Pejsek, Kočička anebo Lišáček na Hradě.
Kdyby USA vedl Donald Trump, je dost dobře možné, že by válka na Ukrajině probíhala úplně jinak, protože by napadenou zemi zdaleka nepodporoval tak, jak činí současná administrativa. Přitom Biden vyhrál o kousek. Žádné přesvědčivé vítězství to pro mnohé nebylo. I když…naopak klidně jde (optikou druhého tábora) říci, že to bylo nejpřesvědčivější vítězství vůbec. Záleží na úhlu pohledu: 74 mil hlasů Trump proti 81 mil hlasů Biden. To není zas tak dramatický rozdíl. Vedle toho ale největší volební účast od roku 1900 a dva nejvyšší volební výsledky v historii… přes 80 mil hlasů ještě nikdy žádný americký prezident nezískal. Třeba Georgi Bushovi stačilo na druhé vítězství jen 62 mil hlasů…Bill Clinton získal v roce 1992 dokonce jenom necelých 45 milionů hlasů….Jindy by tedy Donald pohodlně obstál…tak jak to je? :-)
Skok jinam. Parlamentní volby ČR. Koalice Spolu získala jenom o 35 765 hlasů více, než Babišovo ANO. Jasně, vítěz bere vše, ale ono poraženecké vztekání tehdy možná mělo svůj důvod. Himl, tak málo lidí rozhodlo! Na druhou stranu to je velmi silný vzkaz nám všem, jak silnou roli, jak veliký vliv má jeden každý podaný hlas ve volbách.
(Když slyším řeči o velikých sympatiích k Orbánovi, kdoví, jak by vypadala česká podpora Ukrajiny, kdyby v roce 2021 přišlo o pětatřicet tisíc z těch celkem 4 305 731 volících lidí k parlamentním volbám míň. Ale to je spekulace. Nechci být nefér.)
Nechci nikoho ovlivňovat v jeho volbě, spíš bych si přál, aby prezidentské vítězství úspěšného kandidáta byla přesvědčivé. Ať už dopadne jakkoli. (Za mne - ano, jsem pragmatik, vybírám ze tří kandidátů s nejsilnější podporou. Jde tedy o text, který odráží můj soukromý pohled.)
Když se podívám na tři kandidáty s nejvyššími preferencemi, přijde mi, že jejich odlišnost je tak jasná, tak mohutná, že jakékoli detaily týkající se domněle prodávaných titulů, financování „čapáku" anebo komunistické minulosti jsou marginálie. Je tu generál, žena a Babiš. Možná se někomu nebude líbit toto nálepkování, toto zjednodušení, omlouvám se. Nemohou být ale snad více rozdílní tím, co na Hrad přinesou, jaký étos (a zájem vlivných podporovatelů) s nimi přijde, jakou zprávu o sobě jako o národu dáme.
Chcete domů zvíře? Vyberte si pejska, kočičku anebo lišku. (příměry jsme zvolil jak mi padly na mysl, klidně si je prostřídejte podle chuti:-) Rozhodování je vlastně velmi jednoduché.
Na přímou volbu prezidenta je módní nadávat. Nemyslím si, že je to jenom špatná věc. Když nechám stranou veškeré to divadlo dirigované mediálními agenturami, sponzory a skrytými donátory či lobbyisty (což je samozřejmě nepříjemné, ale dělo by se to i v případě jiných systémů volby, jen by ten koktejl měl ingredience v jiných poměrech), zůstane podle mého jedna velmi kladná věc - tím, že do tohoto rozhodování jsme zapojeni všichni, chtě nechtě je nám náhle politika mnohem blíže. Nemůžeme už jen říkat že si „to všechno rozdávají tamti nahoře.“ Prezidenta si vybíráme osobně, konkrétně, sami.
Jen ještě poznámka. Je zbytečné nadávat, že byste chtěli někoho mnohem, mnohem lepšího. Nějakého nejlepšího Čecha anebo nejlepší Češku. Zajisté, Spojené státy by měly umět vygenerovat taky mnohem lepší kandidáty na prezidenty, než je Biden a Trump. Ale hra se hraje s tím, co máme. Je jedno, že si dokážeme všichni představit, že by to celé mohlo být mnohem, ale mnohem lepší. Žijeme s tím, co osud rozdává, naše životní Člověče nezlob se hrajeme s těmi figurkami, které jsou.
Abychom nedopadli jako té v anekdotě od Renčína: Muž přichází k dámě na lavičce: Dobrý den, vy jste si podala ten inzerát, že hledáte krásného věrného a bohatého muže, jenž je nekuřák, sportovec, spolehlivý, laskavý a chce trávit všechen svůj čas doma ve společnosti manželky a dětí? To já jesm ten, kdo vám odepsal. Jsem tu, abyste nečekala zbytečně. Poslední takový zemřel před třemi sty roky...pokud kdy žil...