznámých transformovala do jednoduššího algoritmu. Jen pro připomenutí – původní podoba zmiňované rovnice zněla: G = R ⋅ K ⋅ L ⋅ S ⋅ C ⋅ P, přičemž překročení míry erozního ohrožení mělo být počítáno prostřednictvím podvzorce C . P > Cp . Pp.
Příslušnou protierozní kalkulačku by přitom měly využívat i pracovníci ORP, kteří k tomu mají absolvovat potřebná školení. I tak je vysoce pravděpodobné, že míru erozní ohroženosti bude každý počítat podle svého, což mimo jiné zakládá rizika lokální korupce (buď loajální a já Ti to spočítám podle toho, jak Ti to vyhovuje), případně rizika soudních sporů. Navrhovaný systém také na rozdíl od verbální podpory malých a středních zemědělců tyto subjekty diskriminuje – například sedláci na rodinných farmách si musí vše propočítat po nocích sami, zatímco velcí průmysloví zemědělci na to mají, podobně jako na jiné administrativní práce, specializované zaměstnance. Úplně na závěr lze připomenout, že erozní kalkulačka byla původně vytvořena pro specializované poradce, a ne tedy pro zemědělské podnikatele a představitele obcí.
Jak již bylo na začátku řečeno, předcházet rizikům eroze je samozřejmě správné a nutné. I proto, že v ČR je vyšším či nižším rizikem vodní eroze ohroženo zhruba 60 procent veškerých zemědělských pozemků, větrnou erozí, která se mimochodem projevuje zejména na velkých plochách polí, je pak podle odhadů ohroženo nejméně 20 procent ploch zemědělské půdy a podíl těchto ploch stále roste. Řešení problému však nespočívá ve složitých a nejednoznačných softwarových výpočtech, ale v reálném uplatňování zemědělských postupů, které riziko eroze evidentně snižují.
K tomu, aby se tak stalo, je ovšem třeba do protierozních opatření doplnit řadu takových, která dnes za protierozní opatření oficiálně považovaná nejsou, a hospodařícím zemědělcům umožnit svobodný výběr z takto doplněných možností, bez plošné povinnosti na konkrétním pozemku či při pěstování konkrétní plodiny závazně nějaké opatření použít. Pokud pak dojde prokazatelně ke zvýšení eroze (což lze kontrolovat, a navíc jsou erozí nejvíce ohrožené pozemky zmapované), lze následně přistoupit k sankcím, například v podobě krácení části dotací na plochu. K tomu přitom není třeba ani nový software, ani zemědělcem a ORP používaná protierozní kalkulačka, a navíc jsou hospodařící zemědělci na takový systém z minulosti zvyklí. Takový systém by navíc neznevýhodňoval naše zemědělce vůči jejich konkurenci z EU. Ti žádnou protierozní kalkulačku nepoužívají a musí se jen řídit doporučenými technologiemi, které erozi zabraňují.
Petr Havel