Ačkoli se tomu představitelé Agrární komory ČR od počátku brání, je stále více jasné, že demonstrace a blokády komunikací plánované na pondělí 13. října jsou v zásadě politickou akcí s cílem částečně ovlivnit výsledky krajských voleb. Pokud by to totiž mělo být jinak, měli by zemědělci logicky zvolit jiné datum, jinou situaci a jiné argumenty.

Už samotný termín, odhlédneme-li od voleb, je totiž pro řadu zemědělců nepraktický. V současné době totiž probíhají práce ve vinohradech, sklizeň kukuřice či přípravné práce se založením úrody pro příští rok. Vzhledem ke zřejmě příznivému počasí, které se v následujících dnech očekává, je proto každý den ztráty potřebných prací na polích znát.

Také taktika razantních protestních akcích v situaci, kdy se definitivní podobou rozpočtu a dalších legislativních opatření ovlivňujících výši příjmů a výdajů zemědělců v roce 2009 ještě nezabýval parlament, nemá moc velkého smyslu. Protestovat se totiž vlastně bude proti něčemu, co stále ještě není jisté.

Do třetice argumentace Agrární komory vycházející pouze z avizovaného snížení dotací na podporu produkce o 2,7 miliardy korun je účelová, protože není kompletní. Kdyby mysleli svůj plán na další záchranu českého zemědělství představitelé Komory skutečně vážně, museli by ke svým požadavkům přidat další, daleko významnější a pro budoucnost zemědělců strategičtější požadavky. Například by měli požadovat odmítnutí změn v připravované novele zákona o prodeji státní půdy, které požadují zástupci lidoveckých ministerstev, a které fakticky znamenají výrazné omezení současných přednostních práv zemědělců při nákupu státní půdy. Při předpokládaném postupném nárůstu cen pozemků a tedy i zemědělské půdy by totiž omezení předností středně – a dlouhodobě připravilo zemědělce ne o necelé tři miliardy korun, ale o desítky miliard. Dalším opomíjeným, ale ve finančním vyjádření zásadním požadavkem, by měl být apel Agrární komory na změnu v připravované novelizaci zákona o daních z nemovitostí, která v dosavadním znění umožňuje obcím až pětinásobně navýšit tuto daň ze zemědělských pozemků.

Pokud by se tak stalo, přišli by zemědělci v nejhorším scénáři o tři až čtyři miliardy korun, což je zásadně více, než je zmíněný a avizovaný propad produkčních podpor o 2,7 miliardy. Je ilustrativní, že se naši zemědělci snaží laické i novinářské veřejnosti demonstrovat negativa na straně svých příjmů, aniž by se starali o možná pozitiva na straně výdajů, například v případě uvedené změny daní z pozemků. Nicméně ani v případě příjmové stránky neříkají celou pravdu. Podle současných údajů se sice dotace z národních zdrojů na produkci (takzvané TOP-UP platby) mají o 2,7 miliardy snížit, jenže dotace z evropských zdrojů na podporu produkce (SAPS) se v příštím roce zvýší. V praxi tak z Evropy dostanou v roce 2009 zemědělci na hektar půdy zhruba 3 600 korun, zatímco letos je to asi 3080 korun. A pokud se týká znehodnocení dotací z EU díky posilování kurzu koruny? To je samozřejmě pravda a zemědělců se to dost týká – stejně tak se jich ale týká opačný proces – posilující koruna zlevňuje cenu nafty, která tvoří v nákladech na zemědělskou produkci nezanedbatelný objem.

To vše v zásadě znamená, že protesty co nejviditelnější formou před volbami mají logicky politický podtext. A nejde jen o Agrární komoru. Dneska například hodlají protestovat nazelenalí aktivisté před ministerstvem zemědělství proti výstavbě golfového hřiště v Klánovicích (což mimochodem stále ještě také není definitivně rozhodnuto). Je třeba připomenout, že kauza Klánovice se táhne několik let. Proč se tedy demonstruje týden před volbami?